Krajský soud 2 měsíce nereaguje na oznámení
V polovině listopadu 2018 jsem poslal na Krajský soud oznámení, že naše SVJ nemá statutární orgán. Vše jsem popsal a doložil důkazy. Oznámení jsem zakončil textem, že ".. žádám soud, aby jmenoval právnické osobě Společenství vlastníků .... dle ust. § 165 zákona č. 89/2012 opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoliv se o tom při své činnosti dozví."
Krajský soud ani k dnešnímu dni nijak nereagoval. Jak mám postupovat, poslat stížnost? Jak ji případně formulovat (na co si stěžovat, v čem Krajský soud pochybil).
Chapu spravne, ze podani tykajici se
SVJ versus vlastnik nebo Vlastnik versus SVJ
tedy kdyz nejde o dluhy (ty resi okresni soudy), ale o pravo…
Ze se podavaji rovnou k Krajskemu soudu?
Mohu doporucit ve vecech jakychkoliv prutahu spravnich, soudnich, etc. obratit se tez s zadosti, stiznosti na Ombudsmana.
se při své činnosti o ničem nedozvěděl. Vy nechápete základní souvislosti a jen otravujete vrchnost.
„Krajský soud ani k dnešnímu dni nijak nereagoval.“
Soud žádné lhůty nemá. Mám věc u soudu několik let, soud byl zcela nečinný, a pak vydal výzvu, kde žádá o vyjádření do pěti dnů s tím, že k později došlému vyjádření nebude přihlížet.
Jinou věc mám u soudu 15 let, účastníci postupně zemřeli, řízení běží dál.
Obyčejný člověk nemá na soudní ochranu šanci.
Ovšem nejdříve dojděte na soud a chtějte nahlížení do spisu s vaším oznámením, je možné, že soud není nečinný, ale vyzval SVJ do datové schránky, aby navrhli nějakého opatrovníka z řad členů…
Takže nejdříve si ověřte, zda je soud nečinný a pak eventuelně můžete namítat průtahy a navrhovat vyššímu soudu určení lhůty.
http://zakony-online.cz/… https://iuridictum.pecina.cz/…D_lh%C5%AFty
Otázka ovšem je, jak jste to původní oznámení sepsal, zda vás budou brát jako navrhovatele a tím účastníka řízení, co může namítat průtahy…
Díky za odpověď, ale pokud budu chtít nahlížet do spisu, musím přece úřednici v infocentru sdělit číslo jednací, které ale nemám, takže se asi se mnou nebude bavit.
Takto jsem formuloval oznámení.
co se s ním děje. A uvidíte.
S největší pravděpodobností zjistíte, že musíte postupovat podle toho, co píše níže TN.
S tímto mám tak trochu zkušenost. Obávám se, že soud si to měl a mohl posoudit jako podnět, ale možná k posouzení došlo, soud věc prozkoumal a zjistil, že statutární orgán SVJ má (je zapsán v rejstříku, byť funkční období skončilo, ale podle judikatury i po skončeném funkčním období zapsaný výbor je považován za obsazený satutární orgán).
Pokud chce mít podněcovatel (lépe navrhovatel) jistotu,musí podat návrh na výmaz členů výboru a návrh na jmenování opatrovníka, oba návrhy jsou zpoplatněny soudním poplatkem 2000 Kč, nejsem si jistý, zda jde věci spojit. Nicméně náklady pak může navrhovatel požadovat po SVJ proplatit, a to i započtením proti příspěvku na správu.
Varuji ale, že soud patrně jmenuje opatrovníkem advokáta a jeho opatrovnictví vyjde draho (klidně stovky tisíc Kč).
Proto je lepší svolat schůzi a zvolit výbor, nebo změnit stanovy a zvolit předsedu. Nutno získat podpisy 1/4 hlasů. Ale i pokud podpisy nesežene a schůzi svolají alespoň 2 členové, soud bude patrně vstřícný a takové svolání, byť neplatné, zakceptuje. Zvítězí zájem na stabilitě společenství a soud konstatuje, že toto porušení zákona nebylo zásadní a bylo v zájmu SVJ schůzi svolat, když výsledkem byla náprava závadného stavu (=volba výboru).
Podal jsem žalobu proti neplatně svolané schůzi (svolal ji jediný člen výboru, kterému funkční období dávno uplynulo) a tuto námitku soud nepřevzal, byť mi nakonec v žalobě vyhověl, ale z jiných důvodů (vady svolání byly opravdu zásadní). Tím chci jen uzavřít, že drobná vada svolání nevadí, pokud je opraven závadný stav.
Vím, že tady často uvádíte, že drobné vady ve svolání shromáždění soudy promíjejí. § 1207 NOZ je kogentní, a zákony platí i pro SVJ i v různých formalitách.
Co Vy na to, že pokud je shromáždění svoláno pouze jedním vlastníkem, který má 1/4 všech hlasů?
Mně právník tvrdil, že se sice jedná o shromáždění vlastníků, ale nikoliv o shromáždění vlastníků jako nejvyššího orgánu. Co zdejší znalci na to?
Podle § 1207 nestačí jen jeden vlastník, ale musí být alespoň dva vlastníci a nestačí 1/4 všech hlasů, ale musí být více než 1/4 všech hlasů.
Samozřejmě, že to je špatně. Já dlouhodobě brojím proti zneužití ze strany různých vykuků (SBD, zemtci z výborů, developeři).
V bezvýchodné situaci ale radím postupovat s mírným porušením zákona. Pokud nikdo nepodá žalobu (v pasivním domě, kde není žádný výbor ani žádného žalobce neočekávám), tak se stejně usnesení po 3 měsících zplatní.
Pro jistotu ale radím, aby schůzi svolali aspoň 2 členové, bez ohledu na výši podílu. Důrazně ale doporučuji, aby svolání proběhlo v souladu se zákonem (pozvánku poslat všem včas, tj. nejlépe 30 dní předem, doručit podklady) a schůzi provést demokraticky, být usnášeníschopní. Pak jediným porušením zákona bude jen nelegitimita svolavatelů, a pokud jste v neakceschopném domě (nemáte výbor), soud by volbu výboru nezneplatnil, protože bylo v zájmu SVJ volbu provést.
Pokud se ale zásadní vady nahromadí, pak je riziko, že soud schůzi zruší.
„protože bylo v zájmu SVJ volbu provést.“
Tohle mi soud vysvětlil: Pokud se sejdou vlastníci s dostatečným spoluvlastnickým podílem (kdekoliv, třeba náhodně v hospodě), mohou rozhodovat. Zda byli řádně svoláni není podle soudu podstatné, podstatný je dostatečný spoluvlastnický podíl přítomných pro usnášeníschopnost a pro přijetí usnesení.
Tak pravil soud.
Váš příspěvek má spornou vypovídající hodnotu. Který soud to byl? Řekněte nám laskavě sp.zn ať se poučíme. Co by na to řekl Ústavní soud, který ve svém nálezu jasně uvedl, že zákony platí i pro SVJ i ve formalitách.
Že by tedy §1207 NOZ byl tedy zbytečný?
Které § NOZ ještě není nutné dodržovat v tomhle banánystánu ať se nesoudím zbytečně?
„Který soud to byl?“
Postupně krajský, vrchní, nejvyšší – soudkyně Brzobohatá a spol. Ústavní to na stole neměl. Svolavatel nebyl podle stanov oprávněn shromáždění svolat, soudu to nevadilo, soud posuzoval pouze podíl hlasů PRO a podíl zúčastněných podle ustanovení „Shromáždění je usnášeníschopné, pokud…“, ve kterém podle soudu jako podmínka usnášeníschopnosti svolání podle zákona a podle stanov uvedeno není. Šlo o důležitou záležitost.
Protoze jen tak se da napredovat dal k justicni zmene soucasnych nezakonnych rozhodnuti o neplatnosti nezakonych shromazdeni, usneseni…
Váš právník má zřejmě na mysli § 1206 odst.2 o.z.kde se uvádí: (2)
" Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů."
V praxi to znamená,že shromáždění je sice svoláno více než 1/4 všech hlasů,ale není usnášení schopné.
Hezký den.JaVa
Ne, o § 1206 NOZ se nejedná a je vůbec otázka se § 1206 NOZ nějak ohánět. Ve veřejném rejstříku jsem viděl u jednoho SVJ zápis z neusnášeníschopného shromáždění vlastníků a zde na portalsvj.cz již byli publikovány rozsudky platnosti neusnášeníschopného shromáždění vlastníků. Je to vše Kocourkov.
Sám zde ale píšete:
„Mně právník tvrdil, že se sice jedná o shromáždění vlastníků, ale nikoliv o shromáždění vlastníků jako nejvyššího orgánu.“
A podle mého názoru, má pravdu.Shromáždění sice zasedá,ale nemůže činit, pro svoji neusnášení schopnost, žádná rozhodnutí, jako nejvyšší orgán právnické osoby SVJ.
Samozřejmě i zde je prostor, pro tzv.„lidovou tvořivost“,neboť kde není žalobce,tam není ani soudce.
Přeji hezký večer.JaVa
Poslední komentáře