Lidé netopí a já to platím
Dobrý den. Mám jeden velký problém a nevím, jak ho řešit.. Ten problém je, že bydlím v paneláku, který má 16 bytových jednotek a minimálně jedna polovina bytových jednotek v zimě vůbec netopí. Správce baráku tvrdí, že nikoho nemůže nikdo nutit topit. Slyšel jsem, že naopak podle zákona 318 z roku 2012 má každý majitel bytové jednotky povinnost vytápět, ale nikde jsem to tam nenašel. Podle správce není panelák dostatečně vytápěn a lze to doložit. Tak a teď co mě úplně nejvíce trápí… existuje nějaký nástroj, jak donutit tu polovinu vlastníkůbytových jednotek topit??? Myslím, že jsem finančně poškozen, protože platím více za topení, protože když chci teplo ( mám půlroční dítě ),tak musím topit daleko více, tedy mám díky tomu větší spotřebu a ještěk tomu topím lidem, kteří mají zavřený kohout a smějou se mi, jaký jsem idiot, že mají teplo a zavřený kohout. Dále si myslím, že tím poškozují i společný majetek, tedy budovu. Každá budova musí být rovnoměrně vytápěna a pokud není, tak dochází k negativním jevům na budovu. To zde ale nemusím psát… Jakákoliv forma komunikace s majiteli těchto bytových jednotek selhala… Co mám dělat? Jsem ochoten jít do soudního sporu, ale správce mi to rozmlouvá, že nemám nejmenší šanci. Prosím o radu, nebo odkaz na někoho, kdo mi poradí. Děkuji předem každému.
S pozdravem p.Talián Miroslav mail: tatos@seznam.cz, tel: 603519196
Jednoduchá kontrola rozúčtování uživateli bytů Podle metodického pokynu MMR k zákonu č. 67/2013 Sb. a vyhlášce č. 269/2015 Sb. musí, kromě jiného, každé rozúčtování obsahovat náklady na vytápění bytu (Kč/m2) a náklady na vytápění domu (Kč/m2). Když pro kontrolu vydělíme náklady svého bytu Kč/m2 celkovými náklady domu Kč/m2 a vynásobíme 100, výsledkem jsou více, či méně porovnatelné procentuální náklady na vytápění jednotkové plochy. Jednoduše tak zjistíme, jak se naše úhrada liší od průměrné úhrady domu. Z níže uvedené tabulky si pak můžeme zkontrolovat, zda vypočtená úhrada za vytápění je reálně dosažitelná. Porovnání odchylek od průměrné hodnoty úhrady Od roku 2015 je podle vyhlášky č.269/2013 Sb. stanovena možná odchylka od průměrné hodnoty –20% až +100%. Při průměrné venkovní teplotě +5°C to představuje nesmyslný rozsah teplot bytů 18°C až 36°C. Tomu odpovídá i stejně nesmyslné rozúčtování v důsledku nepřiměřeně rozdílných náměrů indikátorů, instalovaných podle normy ČSN EN 834 na otopných tělesech. Tyto indikátory vykazují procentuální rozsah náměrů nula, až několik set.
Řádek Podíl úhrady bytu a domu % Náměr bytu
% Příklad úhrady za vytápění bytu
Kč Odpovídá teplotě
°C
1 80 0 – 70 8400 18
2 80 – 100 0 – 70 8400 – 10500 18 – 21
3 100 – 120 70 – 140 10500 – 14700 21 – 24
4 120 – 140 140 – 180 12600 – 14700 24 – 27
5 140 – 160 180 – 220 14700 –16800 27 – 30
6 160 – 180 220 – 260 16800 –18900 30 – 33
7 180 – 200 260 – 320 18900 –21000 33 – 36
Tab.1 Porovnání úhrady za vytápění bytu s úhradou za vytápění
domu Řádek 1 představuje skupinu bytů s minimálním indikovaným
náměrem, ale spotřebou podle vyhláškou předepsané dolní meze
úhrady –20% od průměrné úhrady. Jedná se o případy, kdy teplo je
bezplatně získáváno prostupem z okolních bytů. Řádky 2 a
3 odpovídají reálně existujícím úhradám, kde jsou jednotlivé
místnosti prostřednictvím termostatických ventilů provozovány v rozsahu
teplot 18°C–24°C. Jestliže úhrada za vytápění odpovídá řádku 4, je
nedůvěryhodná a měla by být konfrontována s náměrem a úhradou
okolních bytů. Uživatel bytu s takovouto úhradou se bohužel zpravidla
setká se strohým konstatováním, že směrnice GDPR o utajování osobních
dat takovou informaci nepřipouští. Pokud by v okolí nebyly byty
s nízkými náměry, zřejmě se uživatel bytu nechová příliš ekonomicky.
Hodnoty úhrady v řádcích 5, 6, 7 lze bez obsáhlejšího technického
zdůvodnění považovat za chybné, neboť maximální výkon otopného tělesa
k průměrnému výkonu otopného tělesa je při ekvitermní regulaci teploty
vytápěcí soustavy cca 120%. I v tomto případě je odpověď na
případnou reklamaci rychlá a jednoduchá. Úhrada nedosáhla horní meze tj.
200% průměrné úhrady, tudíž je správná. Opět hodnota používaná jako
náhrada za chybnou indikaci tepla v důsledku neindikovaných prostupů tepla
mezi byty. Na rozdíl od dolní meze úhrady není horní mez fyzikálně
zdůvodnitelná. Obviňování kuřáků, chovatelů domácích mazlíčků,
starých nebo nemocných uživatelů bytů z nepřiměřeného větrání, nebo
přetápění, je s ohledem na existující „nedotápění“ okolních
bytů, z fyzikálního hlediska nehorázným pokusem o zdůvodnění chybné
metody poměrového měření a rozúčtování. Cílem tohoto článku není
najít mezi zúčastněnými jednotlivci, skupinami, vlastníky domů a bytů,
správci bytového fondu, bytovými družstvy, dodavateli tepla a
rozúčtovatelskými organizacemi, skutečné viníky postižené části
uživatelů bytů s rozúčtováním, ale upozornit na příčinu chyb
v rozúčtování. Postiženou, přesněji řečeno okrádanou částí
uživatelů bytů jsou uživatelé bytů v řádcích 5, 6, 7.
Uvedeným jednoduchým porovnáním skutečné úhrady bytu a průměrné
úhrady domu je snadné se dozvědět o „spravedlnosti“ úhrady
v případě, že v okolí bytu je uživatel, který bezplatně získává
teplo, často označované jako „krádeže tepla“, které lze bohužel
pojmenovat jako „legalizované“ krádeže tepla. Se vzrůstajícím
zateplováním se problém prostupu tepla mezi byty zvyšuje. Takto formulovaný
příspěvek není v podstatě odpovědí na původní dotaz, jehož autor chce
vědět, co je možné udělat v případě nedotápění sousedních bytů a
bezplatného získávání tepla. Odpověď je velice jednoduchá a používají
ji od roku 1990 tisíce vlastníků bytů, domů, družstev a nájemníků. Je
uvedena ve vyhlášce č. 237/2014 Sb. §7a, odst.2. V podstatě jde o volbu
systému poměrového měření a rozúčtování, který zcela vylučuje
„krádeže tepla“, neboť teplo získávané mezi byty prostupem v celém
rozsahu měří a účtuje.
V našem domě se několik let řešil rovněž problém ohledně topení v bytech. Já mám informace za několik let ohledně odečtů, tak vím jak kdo v domě topí. Ti co mají největší spotřebu, tak jejich byty sousedí s byty, kde se netopí, případně topí jen v jedné místnosti (což bývá obývák). Kdysi jsem zaslala všechny odečty našeho domu za 3 roky k posouzení ing. Zuntovi, energetickému auditorovi, který mi zpracoval posudek, závěr zněl, že z odečtů je zřejmé, že 50% bytů topí a 50 % netopí, případně topí minimálně. A i při současném způsobu vyúčtování (máme 40% základní, 60% spotřební složku)jsou dost velké rozdíly v platbách za spotřebu tepla. Přitom zrovna vlastníci bytu, kde se topí minimálně vykládají, že mají v bytě 22–23 st.C, já toho dosáhnu jen když budu mít radiátory naplno. Já bydlím pod střechou a jsem obklopena tzv. šetřílky, oni bydlí v prostředním bytě, jsou obklopeni těmi co si zatopí. Proto si myslím, že tzv. krádeži tepla, jak to nazval ing. Patočka nelze zabránit.
Z příspěvku vyplývá dokonale popsaná skutečnost úhrady za vytápění. Stanovisko znalce: 50% topí, 50% netopí přesně odpovídá poměrům. Výsledkem jsou velké rozdíly v platbách za vytápění, které lze považovat za chybné. Navýšení úhrady na dolní hranici 80% průměru, je zřejmě realizováno ve více bytech. Zdánlivě jde o „vyšší spravedlnost“. Nově však byla stanovena a nikým nezdůvodněna horní hranice úhrady 200% průměru. Porovnávacím měřením bylo ověřeno, že úhrada 80% se vyskytne maximálně v jednom, nebo dvou bytech. Pokud se vyskytuje v rozúčtování v celé skupině „netopících“ uživatelů bytů, nutně dochází v okolních bytech k vysokým náměrům a vysokým úhradám. Porovnání měrné úhrady bytu a domu bude zřejmě odpovídat řádkům 5,6,7 (viz. dřívější příspěvek). Důsledkem je neměřený prostup tepla, představující „krádeže tepla“. Prostupu tepla sice nelze zabránit, ale lze ho změřit a zaúčtovat tomu, kdo ho získal. Takovou metodiku zřejmě nemáte.
Ale rozúčtování topné sezony dle provedených odečtů odpovídá přesně vyhlášce a částky dle daného algoritmu jsou správně spočítány. Jak napsal pan Patočka 80% do průměru je ve více bytech nad hranicí průměru. I s takovou variantou měli tvůrci vyhlášky počítat. Myslím si, že lepším řešením, alespoň v našem domě, by bylo mít 60% základní složka a 40% spotřební. Ale to by se změnou poměrů museli na shromáždění vlastníků souhlasit všichni, což je utopie. U nás se na počátku kdysi stanovil poměr 40:60 jelikož nikdo tehdy netušil jak „vyšší spravedlivost“ bude fungovat. Někde jsem kdysi četla, že v Německu mají hranici základní složky stanovenu na 80% a jen 20% jde za vlastníky.
Diskuse na téma topí/netopí a kdo to platí se opět chýlí ke konci
i s několika nejasnostmi, od reálných ověřitelných údajů, až po
tvrzení v rozporu s fyzikálními zákony. Někdo potřebuje ke spokojenému
a zdravému životu zimu, někdo teplo.
Pro bydlení v bytovém domě s ústředním vytápěním je na konci vždy
více, či méně, spravedlivá úhrada za vytápění. Nelze popřít, že při
rozdílných teplotách dochází k prostupům tepla mezi byty. Doporučení
k vytápění na stejnou teplotu vylučující prostupy tepla, narazí na
otázku: na jakou teplotu? Zatím nebylo zodpovězeno. Tvrzení, že
projektovaných 20°C je skvělá teplota, zatím nikdo nepotvrdil. Vzájemnému
předávání tepla mezi byty nelze zabránit, lze však je změřit. Existují
v podstatě dvě metody poměrového měření a rozúčtování.První metodou
je instalace indikátorů na otopné těleso, druhou metodou je přímé
měření teploty v bytě. První metoda neumí indikovat prostupy tepla mezi
byty, druhá metoda neumí měřit navýšenou dodávku tepla do bytu při
nepřiměřeném větrání.
Cestu k rozúčtování nabízí poměrové měření využívající
pozitivní přednosti a vylučující nedostatky výše uvedených metod. Metoda
byla vyvinuta na Technické univerzitě v Liberci, patentována, oponována
řadou odborníků a instalována na více než 3 milionech otopných těles.
Představuje modifikovanou denostupňovou metodu s indikátory VIPA (dále jen
MDM VIPA). (Bytová družstva, SVJ 4/2016).
Původním záměrem článku bylo popsat jednoduchou kontrolu rozúčtování
uživateli bytů. Proto znovu uvádím zjednodušenou tabulku podílu úhrady
bytu (Kč/m2) k úhradě domu (Kč/m2).
Řádek Podíl úhrady % Odpovídá teplotě °C
1 80 18
2 80 – 100 18 – 21
3 100 – 120 21 – 24
4 120 – 140 24 – 27
5 140 – 160 27 – 30
6 160 – 180 30 – 33
7 180 – 200 33 – 36
Pokud máte pro rozúčtování na vratném potrubí otopných těles systém MDM VIPA, Váš podíl bude v řádku 1–3. Pokud bude Vaše úhrada ojediněle odpovídat řádku 4, je nedůvěryhodná a měla by být konfrontována s náměrem a úhradou okolních bytů. Toto bezplatně provede rozúčtovatelská firma VIPA CZ s.r.o. a sdělí Vám jednu ze dvou možností. Buď nehospodárně nakládáte s teplem, nebo ve vašem okolí jsou byty, které pomáháte vytápět. Ve Vašem rozúčtování se řádky 5,6,7 nevyskytnou !!! Pokud máte indikátory přímo na otopných tělesech, bude Vaše rozúčtování úhrady za vytápění v jednom ze sedmi řádků. Řádky 5,6,7 vykazují chybná rozúčtování, neboť jsou v rozporu s fyzikální podstatou. Vzhledem k tomu, že každá úhrada představuje podíl na celkové částce za dům,je pak rozúčtování v celém rozsahu s vyloučením cca 4 bytů chybné. Pokud budete takovéto rozúčtování reklamovat, bude Vám obratem sděleno,že je správné, neboť odpovídá vyhlášce č.269/2015 Sb. Jsem ochoten reagovat na jakoukoliv diskusi, pokud možno s respektováním základních pouček z termomechaniky a fyziky.
Pane Patočko, vaše metoda především zanedbává teplo v místnostech, kde nejsou umístěna topná tělesa. Měření zaznamenává pouze dodávku do místností, kde jsou umístěna topná tělesa a teplo dodané do ostatních místností zanedbává. Pokud jsou v jednom domě jednotky, kde v jedněch je poměr v nichž poměr velikostí přímo vytápěných místností a velikostí místností, které jsou vytápěny nepřímo, blíží 1:1 a v druhých je poměr těchto místností blízký 1:0, pak je vaše měření naprosto neobjektivní. První jednotce se změří přibližně polovina dodaného tepla a druhé jednotce skoro všechno. V tom případě je první jednotka proti druhé velmi zvýhodněna. To je moje osobní zkušenost s MDM VIPA. Jirka
Tabulka s teplotami teoreticky platí, pokud nejsou v bytě plynové sporáky, u kterých musí být dle normy zajištěno odvětrávání. Pokud se v bytě navíc nedbá na zavírání dveří, dá se přes kuchyni odvětrat i 40% tepla. Kdo se snaží vytápět kuchyni nad 20 stupňů, ten plýtvá teplem, které jde vniveč. Takže místo tabulkových 36 stupňů má v kuchyni s bídou 23 stupňů.
Takže –20% od průměru domu nemůže platit pro byty s plynovými sporáky, pokud musí platit fyzikální zákony (ale legislativa je ignoruje, ta má prim).
Pane Patočko,
můžete mi, prosím, vysvětlit, jak se do té vaší tabulky vejdu já se svým měřením?
Dlouhodobě jsem každoročně na spotřebě cca 80% průměru zatepleného domu, proto oprávněně očekávám, že ani při vyúčtování za současné období tomu nebude jinak.
Momentální situace v exteriéru: na A straně domu +2,7°C, na B straně domu + 4,5°C. Momentální situace v bytě po cca desetiminutovém větrání průvanem při nastavení všech termostatických ventilů v bytě na stupeň 2,75: na A straně bytu + 21,8°C, na B straně bytu +22,1°C. Radiátory jsou chladné, topí pouze registr v koupelně, kde přísun tepla ovlivnit nemohu.
Podle vaší tabulky bych měla údajně teplo bezplatně získávat prostupem z okolních bytů. Mám skutečný problém s takovým konstatováním vyjádřit souhlas, když smyslem veškerých opatření jsou snad ÚSPORY ENERGIE. Nebo se pletu? Jestliže si otočím termostatický ventil na stupeň 3,5 nebo rovnou na 5, tak nejspíše radiátory začnou hřát, ale budeme doma mít přetopeno, protože přísun tepla z registu neovlivníme a buďto budeme v důsledku přetápění více nemocní, malátní, nesnesitelní… nebo budeme setrvale větrat ventilačkami. Jsem přesvědčena, že ani jedno a ani druhé programu úspor neprospěje. Proto vaše absolutní tvrzení o bezplatném získávání tepla prostupem z okolních bytů za okolností a podmínek, jež uvádíte, považuji za hodně „kulhající“.
Podle mého názoru jsou teoretické intelektuální masáže ohledně měření tepla v bytových domech velmi zavádějící, zejména, když masérům nic nehrozí a když oni jsou ti, kteří měřením získávají a profitují na něm.
Moje laická úvaha se odvíjí od myšlenky, že namísto měření by měla být uložena všem vlastníkům (pod hrozbou sankcí) povinnost seřídit otopné soustavy tak, aby se dalo vytápět jen na teploty dané projektem a je-li toto nemožné, tak využít veškerých technických možností k maximálnímu přiblížení tomuto řešení. V důsledku toho se obejdeme bez měření a naše vyúčtování v kolonce teplo nebudou probouzet podezření, nespokojenost nebo úžas a nekonečné diskuse, dotazy, spory.
V tuto chvíli, kdy dopisuji tento svůj příspěvek, mám v interiéru na straně B teplotu 23,2°C, radiátor je stále studený.
Neočekával jsem dotaz ze strany uživatelky, která ač netopí, má v bytě teplotu 23,2°C a úhradu za vytápění cca 80% průměrné hodnoty. Připouštím okamžitou, krátkodobou teplotu v důsledku náhodného zdroje tepla. Porovnávání průměrné úhrady bytu s průměrnou úhradou domu se však týká celoročního měření (indikování). Pokud se hodnota 80% průměru týká jednotlivého bytu, jde o velice úsporné nakládání s teplem. Pokud se však týká celé skupiny bytů, jde jednoznačně o vyhláškou předepsanou dolní mez úhrady v důsledku chybných náměrů indikátorů. Odpověď může dát porovnání úhrady okolních bytů. V závěru navržená možnost nastavení systému vytápění na teplotu předepsanou projektem je technicky snadno proveditelná, takové pokusy existují, ale problém je ve výši teploty. V projektu zpravidla uváděných 20°C slouží k tomu, aby výsledky projekce domů byly srovnatelné a domy mohly být napojené na stejnou vytápěcí soustavu. O pevném nastavení na určitou teplotu však nikdo nestojí. 20°C v obývacím pokoji je málo, v ložnici je to zpravidla zbytečně moc. Pokuste se někdo, alespoň v rámci rodiny, dohodnout na jednotné výši teploty v bytě.
Pane Patočko, děkuji za reakci.
Domnívám se, že nejde o okamžitou, krátkodobou teplotu v důsledku náhodného zdroje tepla. Sleduji stav dlouhodobě. Ke změně, kdy radiátory u mne začnou (přerušovaně) hřát, dochází až při poklesu venkovní teploty pod 0°C. Jen pro ilustraci, jak se v domě topí – „náš“ předseda agituje pro výměnu „měřáků“, protože je naštván, že ač za celou sezónu ani nezapne topení (já ho mám aspoň zapnuté), musí za teplo platit, protože se mu přes léto trubičky „odpaří“. Je to ale přesně ten typ, kterému nevysvětlíte, že platit bude tak jako tak. Píšu to zde jenom proto, že některé byty v domě netopí cíleně vůbec.
Hodnota úhrad sousedních bytů je ;-) utajovaná. Dovedu ji sice spočítat, ale co jsem začala reklamovat chyby vyúčtování, podklady jsem neviděla. Ale na historických hodnotách je vidět, že my sousedi topíme ± všichni stejně, jsme vysoké patro, tak moc na výběr (oproti těm uprostřed baráku) nemáme.
K tomu návrhu řešení, který jsem uvedla, mám stanovisko takové, že projekt je projekt a pokud nedojde ke 100 % shodě názorů v domě v tom smyslu, že otopná soustava domu dodatečně, nad rámec projektu, umožní, aby si každý mohl topit nebo netopit podle svého rozhodnutí, a to pravděpodobně bez možnosti kontroly a donucení k dodržování § 2 odst. 4 a 6 vyhlášky č. 194/2007 Sb., když v důsledku této názorové shody bude pravděpodobně účelné a nezbytné měřit spotřeby, bude se topit ve všech prostorách v souladu s projektem a rozpočítávat velmi jednoduše a kontrolovatelně podle ploch. To znamená, že všichni, kdo v domě bydlí budou mít garantován stejný tepelný komfort, když současné řešení (např. možnost úplného vypínání topení v místnostech nebo celých bytech) tuto garanci neposkytuje. Výhodou takového řešení je, že celý dům bude rovnoměrně vytápěn tak, jak s tím „počítal“ projekt. V důsledku toho přestanou diskuse a spory ohledně šetřílků a plýtvačů. To znamená, že otázka, zda někdo stojí o vícenáklady spojené s měřením a nekontrolovatelným rozúčtováním, vyúčtováním, koeficienty atp. bude vyřešena takto jednoduše a podle mého názoru zcela korektně.
Podotýkám, že i pro mne je 20°C v ložnici hodně, ale pravidla jsou pravidla a myslím, že bych s tím dokázala nadále žít, když s tím už teď žiju. Dovedu si představit okna, která by bylo možno naprogramovat na noční větrání – automat je otevře na zvolený časový interval a po jeho uplynutí zavře. Ušetřené peníze za nerealizované měření bych investovala radši do takovýchto oken a pokud je ještě nikdo nevyrábí, postavila bych se k tomu nápadu jako k podnikatelskému záměru. No a komu by 20°C nestačilo, může si přitopit např. vlastním přímotopem. Jde o zateplený dům, já jsem zimomřivá, ale tím, že zde není pohyb vzduchu, je těch 20°C teplota úplně luxusní.
ve vyúčtování žádat, jakým poměrem k objektu ( domu ) topí každá bytová jednotka a žádat na schůzi SVJ zveřejnění.
Mám sousedy, co netopí.Topím na 28 st. C a skrz podlahu až do výšky psacího stolu mi fičí ledárna z bytu pode mnou.Nejde se tomu vyhnout.Od pasu nahoru lapám po dechu vedrem, které je mi houby platné, protože ve vzduchu nesedím., ani nespím.Jakmile přivřu topení, pokles teploty je ihned o 5 stupnů.Byla jsem se domlouvat několikrát, samozřejmě tvrdí, že topí. Jedině zveřejněním č. bytů a % vytápění lze tedy ukázat na to, že ti lidé lžou.Dál se to může řešit obráceným poměrem 60 % základní složka a 40 % spotřební.
Můj názor je,že nikdo nemůže nikoho nutit doma topit-to když budu dělat dvanáctky v práci tak budu doma topit,když tam nejsem?,musel bych spadnout na hlavu a žádný zákon na to není,to by mě mohli za chvíli nařizovat kdy si můžu otevřít okno.
Vy už jste na hlavu spadl a vypadá to na trvalé následky. Nevím proč se vyjadřujete k problému, kterému vůbec nerozumíte. Prostě na to rozumově nemáte a ani mít nebudete. Pán výše popsal problém menšiny lidí, která topit musí. Díky parazitům, kteří netopí, nemají šanci byt vytopit. Je zajímavé, že dokud nebyly měřiče na teplo, tak všichni topili. Teď najednou šetří. Lidé jako jste Vy, by si měli postavit svůj dům, netopit, šetřit a zmrznout.
Ty debile vylízaný nestarej se o mě,je každého věc jak si doma topí,znám lidi co spí v mrazu s otevřeným oknem,protože mají rádi čerstvý vzduch a ne být zabedněný ve smradu a horku jako ty blbe starý.Ať si jde ztěžovat třeba na lampárnu.
My také doma topíme minimálně.Bydlíme v bytě 3+1 v horním podlaží.V domě nás bydlí 8 partají. Máme kvalitně zateplenou lodžii/celá plocha čtyřmetrového balkonu je totožná kvalitou jako plastová okna/ Stěna mezi lodžií a obývacím pokojem je vybourána a nahrazena francouzkým oknem,které zůstává téměř stále otevřeno. Zavíráme je pouze když mrzne na noc. Další dveře jsou z lodžie do kuchyně. Společná chodba je celá prosklená a ještě k tomu je vše situováno na jih.Když jenom na chvilku vysvitne sluníčko teplota v celém bytě stoupá. Pokud svítí slunce celý den je v OP a KU přes 26 stupňu a musíme větrat. Někdo má lodžie zateplené pouze optimou ale byt to vytápí také. Dům je řádně zateplen a tak nám spotřeba všem klesla na třetinu !!!! Chtěla jsem jenom říci,že zaleží i na jiných okolnostech než jak kdo topí. Náš byt nemá šanci být vytápěn stoupačkami a ani sousedi pod námi nejsou téměř doma.Investice do domu se nám bohatě vracejí. A to máme nejdražší teplárnu v republice. Náklady na vytápěni za minulé období 6 000kč
V průběhu otopného období (topné sezóny) musí být v bytě v době od 6 do 22 h dosahována tzv. výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem budovy, což v případě obytných prostor činí obvykle 20°C. V noci může být teplota vytápění nižší, avšak vždy musí být zajištěna tzv. tepelná stabilita objektu. V nočních hodinách tedy lze tolerovat pokles teploty odhadem na 16 až 18° C. Výpočet teploty, při které je ještě zajištěna tepelná stabilita objektu, však musí v konkrétním objektu či místnosti provést odborník dle pravidel obsažených v normách ČSN. Pro vytápění v době od 6 do 22 h platí, že v místnostech s jednou a více venkovními stěnami je nutné dosáhnout teploty o 1 až 2° C vyšší.
Vyhláška dále stanoví i tzv. nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu, které se vztahují pouze na vytápění bytů v době od 6 do 22 h. Dle našeho výkladu ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 194/2007 Sb. tedy přes den nesmí být místnosti vytápěny na teplotu vyšší, než teploty dle předchozího odstavce zvýšené o 2° C. Takovou teplotu si lze tedy zjednodušeně představit jako maximální teplotu vytápění, v denních hodinách tedy nelze byty vytápět např. na 26° C.
S účinností od 1. 1. 2013 byl zřejmě legislativní chybou bez bližšího zdůvodnění zákonodárce bohužel zrušen § 6a odst. 11 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, který jasně stanovoval, že dodržovat shora uvedená pravidla pro vytápění je povinen vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ). Dle našeho názoru lze však ze struktury vyhlášky č. 194/2007 Sb. dovodit, že tato povinnost stíhá vlastníka budovy či SVJ i nadále, ačkoliv tato povinnost není v zákoně o hospodaření energií výslovně uvedena. Novela však může mít zásadní dopad na možnost uložit za nedodržování pravidel pro vytápění sankci, když nedodržování teplot vytápění nyní nelze s naprostou určitostí považovat za jasné porušení zákona o hospodaření energií.
Kontrola a ukládání sankcí v oblasti úpravy zákona o hospodaření energií spadá do kompetencí Státní energetické inspekce (stránky SEI dostupné z: www.cr-sei.cz). Jelikož vyhláška č. 194/2007 Sb. je prováděcím předpisem ve vztahu k zákonu o hospodaření energií, lze se při nedodržování pravidel pro vytápění obrátit právě na Státní energetickou inspekci, která je oprávněna dodržování vyhlášky kontrolovat, a která může jako odborný orgán poskytnout spotřebiteli užitečné rady a doporučení, jak problémy s teplotou vytápění vyřešit. V praxi samozřejmě doporučujeme snažit se nejprve o dosažení dohody ohledně vytápění s vlastníkem budovy či SVJ.
Druhým častým problémem spojeným s vytápěním v bytech je nedostatečné vytápění bytů ze strany sousedů, kteří se v bytě buď nezdržují nebo se snaží ušetřit na nákladech za energie. V tomto případě nelze postupovat proti takovému „šetřílkovi“ prostřednictvím vyhlášky č. 194/2007 Sb., lze však v případě nájemních bytů argumentovat § 690 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dle kterého jsou nájemci povinni při výkonu svých práv dbát na to, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním uživatelům domu nerušený výkon jejich práv. Obecně lze doporučit, aby pronajímatelé upravili problematiku vytápění v nájemní smlouvě. Není vyloučeno, že na straně „šetřílků“ vzniká bezdůvodné obohacení, které je nutno vydat osobě řádně vytápějící byt, nicméně je velmi obtížné prokázat výši tohoto obohacení a také to, že k obohacení skutečně došlo. Pokud by byl byt v důsledku nedotápění sousedního bytu poškozen např. plísní, lze se obrátit na soud s požadavkem náhrady škody, kde opět vyvstávají problémy s dokazováním, kým byla škoda způsobena, v jaké výši a zda plíseň nevznikla např. z důvodu nedostatečného větrání.
Jistějším postupem je domáhat se alespoň spravedlivějšího rozúčtování nákladů na vytápění mezi vlastníky a nájemci bytů v domě důsledně dle vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.
Z tohoto článku je zřejmé, že pravidla pro vytápění bytů jsou sice stanovena vyhláškou, v praxi je však z uvedených důvodů problematické vynucovat povinnosti dle této vyhlášky, příp. dalších předpisů. Nedostatečný právní rámec je proto mnohdy možné překlenout pouze pokusem o dohodu s vlastníkem budovy či s okolními vlastníky a nájemci bytů.
Mgr. Ladislav Robotka Odborný právní poradce Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace
Děkuji za odpověď. Bohužel jakákoliv dohoda s šetřílky není možná, prostě se o tom nehodlají bavit na žádné úrovni. Jejich argumentem je, že si můžou topit jak oni chtějí a nikdo nemá právo jim do toho mluvit. Správce to vlastně potvrzuje a říká, že není šance s tím cokoliv dělat, protože je děravá legislativa. Jelikož nejsem schopen doložit a nikdy nebudu o kolik více tímto protopim, tak nemám ani šanci cokoliv soudně vymáhat… a to je vlastně jádro pudla. Je to pravda, nebo mám šanci? Mám se s tímto nečestným jednáním smířit?
Minimální a maximální teploty vytápění bytů a související pojmy upravují § 2 a § 3 vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.
jak napsal p.Lake, musíte uvést více informací a jste-li SVJ tak zda jste na shromáždění vlastníků nestanovili nějaká pravidla pro vyúčtování. Zásadní je také, zda již máte namontovány měřáky . V případě, že ano, tak si musíte zjistit, jaký je podíl základní a spotřební složky (§4/3 vyhl. 372/2001 Sb.) ve vašem vyúčtování a zda ve vyúčtování spotřeby tepla je uplatňována tzv. korekce (§4/4 vyhl. 372/2001 Sb. V případě, že ve Vašem vyúčtování je podíl základní a spotřební složky stanoven dle vyhlášky a korekce je také uplatňována, pak s tím moc nenaděláte, zřejmě máte vyúčtování v pořádku. V případě, že není ve Vašem domě (SVJ?) korekce uplatňována, můžete vyúčtování reklamovat do 21 dnů od obdržení vyútování. Nebude-li reklamace uznána, máte od tohoto roku 3 měsíce na to obrátit se na soud (do loňska to bylo 6 měsíců). Několik vlastníků v našem SVJ tento problém s neuplatněnou korekcí v současné době soudní cestou řeší, výsledek soudního rozhodnutí je zatím v nedohlednu, jelikož městský soud to přehodil na krajský soud a ten to zaslal k vrchnímu soudu, aby rozhodl, komu z nich přísluší se tím zabývat. Takže čekáme a blíží se další vyúčtování.
Již jsem to dopřesnil, děkuji za upozornění, ale zde nejde o problém korekce. Jde jen o to, že se cítím finančně poškozen, protože musím topit kvůli dítěti a moje náklady jsou podstatně větší, protože abych byt vytopil na teplotu 22 stupňů C. musím topit více, než bych musel, kdyby každý topil aspoň průměrně. Navíc si myslím, že díky tomu, že panelák není dostatečně vytápěn, dochází k poškozování společného majetku, tedy k vytváření kondenzátů a z toho důvodu k prosakování vody v nejvyšších patrech a další´m negativním dopadům na společný majetek. Jde mi o to, jestli to má vůbec cenu řešit soudně, nebo jestli mám vůbec šanci nějak donutit lidi, ať topí…
Vážený pane, já patřím mezi ty „netopiče“. Mám dvouleté dítě, venku nyní mrzne. Přes den je –7 stupňů a v bytě mám 24 stupňů. V ložnici, když spíme, tak máme pootevřené ono, aby byla teplota kolem 19-ti stupňů. Když se teplota dostane přes 20 stupňů, tak se malá budí a má dávivý kašel. Nám tyhlety teploty naprosto stačí a vyhovují. Každý člověk má rád jinou teplotu a tudíž nevidím důvod, proč bych měl topit, když by pro mě bylo doma nedýchatelno. Mám topit jen kvůli tomu, abych ohřál souseda a já sám na tom byl hůř? A zajímavostí je, že i když netopím, tak při vyúčtování platím 15 000,– každý rok. Zajímavé
Vy nepíšete jak topíte (vlastní, v domě, centrální), zda máte IRTN. Zřejmě ne. Též nepíšete jaká jsou u vás pravidla rozúčtování. Tak zkuste netopit též a budete mrznout všichni. Panelák je na nějakou teplotu projektován.
Prosím upřesněte jaká jsou pravidla rozúčtování nákladů na vytápění.
lake
Pro upřesnění k rozúčtování..
Je to klasické. Na patě je celková hodnota tepla, která přijde do vchodu. Součtem všech domácností se dojde k číslu, rozdíl mezi hodnotou součtu domácností a číslem na patě se rozúčtuje jako společné , tedy vydělí se počtem domácností. V našem případě číslem šestnáct.
Vytápění je klasika , ústřední topení, jednotná soustava, měřáky na každém radioátoru(vím, že slovo měřák neni to správné), ale problém nemám se staven měření. Každý platí podle toho kolik mu za ten rok naměří všechny „měřáky“ v bytě. Problém je, že bytová jednotka v bytě pod náma, nad náma i vedle nás, ale i jiné v paneláku netopí, tedy mají podle „měřáků“ minimální, nebo jiné velice malou hodnotu. Většinou důchodci, nebo byty, které jsou v pronájmu od majitele. Jeden idiot dokonce měl spotřebu vody pomalu k nule..jen pro informaci…Takže já a asi dvě další bytové jednotky topíme jak blázni. Vytápím tři byty,protože topit musím, mám malé dítě, to že nebudu topit je blbost. Navíc správce na schůzi již několikrát zdůraznil, že barák nedosahuje ani šedesáti procent vytopení, jaké by měl mít, ale na druhou stranu není správce „prý“ schopen podle zákona lidi donutit topit. Správce , tedy zároveň Sdružení.
Očividně si tu ze všech střílíte! Nejdřív píšete, že se cena z paty domu rozdělí stejně na všechny byty, pak že se rozúčtuje podle měřidel. Kdyby to bylo podle první varianty, tak ty tři byty nemají důvod netopit. Jak to víte, že netopí? Byl jste u nich? Měřil jste teplotu u nich v bytě? Jste obyčejný rejpal, Taliáne. Asi by vám bylo líp v Itálii, kde se topit moc nemusí.
Tak uvedete už ta pravidla rozúčtování, nebo neuvedete? Tato diskuse má už 14 příspěvků a Vy jste pořád ještě nesdělil to hlavní.
Tvrzení „Každý platí podle toho kolik mu za ten rok naměří všechny „měřáky“ v bytě“ nejsou pravidla rozúčtování nákladů na vytápění. To je nějaký nesmysl. I Vaše upřesnění jsou nějaké pohádky – zřejmě si pletete rozúčtování nákladů na vytápění s rozúčtováním nákladů na dodávku vody. Rozúčtuje se zcela jinak, než píšete Vy.
Dokud neodpovíte na co jsem se ptal, nemůžete dostat použitelnou odpověď.
lake
Doložím vám časem přesnou formulaci rozúčtování, zajdu si za správcem a pak tedy můžeme pokračovat…chápu, že komunikace není jednoduchá, nejsem znalec a pletou se mi dojmy a pojmy
Způsob rozúčtování je ale klíčový. Měl by přimět netopiče, aby topili a větrače, aby přehnaně nevětrali. Netopit nebo přehnaně větrat by se nemělo vyplácet.
Pokud to máte nastaveno tak, že netopit se vyplácí, pak šetřílky topit nedonutíte.
Rozúčtování podle vytápěné plochy má něco do sebe. Sice je poněkud větší celková spotřeba, neboť lidé nejsou nuceni za každou cenu šetřit, na druhé straně nikdo nemá důvod netopit kvůli penězům. Nikdo také neví, jak ostatní topí, nejsou tedy žádné spory, žádné reklamace. Nejsou ani žádné náklady na indikátory a odečty. Rozúčtování podle plochy je jednoduché, žádné polohové koeficienty ani korekce. Takhle to máme v našem domě (velký nezateplený panelák, byty 44 m2 a 72 m2). Každý si topí jak potřebuje. Pokud někdo topí více nebo méně než je průměr, tak se to nějak vyrovná prostupem tepla stěnami. Náklady na vytápění v roce 2012: byt 2+kk 7000 Kč při ceně 580 Kč/GJ. To není zase tak moc. Znám zateplené domy, kde se měří, a přesto tam platí výrazně víc (je to dáno vyšší cenou za GJ).
Dokud někdo nevymyslí použitelný, cenově přijatelný a spravedlivý systém, tak bychom u rozúčtování podle plochy chtěli zůstat.
„Způsob rozúčtování je ale klíčový. Měl by přimět netopiče, aby topili a větrače, aby přehnaně nevětrali. Netopit nebo přehnaně větrat by se nemělo vyplácet.“
Jak by to podle Vás mělo fungovat? U větračů to může do jisté míry fungovat, omezeně, pouze do chvíle, kdy si uvědomí, že stejně nezaplatí více než 140 % průměru. Jak by mělo rozúčtování přimět netopiče, aby topili? To už mi není jasné vůbec. Netopením vždy ušetřím. Až na to přijdou všichni, jak budete rozúčtovávat? Musel byste do rozúčtování zakotvit, že čím méně topím (pod jistou hranici), tím více platím, aby to fungovalo.
Kočka
Ale vždyť to přeci matematicky není problém. Je to jen o stanovení pravidel. Dokonce se nad tím i uvažovalo. Lze stanovit, že kdo má třeba pod 18°C, tak mu úhrada poroste s ohledem na možné poškození objektu a ostatních uživatelů. A motivace topit je na světě.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
A jak se to dá pane Patočka spočítat a kdo to zadá a komu? U nás v domě např. není uplatňována korekce §4/4. Důvody proč to je zde nebudu vypisovat, psaní by bylo velmi dlouhé. Několik vlastníků již dvě topné sezony podává reklamaci a snaží se o zavedení korekce do vyúčtování. Ale jelikož dva z tříčlenného výboru jsou tzv. „netopiči“, tak je reklamace o zavedení korekce zamítána. Ti co minimálně topí tvrdí, že mají doma teplo, že si každý má zaplatit co protopí. Zaslala jsem proto potřebné data k vyúčtované topné sezoně, která byla předmětem reklamace energetickému auditorovi, který mi zpracoval posouzení vyúčtování celého našeho SVJ. Z jeho rozboru vychází, že ti co tvrdí, že mají teplo, tak topí doma na 16,5 stupně. A úhrada jim neroste, protože korekce není uplatněna. No chtěla bych to jejich „teplo“ vidět, to vypadá zřejmě na ponožky a kožich. Já, která topím, dle odečtu dílků mám mít doma vytopeno na 24 stupňů, což není pravda, byt vytopím tak na 21 stupňů. Jak jsem uvedla výše, v současné době je neuplatňování korekce u soudu, pak se zde podělím s informací, jak to dopadlo.
Konečně nějaká odpověď…ale podle čeho je donutíte, to by se muselo odsouhlasit ve stanovách a to nikdy neprojde, protože netopičů jsou dvě třetiny, jakmile zjistí, že na programu schůze se bude řešit cokoliv ohledně tepla, tak schválně nepřijdou, aby byla schůze neusnášeníschopná…takže teorie pěkná, ale není zákon, který by je donutil, protože změny stanov, nebo dohoda na jiném systému rozúčtování není možná
Pane Patočko,
ano, přesně tak jsem to myslela. Matematicky to skutečně není problém stanovit. Zeptám se jinak: Znáte dům, kde úhrada roste při teplotě řekněme pod 18 st. C s ohledem na možné poškození objektu a ostatních uživatelů? A ještě lépe, kde takové rozúčtování schválil soud (tj. kde netopič prohrál soud o placení podle takového rozúčtování)? Přesně o to mi šlo. Máme v domě více netopičů, jsou v cizině, byt neužívají, poškozují objekt a ostatní uživatele, a smějí se, jak na náš úkor šetří.
Je velký rozdíl, napíšete-li „uvažovalo se“ o tom a „v mnoha domech se tak postupuje“.
S ohledem na účinné právo toho moc stanovit nelze, přestože poškození ostatních i domu nevytápětním je zřejmé.
Kočka
Rovnou musím přiznat, že neznám. Mnou uváděná informace byla z doby kdy se chystala vyhláška 372 (původní) a uvažovalo se o různých možnostech. Jak jistě víte, k vyhlášce se vždy vyjadřuje spousta lidí a pak to dopadá (h)různě.
Zase na druhou stranu musím říci, že po zveřejnění návrhu novelizace této vyhlášky, jsem z důvodu plánované změny rozpětí z ±40% na –20% +100% provedl kontrolu našich rozúčtování. Ze zhruba 100 000 bytů, jich dolní hranici –20% v našem současném rozúčtování podlezlo celých 216 bytů. A z toho bylo asi 110 nebytových prostor (-40% dosáhla jedna nebo dvě nebytovky). Takže je zřejmé, že je to i záležitost konkrétního systému měření a rozsahu možných náměrů. Těch –20% odpovídá zhruba teplotě mezi 16–17°C což je teplota bytu s „netopičem“. Pokud tento netopič zaplatí místo 60% průměru 80% průměru, pak těch zbývajících 20% za něj nemusí nikdo platit. A vemte si, že jsem zažil konkurenční rozůčtování, kde těch „netopičů“ byla podle nich čtvrtina.
Berte mě prosím hlavně jako technika. Umíme technicky zdůvodnit proč a jak se má něco počítat, nebo proč jsou podle nás některé informace nesmysl. Ale s tím jak to prosadit bohužel pomoci neumíme.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
A to je to co řeším já…jak na ně… a tady prosím o pomoc, mě nezajímají výpočty tepla a jak se to rozúčtuje, ale tohle mě zajímá, konečně někdo trefil to, na co se ptám
Souhlas s panem Patočkou. Ostatně už dnes se ten, kdo netopí, podílí na nákladech plnou základní složkou (50 až 60% celkových nákladů). Není problém nastavit pravidla rozúčtování tak, aby se částka vybraná od netopiče převedla na jeho bezprostřední sousedy, kteří mu teplo do bytu dodali ze svých radiátorů přes stěny, stropy a podlahy.
Takový způsob rozúčtování je možný a u soudu obhajitelný, vzhledem k obecně známým fyzikálním principům prostupu tepla. Tepelná pohoda je pouze z poloviny dána teplotou vzduchu v místnosti. Druhá polovina závisí na sálání a tedy na povrchové teplotě stěn ohraničujících místnost. Nám-li chladné stěny kvůli netopícím sousedům, musím o to více zvýšit teplotu vzduchu v místnosti.
Takové adresné rozúčtování je mnohem správnější, než dnes běžný způsob, kdy zvýšení úhrad netopičům na 60% je naslepo rozpouštěnono na všechny byty v domě, bez ohledu na to, zda sousedí s netopičem či nesousedí.
lake
Jen malá technická. Základní složka je 40 až 50%. (beru to jako překlep, tak jen aby tu nebyla chyba)
Faktická základní složka je 60%. Bez ohledu na to jak je rozúčtování provedeno. Novela vyhlášky dokonce chtěla zavést faktickou základní složku 80%. S tanečky ohledně většího povoleného rozsahu základní složky.
Jestliže je někde řečeno, že nejmenší povolená platba je 60% nebo 80%, je to vlastně základní složka, protože to vždy platím podle velikosti bytu nezávisle na spotřebě.
Jen čerpám z Vašeho pohledu na rozúčtování, který se mi líbí.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
A to je přesně to , o co mi jde. Důležitý dotaz… Změna rozúčtování u nás není možná, protože by ho muselo schválit podle stanov nadpoloviční většina a k tomu nikdy nedojde. A opět se vracím na svůj původní dotaz na úplný začátek. Lze se něčeho domoci soudně? Protože domluva s ostatníki nájemníky není možná
Neceho jiste ano, ale toho, aby sousedi MUSELI topit jiste nikoliv :-)
Jedina obrana je zateplit barak nebo koupit ponozky a kozich a netopit taky, decku by to jiste prospelo :-)
Pokud jsou nákldy na teplo rozpočítány rovnoměrně, nic s tím nenaděláte a lze to. Přestaňte osočovat lidi za šetřílky, kdybyste měl doma stále 22 stupňů, tak byste taky netopil. Můžete požádat byty co mají dost tepla, ať ho dávají do sáčků a nosí ho k Vám. V každém domě jsou byty,ve kterých se musí topit málo, středně nebo hodně.
„Přestaňte osočovat lidi za šetřílky, kdybyste měl doma stále 22 stupňů, tak byste taky netopil. Můžete požádat byty co mají dost tepla, ať ho dávají do sáčků a nosí ho k Vám. V každém domě jsou byty,ve kterých se musí topit málo, středně nebo hodně.“
Pane vy jste ..... připadá vám normální, když jeden byt vytápí tři další?
Pod nami rok nikdo netopil, jelikoz tam nikdo nebysli. Taky mame spolecenstvi vlastniku. A podle zakona se maji udrzovat urcite stupne. Nevim, jak by se libilo vam, kdyby diky tomu prislo rocni vyuctovani a pekny nedoplatek a porad jste chodili zabaleni v dece, abyste nezmrzli i kdyz topite a soused naproti, ktery ma pod sebou sousedy a ma nizsi mesicni zalohy o hodne, tak mu doplaci. A to je u stejne spolecnosti. To by byla reakce jina.
Normální mi tu nepřijde více věcí. Diskuzí na tohle tema je tu už spiusta, nejobjektivnější řešení mi přijde opravdu to-rozpočítat náklady poměrově podle podílů. Pokud nejste spokojeni s jednáním výboru, který dostatečně neřeší vaše podněty,můžete se pokusit je odvolat a zvolit výbor,který se bude starat lépe. A pak se ještě můžete přestěhovat do jednoho z těch 3 bytů,který údajně vytápíte.
Nastudujte si především vyhl. 272/2001 Sb. a další související předpisy vztahující se k teplu. Jinak si zkuste zadat http://www.artav.cz/. Tam získáte také dost informací.
analogie s domem …
Dům vlastní:
- co vyrobíte teplo to musíte zaplatit sám
- nelze souseda (přírodu) přinutit, aby topil víc, a aby Vy tolik nemusel
- aby teplo neuniklo. lze vytvořit zábranu vnějším zateplením domu.
Byt:
- co odeberete teplo to musíte zaplatit sám (v rámci pravidel)
- nelze souseda přinutit, aby topil víc, a aby Vy tolik nemusel
- aby teplo neuniklo. lze vytvořit zábranu vnitřním zateplením bytu.
Poslední komentáře