Jak účtovat připsané úroky na BÚ?
Poradí někdo, jak naložit s připsaným úrokem na BÚ? Pokud účtuji 221/649, tak konečný zůstatek na 649 potom převést na 324 – Zálohy na správu nebo na 955? Děkuji
Bilbo,
připsané úroky patří na 644.
Potom se převedou na 931. Z tohoto účtu se mohou převést na 932, 911 či 901.
Převod na 955, 324 nebo přímá výplata podléhá dani z příjmů u členů SVJ. Nedoporučuji. Moc práce a málo užitku.
Hezký den!
Pavel
Kdysi se úrok z BÚ vyplácel vlastníkům, pak se zase ustálil výklad, že to není možné a lze ho jen převádět do DZ. Nyní se to opět změnilo a lze se k vyplácení vrátit?
RD,
dovolím si dát odkaz z 3/2010. Nikdo tam neuvedl důvod, proč by se úroky měly vyplácet členům SVJ:
http://www.portalsvj.cz/…/svj-a-uroky
Protože peníze na účtu SVJ patří SVJ, nikoliv členům SVJ, tak i úroky z těchto peněz patří SVJ a nikoliv členům SVJ.
Od roku 2010 se pouze změnil občanský zákoník, ale podstata zůstala stejná.
Hezký den!
Pavel
… peníze na účtu SVJ patří taky SVJ, nikoliv vlastnikum … Tak to je vlastne znarodneni penez vlastniku. Vlastnici pak uz jen po vysypani svych kapes ruci za vsechny zavazky SVJ … soudruzi z NDR proste nedelaji zadne chyby :-)
Jak jsem byla opakovaně poučena na školení vedené metodičkou SMBD Ing. Künzelovou, tak jedině do výnosů, tj. na 6kový účet. Tak se Vám do dostane do výsledku hospodaření, o kterém musí každý rok rozhodnout shromáždění, např. zda vyplatíte zisk vlastníkům nebo jej převedete na dlouhodobé zálohy (955). Určitě nemůžete jako účetní dát do 324.
Spoustu věcí účtujeme „automaticky“ a na seminářích se pak od metodiků dozvíme, že jsme k tomu neměli žádné oprávnění ani oporu v interních předpisech a někdy zákon o účetnictví či účetní standardy přímo přikazují určitý postup – schválení užití zisku.
Jedno doplnění = bankou připsaný úrok na BÚ SVJ je již zdaněný ! Banka na výpise uvádí hrubý úrok a odvedenou daň. Takže SVJ by měla čistý úrok zdanit ve výnosech ještě jednou ?? Z.
Danielo,
souhlasím s tím, že úroky patří do třídy 6.
Pochybuji o tom, že na školení bylo uvedeno, že úroky se vyplatí členům SVJ nebo převedou na 955. To je prakticky totéž. Účet 955 je přece cizí pasivum. Jak výplata úroků tak převod na účet 955 by podléhalo dříve darovací dani, nyní dani z příjmu.
Při dnešních sazbách úroků pochybuji, že by to tak někdo dělal.
Výsledek hospodaření (skupina 93) může zůstat ve skupině 93 nebo by se měl převést na fondy (skupina 91) či vlastní jmění (skupina 90).
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, s výše uvedenými účetními postupy naprosto souhlasím, ale není mi jasné,
na co je možné použít fond tvořený ze zisku, který vznikl z úroků, sankcí apod., aby to bylo bez daňových dopadů na vlastníky.
Já doporučuji jako daňový skoro laik pouze nákup zásob nebo dlouhodobého majetku pro potřeby SVJ, např. na vybavení kanceláře apod. právě proto, že si nejsem jistá daňovými dopady.
Jaké jsou daňové dopady na vlastníky
- Při použití fondu ze zisku na úhradu nákladů na správu, které mají být hrazeny z příspěvků na správu, např. na opravu společných částí domu.
- Při použití fondu ze zisku na úhradu ztráty SVJ vzniklé při účtování příspěvků do výnosů a v situaci, že by skutečné náklady byly vyšší než tyto výnosy. To znamená, že by byla s časovým posunem vlastně opět hrazena část nákladů na správu z fondu ze zisku (vytvořeného z úroků a sankcí).
N. Klainová
Nevím, zda je název „fond ze zisku“ přiléhavý, asi se měl vymyslet jiný název, je-li naplňován zdroji z mnou uvedených bodů 1–6 (tj. úroky z prodlení a smluvní pokuty od vlastníků a třetích osob, vkladové úroky z účtů, manipulační poplatky, náhrady škody, příjem z prodeje či pronájmu majetku SVJ), ale možná jde jen o zavedený název, nevím jak jinak to nazvat. Jde o jakousi kasičku, do které putují příjmy od vlastníků a třetích osob, které nejsou příspěvky na správu domu a pozemku.
Upřímně řečeno tyto příjmy jsou skoro nicotné. Loni jsme na úrocích z účtu získali asi 400 Kč, na úrocích z prodlení 150 Kč a manipulační poplatek 100 Kč za zaslání upomínky. To je celá tvorba našeho fondu ze zisku za rok 2016. Dokážu si představit, že v případě náhrady škody může být příjem do fondu třeba 1.000.000 Kč. Ale teď když nad tím přemýšlím a čtu váš příspěvek, asi to není dobrý nápad vkládat příjem z náhrady škody do fondu ze zisku, protože při jeho použití hrozí zdanění na straně vlastníků. Budeme to muset ve výboru probrat a poradit se s daňovým poradcem, zatím jsme ale žádnou náhradu škody od nikoho neinkasovali. Měli jsme jen pojistná plnění od pojišťovny, ale tento příjem šel hned na opravy společné části nebo náhrady poškozeným vlastníkům po havárii.
Co si koupíme za 650 Kč z naakumulovaného fondu ze zisku nevím, možná drobné nářadí nebo toner a papír do tiskárny. Nicméně máme schválený rozpočet, do kterého jsme vybrali krátkodobé zálohy, v rozpočtu máme položky Nákup drobného materiálu (odhadovaný náklad 5000 Kč) a Kancelářské potřeby (odhadovaný náklad 1000 Kč), které jsme vloni nevyčerpali a budou se vlastníkům po vyúčtování v březnu vracet na přeplatku.
Zajímavé téma, zasloužilo by si větší rozbor.
Myslíte, že by tedy SVJ nemělo tvořit fond ze zisku, nebo ho nazvat jinak?, když všechny příspěvky na správu vybíráme zálohově? Právě aby nedošlo k negativním daňovým dopadům?
Pane Marhusi, můj dotaz se týkal pouze fondu ze zisku tvořeného z přijatých úroků a sankcí. Jeho tvorbu doporučovalo staré sdělení MF čj. 281/55 462/2002, které bylo prohlášeno za nepoužitelné pro neaktuálnost až od roku 2008. Něco bylo převzato do NV č. 366/2013 Sb., něco ne.
Od roku 2002 si už řada SVJ takové fondy vytvořila a za ty roky už tam pár tisíc mohou mít i jen z pouhých úroků.
Bylo by opravdu dobré vědět, jaké použití tohoto fondu je bez daňových dopadů na vlastníky jednotek. Proto jsem se obrátila na profesionála, pana Pavla.
Dobrý den, má někdo informaci, jestli se již dospělo k „oficiálnímu“ závěru, jak použít peníze z fondu ze zisku, aniž by to mělo dopad na daňovou povinnost členů SVJ ? Pořízení majetku SVJ je asi nesporné, ale co třeba platba za účetnictví externí firmě ? Našel jsem články, že by to tak mohlo být, ale i že by to tak být nemělo … Děkuji
svj nemá žádné fondy. Naše určitě ne. No, dejme tomu, že si svůj fond z úroků vytvoří. Vždyť ta položka je směšná, co s tím fondem bude dělat? Vážně mě zajímá, co může svj dělat se svým vlastním fondem, k čemu fond použije.
Fond ze zisku tvoří:
- úroky z prodlení a pokuty přijaté od vlastníků,
- úroky z prodlení a pokuty přijaté od třetích osob,
- úroky z vkladů na bankovních účtech společenství,
- poplatky přijaté od vlastníků,
- náhrady škody způsobené společenství třetí osobou,
- příjmy plynoucí z nakládání s majetkem společenství.
Marhusi, zaujalo mne toto:
6.příjmy plynoucí z nakládání s majetkem společenství.
Vaše SVJ má majetek? Jaký, a jak ho nabylo..???
Já stanovy nepsal, jaký má hmotný majetek nevím, kromě židlí, stolu, počítače, kamer, nějakého nářadí, asi žádný. Je i možné, že toto ustanovení stanov je pro naše SVJ už OBSOLENTNÍ. Nicméně je docela možné, že SVJ mělo nějaký majetek a prodalo ho.
Jsou SVJ, která vlastní pozemek pod domem. Jsou SVJ, která vlastní jednotku či dokonce několik jednotek (nebytové prostory).
Nevidím v tomto ustanovení nic šokujícího.
Píšete,že právnická osoba SVJ (IČO:?),vlastní pozemek pod bytovým domem, jehož bytové i nebytové jednotky, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu, vlastní jednotliví členové SVJ. To znamená,že na KN je v LV zapsaná právnická osoba SVJ jako vlastník pozemku na této parcele a jednotliví vlastníci jednotek mají mají ve svém LV uvedeno,že na LV nejsou zapsány žádné pozemky.
Souhlasí to s Vašimi údaji?
JaVa
Kdybych byl svj a vlastnil pozemek pod domem, tak ten bych určitě prodal. Je zajímavé, že náklady na účet, např. bankovní poplatky platí vlastníci jednotek a úroky (i když směšné, patří společenství. Tak toto a ještě právo společnství prodat pozemek pod domem považuji za vyšší formu demokracie.
Marhusi,
dovedu si představit, že má SVJ např. sekačku na trávu nebo sněžný pluh, který může půjčit a mít z toho příjem.
Nebo se prodají Vámi vyjmenované opotřebené věci, při pořízení věcí nových.
Stanovy se píší obecně aby se nemusely často měnit. A tak je možné, že jsou ve stanovách ustanovení, která se nikdy nevyužijí.
Hezký den!
Pavel
§ 1194 z.č.89/2012 Sb.,
(1) Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.
Právnická osoba – obchodní korporace
Právnické osoby jsou definovány Zákonem o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) jako obchodní korporace. Česká legislativa zná pět druhů korporací: s.r.o., a.s., v.o.s., k.s. a družstvo.
SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM – S.R.O.
Založení: fyzickými nebo právnickými osobami (i jen 1 osoba). Základní kapitál: min. 1 Kč. Ručení majetkem: společnost ručí veškerým majetkem, společník do výše nesplaceného vkladu. Orgány: valná hromada – nejvyšší orgán, statutární orgán – jednatel či jednatelé.
1)AKCIOVÁ SPOLEČNOST – A.S.
Založení: jeden zakladatel (pouze právnická osoba) nebo více zakladatelů. Základní kapitál: rozvržený na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě (ZK při veřejné nabídce akcií min. 20 000 000 Kč, ZK bez veřejné nabídky akcií min. 2 000 000 Kč). Ručení majetkem: celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti.
2)VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST – V.O.S.
Založení: min. dvě osoby. Základní kapitál: není stanoven. Ručení majetkem: osoby ručí svým majetkem (společně a nerozdílně). Vznik: zápisem do Obchodního rejstříku.
3)KOMANDITNÍ SPOLEČNOST – K.S.
Založení: dva a více společníků. Základní kapitál: vkládá komandista v min. výši 5 000 Kč. Ručení majetkem: komandisté ručí do výše vkladu, komplementář ručí celým svým majetkem. Orgány: společnost vedou komplementáři.
4)DRUŽSTVO
Založení: min. 5 fyzických osob nebo min. 2 právnické osoby. Popis: společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Ručení majetkem: družstvo ručí celým svým majetkem, členové neručí za závazky družstva. Družstvo je dalším subjektem, který má možnost dle ZOK podnikat; jeho podstatou je skutečnost, že jeho vlastníci (členové družstva) do družstva nevnáší peníze, ale většinou jiné majetkové hodnoty (v zemědělských družstvech to bývá půda, zvířata či později tzv. transformační podíly, v bytových družstvech činnost členů při výstavbě bytových domů); je nutno připustit, že tato forma podnikání je na ústupu.
5)EVROPSKÁ SPOLEČNOST – SE
Základní kapitál: 120 tis. Euro rozvržených na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Orgány: nejvyšším orgánem je valná hromada. Ručení majetkem: celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti. Pozor!
Mezi časté omyly patří domněnka o sdružení podnikatelů jako o jakési alternativě podnikání.
Jde však jen o smluvně podložený vztah mezi dvěma a více podnikateli (fyzických nebo právnických osob nebo jejich kombinací), tito podnikatelé vystupují vůči dalším osobám jako sdružení (a tedy jsou všichni zavázáni ze svých závazků společně a nerozdílně, ručí celým svým majetkem a hodnoty vytvořené v rámci svého podnikání nabývají do společného podílového spoluvlastnictví s ostatními podnikateli), případně se další osoby ani nedozví, že podnikatel, se kterým mají smluvní vztah, je vůbec členem nějakého sdružení.
Mínusy jsou k ničemu.Otázka zní: proč mezi podnikajícími právnickými osobami, není uvedeno také SVJ.Děkuji za vysvětlení.
JaVa
Pavle, píšete…SVJ má např. sekačku na trávu nebo sněžný pluh, který může půjčit a mít z toho příjem.
Není toto už podnikání?
Souhlasíte tedy se mnou, že SVJ může zřídit fond ze zisku a naplňovat ho příjmy z bodu 1–6, jak jsem ocitoval výše naše stanovy ?
Fond ze zisku pak může použít např. na úhradu ztráty z výsledku hospodaření, na úhradu pokut a penále úřadům, úhradu smluvních pokut vč. pokuty vlastníkům (50 Kč denně za neumožnění nahlížení do podkladů k vyúčtování), nákup hmotného majetku (kancelářské vybavení, nářadí)?
To jsem vyčetl z našich stanov. Stanovy předepisují v určitých případech poplatek, např. při opakované žádosti o poskytnutí kopií téhož dokumentu, o který už vlastník požádal, a který mu už byl poskytnut, dále třeba poplatek za zaslání druhé upomínky.
Proč by o tom každý rok muselo rozhodovat shromáždění. Uveďte důvod.Ta metodička SMBD vám to zcela jistě řekla.
Odpověď je velmi prostá. Každý rok schvaluje shromáždění hospodaření za ukončené účetní období. Navíc může rozhodnout, že uvedené prostředky chtějí vlastníci vyplatit nikoliv jako doposud převádět na účet DZ.
Takže třeba to schvalujete každý rok též v rámci bodu schválení hospodaření. A je také možné, že o tom ani nevíte.
Poslední komentáře