Způsob rozúčtování je ale klíčový. Měl by přimět netopiče, aby topili a větrače, aby přehnaně nevětrali. Netopit nebo přehnaně větrat by se nemělo vyplácet.

Pokud to máte nastaveno tak, že netopit se vyplácí, pak šetřílky topit nedonutíte.

Rozúčtování podle vytápěné plochy má něco do sebe. Sice je poněkud větší celková spotřeba, neboť lidé nejsou nuceni za každou cenu šetřit, na druhé straně nikdo nemá důvod netopit kvůli penězům. Nikdo také neví, jak ostatní topí, nejsou tedy žádné spory, žádné reklamace. Nejsou ani žádné náklady na indikátory a odečty. Rozúčtování podle plochy je jednoduché, žádné polohové koeficienty ani korekce. Takhle to máme v našem domě (velký nezateplený panelák, byty 44 m² a 72 m²). Každý si topí jak potřebuje. Pokud někdo topí více nebo méně než je průměr, tak se to nějak vyrovná prostupem tepla stěnami. Náklady na vytápění v roce 2012: byt 2+kk 7000 Kč při ceně 580 Kč/GJ. To není zase tak moc. Znám zateplené domy, kde se měří, a přesto tam platí výrazně víc (je to dáno vyšší cenou za GJ).

Dokud někdo nevymyslí použitelný, cenově přijatelný a spravedlivý systém, tak bychom u rozúčtování podle plochy chtěli zůstat.