koeficient polohy bytu
jak se určuje koeficient poloha bytu ,máme nezateplený dům já bydlím v rohovém bytě pod střechou koef.0.84!! a známý má koef.0.94 a bydlí v prostředním bytě zatepleným domě ,byty patří jedné společnosti .Jsou nějaké tabulky podle čeho se mají řídit u vyúčtování tepla nebo podle čeho se to určuje
Jde to použít i v newzatepleném domě:
Podle pod odkazem uvedené metody vyúčtujete skupinám bytů stejnou výši nákladů na vytápění na 1 m2, což je samozřejmě nespravedlivé.
Představte si, že v jedné skupině bytů je náhodou hodně kuřáků a majitelů domácích mazlíčků, kteří hodně větrají, což se projeví v jejich skupině bytů zvýšením náměrů. V jiné skupině bytů je náhodou málo kuřáků a majitelů domácích mazlíčků a tak větrají mnohem méně, což se projeví v jejich skupině snižením náměrů. Pokud použijete běžnou metodu vyúčtování bez rozddělení na skupiny, pak se zvýšené náměry v bytech způsobené častým větráním jistě projeví zvýšením výše vyúčtovaných nákladů. Porovnáte-li si pak rozdělením bytů do skupin celkové náklady jednotlivých skupin, zjistíte rozdíly mezi skupinami při přepočtu na 1 m2, které jsou oprávněné. Při využití vaší metody by rozdíly mezi skupinami nevznikly, i když by z důvodů rozdílného chování uživatelů bytů jednotlivých skupin vzniknout měly.
Tam, kde máte moc kuřáků, máte jistě kuřáky i v bytech, kde jsou stávající koeficienty na polohu třeba 40 až 60 %, těm indikátory naměří jen 40 až 60 % spotřebovaného a většinou i vyplýtvaného tepla a Vy tvrdíte, že je to lepší než popsaná metoda. Kdo to platí? Já Vám tu metodu nevnucuji, ale koeficienty na polohu místností Vám nezávidím. Po zateplení domu mají radiátory přebytek výkonu a z jednoho radiátoru se dá vytápět více místností – stačí vybrat místnost s nejvhodnějším koeficientem a ponechávat pootevřené dveře. Koeficient umožňuje vytápět levněji místnosti s nevýhodným koeficientem! A vůbec nemusí jít o kuřáky, koumáci jsou i mezi nekuřáky. Máte přehled o tom, kolik lidí odstranilo dveře mezi místnostmi, kolik bytů má shrnovací dveře, které netěsní a kdo a jak dlouho nechává otevřené dveře mezi místnostmi? Já to nevím a nyní je mi to jedno! Osobně jsem si jistý, že popsaná metoda je lepší než koeficienty! Přesvědčilo mě o tom i to, že po zavedení jednotkových koeficientů polohy a rozdělení bytů do skupin podle polohy někteří kuřáci kouří na balkóně nebo před domem. A možná, že i omezili kouření, ale to si netroufám tvrdit.
Problém je ten,že vám stejně naúčtují 80% z průmerných nákladu za dům. Videl jste v TV rekalmu !! „Každý loupežník ma své pravidla“
Určitě koeficienty by se měly vypočítat podle ztrátových ploch venkovních stěn a okny, stejně jako u horních bytů vliv stropů pod střechou nebo bytů nad nevytápěnými prostory, atd. Jak vám to napsal Vladimir B. Ale viděl jsem i tabulku s doporučenými hodnotami, tak si myslím, že kde kdo si tím zjednodušuje život. Orientačně si to zkuste vypočítat sám, není to takový problém, akorát na to nemáte gebír, tak s tím nic nedosáhnete. Ono by toho chtělo změnit daleko víc, těch bludů tady koluje hodně. Nejsem paranoidní a snažím se v problematice zorientovat, než něčemu uvěřím, ale změnil jsem názor na „větrače“. Přeposílám odkaz na větrání http://vetrani.tzb-info.cz/…skodlivin-ii Shrnu výsledky, abyste to nemusel složitě luštit. Větrat se musí hlavně kvůli CO2, který vydechujeme. Čerstvý vzduch obsahuje pouze 0,3 litrů CO2 v jednou metru krychlovém (m3). Člověk vyprodukuje 19 litrů CO2 za hodinu. Teď je otázka jak chápat hygienické limity. Nejpřísnější limit je kolem 1,3 litrů CO2 v m3. V jakém objemu vzduchu musím rozpustit 19 litrů CO2, abych se dostal na povolený limit? Logickou úvahou zjistím, že v jednom m3 můžu rozptýlit (1,3 – 0,3)=1 litr CO2, takže 19 litrů CO2 musím rozpustit v 19 m3. V uvedeném odkazu je výpočet, kde vychází 22,4m3 a doporučují větrat 25m3 za hodinu, takže logická úvaha je v pořádku. Byt, celý (5+1), má podlahovou plochu 100m2, výšku 2,65m (když odpočítám nábytek, objem, který nevyvětrám), tak odhadem má byt 250m3 vzduchu. Za jak dlouho vydýchá jeden člověk všechen vzduch v bytě? Logicky 250/25=10hodin. Pokud jsou v bytě dejme tomu 4 osoby, tak vydýchají vzduch za 2,5 hodiny!!!! Jaká bude koncentrace CO2 v bytě ráno, když nevětráte? Logicky 4× větší než hygienický limit, tedy 4,3 litrů/m3. (4×1+0,3). V odkazu jsou povolené limity uváděné v ppm. Pro rychlou orientaci 1 litr CO2 představuje 1000ppm. Čerstvý vzduch má 300ppm. Takže ráno po desetihodinovém spánku je 4300ppm. Když nevyvětráte celý den, tak si to dále vynásobte 2,4 a dostaneme se na 10300ppm. Přečtěte si, při jakých hodnotách nastávají zdravotní problémy https://nemopas.cz/…sem-dome-co2 Prosím, otevřete si dokořán okna před spaním na 5min a ráno také a máte vystaráno. Podle venkovní teploty ztratíte teplo obsažené ve vzduchu z bytu a to je do 5Kč za jedno vyvětrání. Za topné období 200×5×2=až 2000Kč. Ale kvůli zdraví to stojí snad za to.
Hezky jste si s tématem vyhrál. Já jen doplním, že v projektech paneláků se počítalo s nuceným větráním, což zajišťovaly např. průrazy ve fasádě do spižních skříní a vzduchoventilace v šachticích. Kdo je neucpal, nezazdil, tak může počítat u výměny vzduchu v bytě i s pomocí nuceného větrání.
UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.
„Kdo je neucpal, nezazdil, tak může počítat u výměny vzduchu v bytě i s pomocí nuceného větrání.“
Šachticí mi jde do bytu kouř a smrad. Vynikající vynález.
Psal jsem přece o nadměrném nepřiměřeném větrání. Můj soused kuřák měl celou zimu otevřenou větračku mráz nemráz, protože v pokoji často kouří a samozřejmě při zapnutém topení. Dokonce okno nezavírá, ani když odchází z domu, zřejmě aby z pokoje vyvětral smrad z kouře. Takový si jistě zaslouží, aby zaplatil takové plýtvání. Doposud platil o o 40% více oproti průměru, jsem rád, že nyní bude platit o 100% více. Vaše přednáška o zdravém větrání je v tomto případě naprd.
Musíte srovnávat koeficienty mezi byty v jednom domě. Nemůžete srovnávat koeficient bytu v jednom domě s koeficientem bytu v druhém domě.
Koeficienty na polohu bytů jsou u většiny rozúčtovatelských organizací stanoveny subjektivně /odhadem/ podle nějakých obdobných stavebních objektů. Jediný správný údaj pro všechny vytápěné místnosti v domě lze získat výpočtem tepelných ztrát místostí v domě. Z nich se určí koeficienty na polohu bytů- musí zde platit, že místnosti v domě o stejné plošné výměře musí při stejné tepelné pohodě platit stejný náklad za vytápění.
Poslední komentáře