Jakými zákony se řídila bytová družstva?
Věděl by prosím někdo, jakými zákony se řídila bytová družstva před obchodním zákoníkem? Stačila by mi 80. léta, ale pokud by někdo znal celý legislativní vývoj od Rakouska, budu moc rád za nová znání. Děkuji. Eventuálně nevíte o literatuře popisující historii družstevnictví v ČR?
http://www.dacr.cz/…zstevnictvi/
Tradice českého družstevnictví, která patří k nejstarším na světě, se odvíjí od roku 1847. V tomto roce byl v Praze ustanoven Pražský potravní a spořitelní spolek, který jak sám jeho název napovídá, tvořil jakousi symbiózu spotřebního a spořitelního družstva.
https://dspace.vsb.cz/…_01_2011.pdf
Prospěšnost a význam družstevních myšlenek si uvědomil český lid již v roce 1847, v době, kdy bylo založeno první české družstvo, tedy jen nedlouho poté, kdy v anglickém Rochdalu došlo v roce 1844 k založení vůbec prvního družstva v Evropě (jednalo se o družstvo ve své podstatě spotřební a jeho zakladateli proklamované zásady jsou dodnes platné) a první bytové družstvo, tehdy pod názvem Společenstvo pro zřizování bytů, bylo v českých zemích založeno v roce 1903.
Tu knížku mám včetně všech, které byly dostupné v knihkupectvích a antikvariátech. Co se týče odkazovaného stručného textu, kdosi ho kdysi vytvořil a neustále ho někdo recykluje. Nenašel jsem ani v Národní či Městské knihovně monografii o historii družstevnictví.
Nemohu se např. dopátrat, jak se do češtiny dostalo slovo „družstvo“ a kdy se začalo poprvé užívat, protože v 19. stol. se patrně slovo družstvo neužívalo (i v zákonech se používalo slovo „společenstvo“, popř. „spolek“).
Ohledně původu slova asi není moc na výběr, ona i ta současná definice ZOK zní: Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Lidé obdobných zájmů, tj. druhové, přátelé se sdružují, druží, podporují ve společenstvích… Termín „družstvo“ je podle mého logickým, adekvátně znějícím, přiměřeně dlouhým, dostatečně ilustrativním a vysvětlujícím vyústěním „družení“.
Oficiální používání slova „družstvo“ pro určité formy společenstvech možná (tj. podle mého zkoumání) nastartovalo Vládní nařízení č. 169/1933 Sb. z. a n. ze dne 5. srpna 1933, kterým se vydávají zvláštní předpisy o záložnách a úvěrních spolcích, úvěrních společenstvech (družstvech), hospodářských a živnostenských družstvech úvěrních a jejich svazech.
Dohledala jsem vám i „základní“ linii zákonů, měla by to být tato:
70/1873 říšského zákoníku, Zákon, daný dne 9. dubna 1873, o společenstvech pro napomáhání živnosti a hospodářství (v Rakousku platí v upravené formě dodnes)
53/1954 Sb. Zákon o lidových družstvech a družstevních organisacích
109/1964 Sb. Hospodářský zákoník
513/1991 Sb. Obchodní zákoník
Dál už to znáte.
No a pak je řada dalších, „doplňkových“ předpisů, už např. to výše uvedené vládní nařízení to dokladuje. Něco mám ještě dohledáno, akorát nemám ráda nekonečné příspěvky, tak kdyby bylo potřeba, ještě se ozvěte.
já první zmínku našla v 227/1859 ř.z., jímž se vydává řád živnostenský
§ 13a … .. .. Aby možno bylo přejíti ze živnosti výrobní, z obchodní živnosti průkazem způsobilosti nevázané nebo z povolání obchodně-tržebního, které není podrobeno předpisům řádu živnostenského (banky, skladiště, podniky železniční a paroplavební, plavba po moři, mořské rybářství, výdělečná a hospodářská družstva, podniky hornické a monopolové a pod.), …...
TN., když kliknete na ten odkaz v mém příspěvku níže, zjistíte, že § 13a v původním znění císařského patentu vůbec nebyl, tzn. doplněn byl někdy později – proto možná ta terminologická nesourodost. Necitlivý překlad může být další možnost.
Přijde na to, jestli se bavíme o českém slově „družstvo“ nebo i o jeho ;-) planetárních ekvivalentech. Poněkud neskromně se domnívám, že císařský patent z roku 1859 češtinou neoplýval.
Poslední komentáře