NOZ § 1180 je dispozitivní
Odst. 1: podle slov „Nebylo-li jinak určeno,…“ je zřejmé, že odstavec 1 je dispozitivní.
Odst. 2: Novotný, Horák, Holejšovský, Oehm Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2016 na str. 90 uvádí: „S ohledem na popsaná obecná pravidla dispozitivnosti však zřejmě není třeba o možnosti dispozice v daném případě pochybovat – kogentní zákaz zde nenajdeme, o statusovou věc nejde, nejde ani o otázku základní právní regulace. Ustanovení je zjevně pouhým vodítkem pravidel správy nemovité věci a jiné úpravě než v zákoně, zpravidla ve stanovách, by zřejmě nemělo nic bránit.“
Hezký den!
Dovolím si nesouhlasit. Slovo „určení“ není totéž, co „rozhodnutí (shromáždění)“. Domnívám se, že slovo „určení“ v tomto případě znamená stanovení poměru příspěvků jiným způsobem, než rozhodnutím shromáždění. Např. dohodou všech spoluvlastníků, rozhodnutím soudu ap.
Zdenku,
nesouhlasit máte plné právo.
Protože však i jiná literatura uvádí, že § 1180 je dispozitivní, přidržím se tohoto názoru.
Podrobnosti jak chápat dispozitivnost uvádí na cca 30 stránkách Prof. Eliáš v příspěvku „K pojetí dispozitivního práva v občanském zákoníku“ z 13.10.2015."
Hezký den!
Pavel
Pokud vím, tak p. Eliáš se ke kapitole bytové spoluvlastnictví aktivně nehlásí a soudě dle jeho vyjádření na jednom semináři s touto kapitolou ani nemá nic společného. Je tedy otázka, zda autoři bytového spoluvlastnictví správně pochopili záměr autora NOZu o dispozitivnosti. Ostatně celá tato kapitola je do NOZu přilepena poněkud neorganicky až násilně a je to při četbě znát. Tuto „neorganickou přilepenost“ přiznávají i jiní školitelé, vč. školitelů z MMR.
Ač obrážím všechna možná školení, dodnes se mi nepodařilo zjistit, kdo je vlastně autorem této kapitoly NOZu, protože ani paní Kabelková se k ní nehlásí.
Soudkyně Brzobohatá na jednom školení říkala, že § 1180 odst. 2 je dispozitivní, ale že je možno ho změnit jen souhlasem všech.
Paní Schodelbauerová říkala, že odst. 2 „je asi dispozitvní“ a že ho lze změnit stanovami nebo Prohlášením.
Soudce Holejšovský na školení říkal, že odst. 2 „je asi kogentní“ a že vše, co není vyjmenováno v NV366 spadne do odst. 1 – „opravy, mzdy zaměstnancům, úklid“ – výslovně takto vyjmenoval, alespoň dle mých poznámek :-)
Advokát Zítek na školení říkal, že § 1180 odst. 2 „je asi kogentní“, ale pod tlakem praxe se míří k dispozitivnosti, přednost budou mít stanovy.
Pražák ve svém komentáři píše, že si nemyslí, že by „odst. 2 byl závazně – kogentně – formulován“.
Já si raději nemyslím nic a prozatím se držím zkrátka a moc neexperimentuji, neboť na mne též dopadá § 159.
PELE,
od členů KANCL a zaměstnanců MMR mám informaci, že pachatelem nejméně podařené části NOZ – Bytového spoluvlastnictví – je Prof. Eliáš.
Údajně jeho připomínky ke 3 navrženým novým ZoVB nebyly vyslyšeny a tak problematiku vlastnictví bytů přenesl do NOZ, který koordinoval. Tím jsme se staly raritou z okolních zemí, že takto složitá problematika je součástí obecného kodexu. V současné době tuto hloupost chystají i Slováci.
I když se původně myslelo, že to bude bezproblémová část, tak podle literatury přišlo cca 20% všech dotazů k NOZ do KANCL právě na bytové spoluvlastnictví.
Autorství považuji za velmi pravděpodobné.
Hezký den!
Pavel
I když se do neúčetní problematiky NOZ většinou nepletu, taky si myslím, i když z jiného důvodu, že je § 1180 kogentní. Jinak by se asi MMR nenamáhalo rozlišovat v §§ 7, 8, a 17 NV č. 366/2013 Sb. náklady provozní a technické a náklady na vlastní správu. MMR je takto rozlišuje, aby se vědělo, jaké náklady mají být hrazeny z příspěvků členěných podle § 1180. Jiný účel ustanovení §§ 7, 8, a 17 nevidím.
Nebo, že by se MMR s těmi paragrafy namáhalo jenom proto, kdyby si náhodou někdo vybral možnost předepisovat příspěvky podle § 1180?
N. Klainová
Paní Klainová,
výše uvedení autoři zmiňované nařízení vlády považují za dispozitivní.
Já zatím čerpám z literatury a počkám si na judikaturu.
Nicméně, jak chápat kogentnost či dispozitivnost jednotlivých ustanovení, je uvedeno mj. v důvodové zprávě k NOZ.
V souladu s výše uvedenými autory u § 1180 kogentnost nevidím.
Hezký den!
Pavel
Diskutuje se tady o kogentnosti ustanovení §1180, ale ještě nikdo nerozlouskl pojem, že vlastník přispívá. Otázkou tedy je co tím zákonodárce myslel? Zda hradí příspěvky na správu domu či zálohy na správu domu. Což je otázka do pranice. Jura.
Juro,
nevím, co myslel zákonodárce slovy, že „vlastník přispívá“. Vzhledem ke jménům, která NOZ schvalovala ve Sněmovně, tak zákonodárci patrně nic nemysleli. Jen měli pokyn ze stranických sekretariátů NOZ schválit. Je výhodný pro mnoho skupin, bohužel ne pro SVJ.
Literatura např. uvádí, že „Oproti předchozí úpravě se ustanovení (§ 1180) výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, ale je to možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování.“
Proto většina SVJ účtuje příspěvky jako zálohy a nikoliv jako výnos. I když zde autoritativně zaznělo, že podle NOZ je příspěvek konečná platba. Údajně to měl být i jeden z rozdílů u starých a nových SVJ. Naštěstí se většina lidí řídí zdravým rozumem a nespoléhá se na laické anonymní názory z webu.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, když MMR rozlišuje různé druhy nákladů na správu kvůli dvěma druhům příspěvků na správu, dělám totéž ve svých příkladech.
Ti, kdo uznávají pouze příspěvky podle podílů na společných částech, ignorují zřejmě část NV č. 366 a mé příklady mohou taky ignorovat.
Ale pokud se časem dozvíme, že je rozlišování příspěvků podle § 1180 přece jen závazné, a to od roku 2014, co by se potom mělo dít? Budou se muset příspěvky na správu spočítané jen podle podílů zpětně přepočítávát? Tohle mě opravdu zajímá.
N. Klainová
Milá zlatá, to jsme se snad měli dozvědět hned, jen co někdo vyplivnul to nesmyslné Bytové spoluvlastnictví, nemyslíte? To se dozvíme třeba za 20 let, nebo jak si to představujete. Asi to není tak důležité, když to je v takovém chaosu. Nakonec § 1180(1) snad říká jasně jak se přispívá. Nelze přispívat za (1) tak, a za (2) úplně jinak. To je pak schizofrénie a ne zákon.
Paní Klainová,
podle toho co uvádím já a PELE, tak je stav dispozitivní x kogentní zatím 4:2. Přitom pro dispozitivní posouzení jsou uvedeny 2 publikace, ostatní jsou jen nějaké přednášky.
Navíc skutečně v § 1180/2 není uvedeno nic, co by ukazovalo na kogentnost.
Takže můj názor, dnes v osm hodin ráno, je, že jedná o dispozitivní ustanovení. A počkám si na judikaturu.
Obecně je NV podzákonní předpis, který by neměl být v rozporu se zákonem, viz třeba Legislativní pravidla vlády.
Protože je situace ve výkladu NOZ taková jaká je, tak se nedomnívám, že pokud by se v budoucnu výklad § 1180/2 ustálil na tom, že se jedná o kogentní ustanovení, že by se mělo něco do minulosti přepočítávat.
Když si vezmu, že se tu diskutuje o částce cca do 10% z celkových nákladů na správu a na služby, tak se nedomnívám, že je to to nejdůležitější v problematice SVJ.
Hezký den!
Pavel
Pavle, já snad tu žalobu podám, aby se to konečně rozseklo :-) Jen nevím, jak by se tvářili vlastníci, když jsem pan Výbor :(
Paní Klainová,
pokud jsou jako jednotky v domě například sklepy, také rozúčtujete vlastní správu na tyto jednotky stejně?
K Vaší otázce. Myslím, že pokud vyúčtování nikdo nereklamoval tak platí a není důvod zpětně cokoli měnit.
Magda
Paní Magdo, já nebudu nikdy nikomu nic rozúčtovávat. Účetnictví nám dělá externí správce. Zabývám se metodikou účetnictví a do příkladů se snažím uvádět všechny možnosti. Kdo si co vybere, je na něm.
Když jsem kdysi připomínkovala návrhy nových ZoVB, nepřikláněla jsem se ke způsobu „každá jednotka stejně“. V domě máme vlastníky garáží – nebytových jednotek a těm se to hodně nelíbilo. Se sklepy jako jednotkami jsem se nesetkala, ale ve výsledku je to stejné. Až se budou u nás schvalovat nové stanovy, bude tam nabídka tří druhů příspěvků (třetí druh je na výlučně užívané lodžie v bytech), nebudu pro ten druhý (každá jednotka stejně) hlasovat, protože je to opravdu nespravedlivé, ale pro ten třetí ano, protože to naopak spravedlivé je.
N. Klainová
Někoho by mohlo zajímat, jestli jsem vlastníkem garáže v domě. Nejsem. A hlasovat nejspíše budeme v případě, že už bude zřejmé, že je § 1180 dispozitivní, jinak asi převezmeme i příspěvky na vlastní správu. Nevím, nejsem ve výboru, pouze poskytuji vysvětlení, když to někdo z výboru nebo na shromáždění chce.
N. Klainová
Paní Magdo,
a proč myslíte že MMR nějaká nařízení vydávají? Aby si je účetní přečetli, a dle nich se řídili, nemyslíte?
Když se výbor spoléhá pouze na znalosti účetní, tak je to jeho problém, on sjednává firmy a podle mne by to měli ze zákona předělat všichni, kdo určená pravidla hry nedodržují.
Proč by měl být vlastník ošizený, nedostával službu kvalitní, fundovanou, a dle platných předpisů, odpovězte???
„Proč by měl být vlastník ošizený, nedostával službu kvalitní, fundovanou, a dle platných předpisů, odpovězte???“ Taky účetní, jak někdo může napsat tuhle blbinu? Jak to souvisí s § 1180?
Nerozumím Vaší otázce. Na co se mě vlastně ptáte?
Vy se domníváte, že jako účetní musíte znát fundované odpovědi na otázky SVJ? A vy tedy v rámci účetní činnosti poskytujete tyto odpovědi? Pokud ano, můžete mi odpovědět na mou otázku?
Magda
Magdo,
pokud účetní nezná právní úpravu oboru o kterém účtuje, tak může účtovat správně jen náhodou.
Základem je právo a účetnictví „pouze“ zachycuje, co se podle práva stalo. Což v případě SVJ není vůbec jednoduché.
Klasika: je vybíraný „příspěvek na správu“ záloha či konečná platba? Podle toho účtujete ve třídě 3 nebo ve třídě 6. A to je velký rozdíl.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
co byste řekl účetní, která na dotaz,, jak bude účtovat „příspěvek na správu domu“, uvedený v našich upravených stanovách jako příjem právnické osoby, odpoví, že jako dl. zálohu to účtuje, protože to tak dělá 99 % SVJ. A asi to tak účtuje, SVJ napsala, že na jiném místě stanov se tomu říká dlouhodobá záloha. Já bych čekala, že upozorní SVJ, že má ve stanovách věc definovanou na několika místech zcela různě, aby to uvedlo do pořádku, ale jí líbí dát to na účet 955, protože to tak dělala dosud…
Jar,
pokud máte ve stanovách, že příspěvek je příjem SVJ a že příspěvek je záloha, tak účetní správně účtuje na účet 955.
PŘÍJEM SVJ znamená, že SVJ na svůj bankovní účet přijme peníze. Úplně něco jiného je, kdyby bylo ve stanovách, že příspěvek je VÝNOS, který by účetní účtoval/a ve třídě 6.
Pokud by bylo ve stanovách, že příspěvek je VÝNOS a zároveň záloha, tak byste měla pravdu a účetní by měla SVJ upozornit na rozpor ve stanovách a měla by chtít vědět, jak si to popletené SVJ přeje zaúčtovat.
Pokud je ve stanovách to co uvádíte, tak je to skutečně v drtivé většině SVJ záležitost účtu 955.
Příspěvek jako zálohu výslovně uváděl ZoVB.
Příspěvek jako zálohu uvádí i NOZ. Jinak by neměl smysl § 1208/d NOZ. Pokud by byl příspěvek konečná platba, tak by se nevyčerpaný příspěvek stal vlastním zdrojem SVJ a převod nevyčerpaného příspěvku by byl dar ze strany SVJ vůči členům SVJ zatížený daní z příjmů.
Vím, že se tu tvrdilo, že podle NOZ je příspěvek konečná platba na rozdíl od ZoVB. Literatura však uvádí něco jiného.
Vaši účetní bych pochválil, že je orientovaná a že u práce myslí.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, napsal jste:
„PŘÍJEM SVJ znamená, že SVJ na svůj bankovní účet přijme peníze. Úplně něco jiného je, kdyby bylo ve stanovách, že příspěvek je VÝNOS, který by účetní účtoval/a ve třídě 6.“
ALE: Příjem SVJ může znamenat i výnos SVJ. Záleží na tom, pro jaké účely jsou ty pojmy použity.
Má-li SVJ ve stanovách, že příspěvek je příjem SVJ, vypadá to, že autoři stanov opisovali z § 16 NV č. 366/2013 Sb., aniž přesně věděli, co opisují.
Autoři § 16 NV zase opisovali ze ZDP § 18, podle něhož nejsou příjmy z příspěvků SVJ předmětem daně. A taky pořádně nevěděli, o čem píší.
Autoři ZDP píší o příjmech i když tím myslí výnosy, ovšem ti jediní nám k těmto pojmům dodali vysvětlení v § 21h Vztah k účetním předpisům, podle něhož u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy a výdaji jeho náklady.
Autoři NV č. 366 měli pracovat s pojmy náklady a výnosy, chtěli-li upravovat účetnictví, nebo s pojmy příjmy a výdaje, chtěli-li upravovat zdaňování.**
Několikrát jsem na to MMR upozorňovala, leč marně. Výsledkem nelogické úpravy v NV jsou závěry diskutujících, které nemají hlavu ani patu. A dokud se MMR nerozhodne, kterou dvojici bude používat, nebude to o nic lepší.
N. Klainová
„Autoři NV č. 366 měli pracovat s pojmy náklady a výnosy, chtěli-li upravovat účetnictví, nebo s pojmy příjmy a výdaje, chtěli-li upravovat zdaňování.“
Od jaké dvojice pojmů se odvíjí vyúčtování a vypořádání složených záloh? (Vlastnici jednotky typicky ani účetnictví ani zdaňování nezajímá.)
Paní Klainová,
chápu rozdíl mezi náklady a výnosy a příjmy a výdaji.
Pokud je nejasný termín, tak si ho vykládám tak, abych minimalizoval problémy a škody pro sebe a pro korporaci ve které působím a přitom měl odůvodnění, že neporušuji předpis.
Když bych přistoupil na výklad, že „příspěvek“ v § 1180 NOZ je konečná platba, tak je komplikované použití § 1208/d NOZ s daňovými dopady.
Proč si komplikovat život s vybíráním nejhorším možných výkladů nepovedeného NOZ a jeho prováděcích předpisů?
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, vím, že ty rozdíly chápete. Přece jsme to rozebírali už při připomínkování ZoVB, protože i tam se v tom právníci z MMR plácali. Mně šlo spíše o to, že byste mohl třeba zapůsobit přes KDP, aby se na MMR konečně rozhodli, jestli upravují účetnictví nebo zdaňování. Opravdu by to hodně pomohlo.
N. Klainová
Pavle, to zda jde o zálohu či konečnou platbu si bude muset vyřešit SVJ. Účetní to jenom zaúčtuje.
Pěkný den i Vám. Magda
Magdo,
netvrdím, že má účetní rozhodovat o tom, jak to má vypadat v SVJ.
Ale pokud je něco v rozporu s předpisem, tak to účetní dost dobře nemůže zaúčtovat. A proto by měla znát, jak je to podle předpisu.
Zrovna u příspěvků panuje převažující názor, že podle NOZ se jedná o zálohu, stejně jako podle zrušeného ZoVB.
Hezký den!
Pavel
„je vybíraný „příspěvek na správu“ záloha či konečná platba? Podle toho účtujete ve třídě 3 nebo ve třídě 6.“
Kde jsou třídy 3 a 6 definovány?
Předpokládám, že účetní zná pravidla pro zaúčtování účetních případů. Ale vyúčtování služeb a účetnictví je trochu něco jiného. Nemyslíte? A my se zde nebavíme o zaúčtování, ale vyúčtování.
Magda
Reaguji na příspěvek Magda3. Nikdy jsem neslyšela větší nesmysl. Samozřejmě, že účetní musí znát problematiku SVJ, pokud o ní chce účtovat. Vyúčtování je součástí účetnictví – vyúčtování záloh. Pokud účtuje o podnikatelském subjektu, taky musí znát předpisy související – např. daňové zákony. V jednom SVJ (podotýkám, že v Brně už FÚ několik kontrol SVJ provedl) nový vlastník zvolený do výboru si spočítal, co by mělo být v dlouhodobé záloze a nesedělo mu to. Členové výboru, vědomi si své odpovědnosti, mě požádali o kontrolu a posléze „rekonstrukci“ účetnictví. Paní účetní se nedržela ničeho. U jednotek „sklepy“ usoudila, že nemusí platit vůbec nic, ačkoliv shromáždění hlasovalo pouze o úhradách na služby těchto jednotek. Ve výsledku neplatili ani pojištění, údržbu a opravy, příspěvky na správu a příspěvky do dlouhodobé zálohy. Dohoda všech vlastníků žádná, v usnesení pouze konstatování, že je odsouhlasena úhrada xxx Kč,– na m2. Kontrolovala jsem 5 let zpětně a provedla jsem rekonstrukci účetnictví. Ale k čemu? Všechno včetně příspěvků na správu bylo ve vyúčtování jednotlivých roků vyúčtované chybně (s výjimkou DZO se vše rozpočítalo na jednotku a přitom se jedná o jednotky o velikosti 24m2 – 230 m2, ale v DZO ani tvorba ani čerpání nebyly účastny sklepy – pořízené s podnikatelským záměrem, a i když se opravoval i jejich majetkek). Když jsem hotovou práci předávala, tak jsem se zeptala, jak s tím chtějí naložit – tím, že za sklepy (9,9% hlasovacích práv) za celou dobu nic neplatili, bylo SVJ a jednotliví vlastníci poškozeni. Byla podána žaloba, na výbor SVJ, protože ten za to zodpovídá. Smutné. Najali si účetní firmu, protože samozřejmě tomu nerozumí a domnívali se, že účetní to zná. Ve smlouvě je napsáno, že bude vše v souladu s předpisy. Co vy na to? Paní účetní si hájí svoje – byla to vůle vlastníků. Doložit nic neumí. Navíc do účetnictví SVJ zahrnula parkovací stání, která ale patří dle KN sice vlastníkům jednotek (ale mohou je prodat komukoliv cizímu, jsou to samostatné pozemky, které sousedí se společnou plochou) ale v žádném případě nemají nic společného s SVJ. Co řeknete na tohle? Paní účetní na vše odpovídá, že myslela, že.. . o existenci ZoVB a nyní zák. 67/2013 a NV 366/2013 prý věděla, ale nestudovala je. Přeji hezký den a trochu přemýšlejte. Hanka
Myslím si, že prací účetního není zkoumat, zda si shromáždění něco odsouhlasilo atd. Účetní dostane pokyn, že sklepy nemají platit určité zálohy a tímto pokynem se řídí. Pokud pokyn nebyl v souladu s hlasováním shromáždění, není to chyba účetního, ale toho, kdo mu pokyn dával.
Pane Dvořáku, zajímavý názor. Smlouvy s účetní firmou obsahují výčet činností a zcela jistě je v nich napsáno, že firma zpracovává vše v souladu s platnou legislativou. Tím se zcela jistě nemyslí pouze zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška a účetní standardy. Běžná účetní neprovádí tupě něčí ústní pokyn, který je v rozporu se předpisy, související s činností účetní jednotky. Pokud se zaváže zpracovat účetnictví určité účetní jednotky, předpisy o této jednotce, které se týkají financí (úvěry, rozpočty, předpisy, vyúčtování atd.) musí znát. Stejně jako u podnikatelů, odpovědnost je nakonec na statutárním orgánu. Je dost pochopitelné, že ve velké většině SVJ jsou ve výboru lidé, kteří účetnictví nerozumí. A pochopitelně spoléhají na svoji účetní, nebo firmu, která se tváří jako správce, že pokud jí řeknou něco v rozporu se zákonem, tak je na to upozorní, nejlépe písemně. Taky účetní by měla mít písemně, že přes její upozornění na nesoulad se zákonem, po ní výbor vyžaduje jiné řešení. Do okamžiku, než je jí předloženo platné usnesení nebo dohoda, je povinna postupovat v souladu se zákonem. Mluvíme tady o zpracování účetnictví SVJ, které zahrnuje i předpisy příspěvků a záloh a jejich následné vyúčtování, ev. úvěr, to jsou účetní operace, které jsou pro SVJ odlišné a jejich účtování jiné, než u jiných typů organizací. Účetní musí předpisy o SVJ znát, pokud se pustí do účtování SVJ. V opačném případě to dělat nemůže. Nebo alespoň ne správně. Hanka
Paní Hanko7, podle Vaší logiky by pak účetní měl být zodpovědný i za to, že si SVJ pořídilo špatné dveře (požární předpisy, panické kování atd.), že elektriku na chodbách si nechalo udělat v rozporu s odpovídajícími předpisy atd. V principu jsou to pořád ty samé věci – SVJ předloží doklad (fakturu, rozpis plateb atd.) a účetní ho zaúčtuje. Zkoumání, zda obsah dokladu (předmět práce, výše zálohových plateb) je v souladu s předpisy týkajícími se daného obsahu, nemůže být prací účetního. To byste opravdu musela být znalá problematiky hodně širokého spektra zákonů, vyhlášek atd. Nehledě na to, že z hlediska účetního se záloha vlastníka zaúčtuje stejně jak v případě, že si to odhlasovali 3/4 hlasů, tak i v případě 100% hlasů. Sledování, zda to byl správný počet hlasů opravdu není prací účetní. To, co jste popsala, bych nazval přenášením zodpovědnosti ze SVJ na účetní.
Pane Dvořáku, samozřejmě to překrucujete. Účetní musí mít alespoň základní znalosti prohlášení vlastníka a stanov domu, dále vyhlášky č. 67/2013, o službách – z důvodu stanovení zálohy na služby, ze ZoVB (resp. nově i NOZ) § týkající stanovení příspěvku na správu (spoluvlastnický podíl, nebo 100% dohoda), NV 366/2013 – znalost rozdílu mezi službami (mohou vlastníci změnit hlasováním v souladu se stanovami) a příspěvkem na správu, resp. vlastní správní činnost (správa, opravy a údržba, pojištění apod.), co se počítá podle spoluvlastnického podílu a co se rozpočítává na jednotku, taky by měl/a vědět, že úhradu musí provádět všechny jednotky, pokud nebylo dohodnuto jinak (tedy dohoda všech), tzn, že jim musí vystavit všem předpisy záloh na služby a příspěvky. Není to velké množství předpisů, které se dotýkají účetního hlediska… a každá/ý účetní, které znám, je má v malíčku. Všechny změny oproti těmto předpisům se dozví ze zápisů, nebo alespoň z usnesení shromáždění, nebo z dohody vlastníků, která jí/mu musí být předložena. Nemůže tupě dělat to, co po ní některý z vlastníků chce – například „já nebudu nic platit, protože…“. To je vše co jsem tím chtěla říct. Za samozřejmost považuji, že účetní se řídí vyhláškou č. 504 a účetními standardy (tj. účtuje výsledkově, služby rozvahově, pohledávky z úvěru a dlouhodobou zálohu eviduje podle jednotek analyticky nebo podrozvahově). Že jsou účetní zápisy někdy nestandardní a lze účtovat několika různými způsoby je pochopitelné, není nic snadnějšího, než se poradit, nebo získat účetní souvztažnosti, které odpovídají vyhlášce od kompetentní a zákonů znalé osoby. Když budu účtovat nějaký jiný subjekt, např. podnikatelský, a nebudu znát příslušné zákony, např. 586/1992 Sb. a zaúčtuji jako daňový náklad něco v rozporu s tímto zákonem, stejně tak se to týká neznalosti zákona o DPH, pracovního práva atd. taky se nemohu své odpovědnosti zbavit. Pracovala jsem celý život jako vedoucí odboru účetnictví, účetní metodik a rovněž na kontrolním oddělení právnických osob na finančním úřadu. Moje poslední funkce byla na pozici metodik a vedoucí účetního oddělení velkého bytového družstva, které účtovalo 600 SVJ. V souladu s předpisy (průběžně probíhající audity a stálá přítomnost několika právníků) Vím, o čem mluvím. Hezký den. Hanka
Vyúčtování je, dle mého názoru, věcí správy, nikoliv účetnictví. Na druhou stranu je skutečností, že vyúčtování v mnoha případech dělají účetní. Nicméně v zákoně o účetnictví, ve vyhlášce ani standardech o metodách vyúčtování nenaleznete nic. Takže do účetnictví vyúčtování nepatří, ale má úzkou souvislost, proto to někdy dělají účetní.
Kdokoli (klidně účetní, nebo vrátný, nebo výpravčí) na základě pokynů SVJ!!!
Pro vlastní uvážení účetní tam není ani milimetr.
Magda
Reaguji
Pro vlastní uvážení účetní tam není ani milimetr.
O ničem takovém nikde nepíšu.
Četla jsem hodně Vašich příspěvků, a tohle je Vaše specialita, stočit diskusi úplně někam jinam. Děkuji za názornou ukázku manipulace.
:-) a můžete nám sdělit, o čem píšete. Nejspíš mi uniká smysl. A kam se Vás snažím vmanipulovat?
Magda
A kdo jiný by o tom, co se má kam zaúčtovat rozhodoval, než účetní? Pod pojmem zaúčtování rozumím přiřazení účetního případu na dva účty z účtové osnovy. Až na světlé výjimky nikdo jiný než účetní účtovou osnovu používanou v SVJ nezná. Takže SVJ rozhodne o platbě (např. zálohová) a účetní rozhodne (dle zákona, vyhlášky, standardů), na jaké účty to zaúčtuje.
Jó, pane Dvořáku? Jak jste na to přišel? Žádná účetní si nemůže vymýšlet kam bude přiřazovat účetní případy, na to je malým pánem, na to tedy nemá žádný patent. Účetní musí především respektovat to, co je napsané v Prohlášení vlastníka. Jestli to tak u vás děláte, tak to je váš problém.
V prohlášení vlastníka? Nemyslíte spíše ve stanovách? Nicméně ještě jsem neviděl ani prohlášení vlastníka, ani stanovy SVJ takové, aby byla uváděna účetní osnova a přesně se specifikovalo, na jaké účty se jednotlivé účetní případy budou zaúčtovávat. Aby tam bylo třeba uvedeno, že bankovní poplatky se účtují 549/221. Ale mohu se mýlit, třeba to tam tak někdo uvedené má.
anon.,
máte pravdu.
Nicméně jako člena výboru mne stíhá § 159. Pokud najdu v komentářové literatuře zdůvodněný názor, že se jedná o dispozitivní ustanovení, tak se podle toho chovám.
Zatím zde nezazněl argument, že se jedná o kogentní ustanovení.
Hezký den!
Pavel
zde se použije analogicky § 1214 OZ, který vyžaduje při změně poměru výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů souhlas všech
§ 1180(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.
§ 1214 Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.
Poslední komentáře