Jak rozumět ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. formulaci "výši základní složky určí"

Nás stojí odečet tepla a jeho rozúčtování 6000 Kč ročně za 30 bytů. My jsme měli taky 40:60, ponechalo se to z dob SBD. V letošním roce jsme se dohodli s firmou, že bude i rozúčtování 50:50, abychom si to mohli porovnat, ale není to tak výrazně odlišné. Možná, že při 30:70 by platil méně? Pokud si necháte znovu rozúčtování udělat, tak těch 20.000 Kč se rozúčtuje mezi ostatní. Máte poučení, že musíte schválit rozúčtování, aby to bylo v zápise. Pokud jsem četla doporučení, tak je u nás nejlepší 50:50, kdežto ve státech kolem nás se základní složka zvyšuje. Jde ještě o to, zda základní složka 30% pokryje náklady.

Asi se také přikláním k tomu, že jde o kompetenci shromáždění, právě v návaznosti na § 1208 odst. e) „schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,“

Nejsem si ale jistý vaším nápadem, že bychom měli nyní na základě reklamace přepočítat vyúčtování. Na základě čeho? Dáme pokyn rozúčtovací firmě, aby složku nastavila na 50:50? Nebo 30:70? To asi těžko, když výše nebyla nikdy nikým schválena. Jak se k novému vyúčtování postaví ostatní vlastníci?

Přemýšlel jsem o záležitosti, a vyšel jsem ze skutečnosti, že pokud by došlo k soudu, soud by mohl přihlédnout k tomu, že takto byl poměr složek nastaven „vždy“. Za druhé, nechám na shromáždění schválit poměr složek do budoucna i do minulosti. Častokrát nejvyšší orgány schvalují i minulá rozhodnutí statutárního orgánu či již uzavřené smlouvy; pravda, že v totmo případě k žádnému rozhodnutí nedošlo. Nic jiného ale asi už nevymyslím.

„…Nejsem si ale jistý vaším nápadem…“

Ano, já také ne. Proto jsem uvedl, co pravděpodobně SVJ ve vaší situaci bude dělat. Logický postup (1) rychlo-schválení paramentru (2) přepočet (3) akceptace případných požadavků na pokutu za propáznutí prekluzivních termínů, je samozřejmě nejrozumější ale nejnákladnější. Ale je jasné, že máte li jen několik málo cukajících-se-ovci, že se je pokusíte umlčet nějakým jiným způsobem (úplatkem).

„…Jak se k novému vyúčtování postaví ostatní vlastníci…“

Nic nebrání ani tomu: problém „ututlat“. Můžete provést vyúčtování „jen jako“ a jeho výstup (správný a tedy splatný) předat těm vlastníkům, kteří řádně a včas podali reklamaci. Rozdíl ve vypořádání bude jistě celkem zanedbatelný, a většinou pokud na tom stěžovatel „vydělá“, do dalšího pátrání (s nejistým výsledkem) se nehrne.
Pro příští vyúčtování si na nejbližším shromáždáné opatřete všechny potřebné „parametry“ a vyhnete se tak napřesrok „déjà vu“.

„…takto byl poměr složek nastaven „vždy“. …“

Mohl. Ale sám bych byl proti tomu. Právo se odvíjí od psané formy a zákonem by se měli řídit všichni (samozřejmě s výjimkou stavu soudců, kteří právo ohýbají nebo demolují podle to „kdo jim dá víc“). My kteří nejsme soudci spoléháme na to že umíme číst v úředním jazyce, a nelíbí se nám, když nás (příjemce služeb) námi placení chytráci (poskytovatel – SVJ) chce vojebat. Kdo se chce montovat do práce v SVJ, si to buď musí dobře rozmyslet, nebo se dobře pojistit, nebo se rychle doučit co nezná.

„…nechám na shromáždění schválit poměr složek do budoucna i do minulosti…“

Vám těžko radit. Radím Vám navštívit Chocholouška nebo si alespoň proplesknout ústa (hubu) mokrým ručníkem. Navrhovat ovcím (tedy blbům) schválit něco do minulosti jistě múžete, a třeba se Vám to i podaří protlačit, ale nenadarmo se říká „na každou svini, se někde vaří voda“.....!! Teda Vy jste mne ale vytočil/a!

Čmuchale kroť se, nebo budeš mazán.

Ani nepíšeš, co ti vadí ty STB-áku. Já sem použil CITÁT z Českých příslovi.

• Můžu snad za to, že čeština je jaká je?
• Můžu snad za to, že se na fotbale „fluše“ a ne „plive“?
• Můžu snad za to, že TN chce něco „schvalovat do minulosti“.
• Můžu snad za to, že TN si neplní povinnosti člena statutárního orgánu včas?

Tady (u Mazačů) se nesmí nesmí pravda vyjadřovat „česky“?

I jestli ne, mně to nezajímá. Už jsem dost zažil s takovými vyžírky, ba přímo hajzly ve výborech, než abych si bral jakýkoliv servítky. Radím korektně ale tvrdě a radím pokud možno „vyzkoušený recepty“.

A co radíš ty k tématu? NIC, protože tvý kecy o výmazech žádnou odpověď (ani krutou) nenesou. Jsou na nic.

Zřejmě ti nevadí SCHVALOVAT DO MINULOSTI, Nevadí ti krást, nevadí ti vlastníky podvádět nebo přemýšlet jak je podvést nebo umlčet. Kdybys získal audio-záznamy, taky tě asi nezajímá jak nezákonně je kdo získal, ale co na nich kdo sestříhal. Že jo? Si nechutnej, ať jsi kdokoliv.

Radí odborníci z MMR – kopie z FAQ na MMR: 7. Jaký je rozdíl mezi základní a spotřební složkou?

Základní složka vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb – uživatelů bytů a rozúčtovává se každému podle tzv. započitatelné podlahové plochy bytu, nebo nebytového prostoru. Základní složka nákladů na vytápění pokrývá permanentně náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a náklady na temperování společných prostor domu. Spotřební složka nákladů na vytápění pokrývá náklady na teplo dodané do bytu otopnými tělesy, jehož množství může uživatel ovlivnit regulací přívodu tepla do otopných těles. Vychází z míry měřené nebo indikované spotřeby tepla na vytápění. Rozděluje se mezi příjemce služeb podle údajů měřidel nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod. Výpočtové metody zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla, která je dána jejich polohou, velikostí otopných těles, způsobem připojení měřidel nebo indikátorů vytápění a projektovanou vnitřní teplotou. Konec citátu. Zaujal mě text, že do základní složky patří prostupy tepla pláštěm domu. Tuší někdo, kolik % dodaného tepla do domu unikne pláštěm domu? Víte, na čem to závisí? Máte-li to schvalovat na shromáždění vlastníků, měli byste vědět, co schvalujete.

„kolik % dodaného tepla do domu unikne pláštěm domu?“

100 %.

Unikne jen 100% odvětraného tepla, ale to MMR neřeší, když jejich algoritmus tvrdí, že odvětraným teplem se vyhřívají šetřílci. Pláštěm budovy zvenčí do budovy v chladném počasí proniká chlad. Dům má z léta naakumulované teplo a pokud by se nezačalo topit, časem by dům prochladl na venkovní teplotu. Topením je třeba dodávat do domu tolik tepla, aby se v létě naakumulované teplo udrželo na potřebné výši. Obálka budovy není homogenní, jinak propouští teplo okna, jinak zdi, jinak se chovají teplotní mosty. Viděl jsem termovizní snímky našeho domu – ty naznačují, kde více a kde méně uniká teplo z domu. Viděli jste termovizní snímky Vašeho domu před rozhodováním o nastavení základní složky?

V základní složce nákladů na teplo mají být dle metodiky MMR i tepelné ztráty vnitřního rozvodu tepla. Co si pod tou definicí představujete? Může jít o teplo vydávané stoupačkami do místností, kterými stoupačky prochází? Spočítal někdo to teplo a jak? V bytech pod střechou stoupačky nejsou, neměly by mít tyto byty nižší základní složku? A vůbec – jak se dobrat ke spravedlivému rozúčtování? Jak je možné, že ve více než polovině PENB jsou závažné chyby, když PENB dělali akreditovaní odborníci na teplo? Rozhodne správně nadpoloviční většina laiků ve shromáždění vlastníků o správném nastavení základní složky u tepla? Přeji Vám hodně zdaru v rozhodování.

Milý TN,

mám pro vás bonus za chronicky konstruktivní, věcné, slušné, srozumitelné, nikoho nenapadající…, zkrátka ve všech směrech z mého pohledu pozitivně hodnocené příspěvky na tomto fóru. Informace je přímo od zdroje. Odpověď na svůj problém najdete pod šestnáctkou.

V metodickém pokynu pak čtu: …určení podílu základní složky a spotřební složky by mělo vycházet především ze způsobu indikace, tepelně izolačních vlastností objektu, ale i z použité technologie topné soustavy. Při použití poměrových indikátorů, by se měl podíl základní složky a spotřební složky výrazně blížit stejným hodnotám tj.až 50 %. Při použití jiného způsobu měření nebo indikace (např. denostupně) by měl být použit nižší procentní podíl základní složky. Toto ponížení by se tedy mělo uplatnit v případech použití denostupňové metody měření. Ponížení podílu základní složky na 30 % nelze doporučit pro objekty, na kterých došlo k úpravám, které se týkají zlepšení tepelně izolačních vlastností vnějších plášťů objektů,a ve kterých není použita denostupňová metoda měření. Přesnou výši podílu základní složky muže určit pouze energetický audit zúčtovací jednotky.

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Dost komplimentů, tohle není seznamka.

V bodě-3 ve FAQ MMR se píše:
…Zatím se případné rozdíly v nákladech rozúčtovávaly na úkor všech příjemců služeb v bytovém domě. Jinak řečeno, na toho, kdo nepřiměřeně teplem šetřil nebo plýtval, dopláceli ostatní…

Vypichujete tu ouřednícký blábol, třeba se s námi podělíte o náhled:
když jeden vlastník přeleze nad interval –20%,+100% → kdo to zaplatí? Že by „Kotas“?, nebo ten dole podepsaný „Poslat dotaz“? Odpovězte – kdo zaplatí náklad nad 100% pokud takový existuje. Ouředníci řkouc, že Vy nikoliv. Tedy kdo?

když jeden vlastník podleze pod interval –20%,+100% → jaký význam má změna z –40% na –20%. Já nevím… třeba že by topenářská lobby, chtěla odradit vůbec od zavírání topení i v létě?

V bodě-16 ve FAQ MMR se píše:
…Termín pro stanovení výše poměru základní a spotřební složky žádný právní předpis neukládá…

Opětovná lež. §5/1 zák. 67/2013 cit. „…Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období“. Parametr poměru ZS/SS je parametrem vstupujícím do rozúčtování a §5/1 Vám jasně ukládá, že znám být musí před koncem zúčtovacího období: tzn. pro vyúčtování za rok 2017 do konce roku 2017. Tak to čtu já.

Citát z FAQ MMR: 16. Je stanoven nějaký termín, do kdy musí SVJ stanovit poměr základní a spotřební složky pro rozúčtování nákladů na vytápění? Poměr stanovuje shromáždění SVJ nebo výbor?

Termín pro stanovení výše poměru základní a spotřební složky žádný právní předpis neukládá. Obvykle se poměr stanoví na začátku zúčtovacího období. Výše tohoto poměru by měla být stanovena na základě provedeného energetického auditu zúčtovací jednotky (domu) nebo alespoň na základě odborného posouzení, nicméně výši poměru určí poskytovatel služeb tj. výbor. Případně je možné, aby si vlastníci jednotek o tomto rozhodli na shromáždění.

Konec citátu. Shromáždění nezměnilo poměr, výbor také ne. Nikdo nemá povinnost měnit něco, co všem vyhovuje, případně čemu důkladně nerozumí a není si jistý, zda by změna byla k lepšímu! Tím, že shromáždění a ani výbor nekonali, tím rozhodli, že vše zůstane při starám! Nespokojený jedinec, pokud chtěl změnu, měl se zavčasu vyjádřit! Na návrhu odmítnutí reklamace trvám – reklamace je zjevně neoprávněná!

Taky to tak vidím. Ale ještě bych doplnila, že na dalším shromáždění by se měli vlastníci vyjádřit k tomu, zda souhlasí s vyhotovením energetického auditu za účelem stanovení poměru ZS:SS s ohledem na reklamaci podanou k loňské sezóně, protože audit bude něco stát a budou ho muset zaplatit. Pokud souhlasit budou, pak výsledky auditu stačí oznámit (tj. bez hlasování) vlastníkům a správci. Protože kdyby se účtovalo jinak než určí audit, je to opět živná půda pro reklamace.

Ale k tomu, co vám vymínusovali dole mám jiné stanovisko. Registry vytápějí byty, určitě bych je nezahrnovala do základní složky. Co protopí registry, ušetří radiátory. Bez těch registrů to vyjde na cca 50:50.

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Spotřeba registrů by se neměla rozpočítávat dle náměrů indikátorů v bytech protože se předpokládá, že všichni topí v koupelně naplno a tím pádem i mají v koupelnách shodnou spotřebu.

V koupelnách ano, ale to teplo z registrů v koupelnách vyhřívá celý byt. Na základě vašich příspěvků jsem usoudila, že důsledně využíváte funkce dveří. Já sama a ani nikdo z mých známých to tak nedělá – ne proto, že by nám šlo o nešíření tepla/chladu mezi jednotlivými místnostmi v bytě, ale toto chování napomáhá mimo jiné lepší cirkulaci vzduchu a v místnosti bez okna i lepšímu odvětrávání vlhkosti. Sáhněte si někdy na zdi koupelny zvnějšku. Co zjistíte? Jsou velmi velmi teplé. Pod stropem až moc. To teplo zůstává v bytě, vyhřívá vlastní byt rozhodně více, než společné prostory atd. Ostatně sám jste zcela správně psal o teplené stabilitě. Řečeno jinak, kdyby nebyly registry, byla by s vysokou pravděpodobností vyšší spotřeba na jednotlivých radiátorech v bytech – to znamená i vyšší náměry. Proto se domnívám, že spotřeba registrů patří do SS. Ta místnost s registry se, chtě nechtě, podílí na vytápění celého bytu. Zrovna tohle teplo v plné sezóně není neúčelně spotřebované nebo ztrátové. Ztrátové je akorát např. u nás, kde se i v květnu při 21°C venku, v nich topí naplno. Termostatické hlavice nepustí už teplo do radiátorů, ale v koupelnách je sauna. Ale jak už jste psal, toto lze ovlivnit ekvitermní regulací a to už jsem trošku dál, mimo téma, o kterém diskutujeme.

Misme, základní složku mají všichni stejnou na čtvereční metr, proto teplo v registrech patří do základní složky. Kdo v bytě topí více, má víc dílků a proto by měl podle Vás platit za teplo v koupelnách více, než ti, co topí v bytě méně?

Misme, základní složku mají všichni stejnou na čtvereční metr, proto teplo v registrech patří do základní složky. Kdo v bytě topí více, má víc dílků a proto by měl podle Vás platit za teplo v koupelnách více, než ti, co topí v bytě méně?

Když se takhle zeptáte, vypadá to, že jedině odpověď „ne“ je ta správná. Jste si ale jistý, že při té ekvilibristice s čísly je to jediný možný pohled na věc? Od poměru ZS a SS se odvíjejí ceny za jednotku v jednotlivých složkách. Pokud se poměr změní, změní se tedy i obě jednotkové ceny. To má ve svém důsledku dopad na cenu výslednou. Kromě toho se v obou složkách promítají záhadné koeficienty. O těch v SS se diskutuje často, ty v ZS si užívají spíše nezájmu. Přitom jejich vliv na konečný účet je nepochybný. Co vám nemohu upřít, je pohled na registry totožný s MMR a odlišný s pohledem mým.

Na mne v těchto souvislostech dotírá následující otázka: Je správné započíst teplo z registrů do ZS v domě, kde některé (tzv. dvougenerační) byty mají registry ve dvou koupelnách a na dvou WC, v jiných bytech jsou registry v koupelně a na WC, v dalších jen v koupelnách a v těch zbývajících bytech žádné registry nejsou, namísto nich jsou instalovány infrazářiče? Podotýkám, že dům byl vyprojektován, postaven a zkolaudován v tomto stavu.

UPOZORNĚNÍ: Na podkladě požadavků některých zdejších přispěvatelů si čtenáře mého příspěvku dovoluji upozornit, že za případné škody způsobené jeho chybnou interpretací nenesu žádnou odpovědnost.

Máte-li i dvougenerační byty s registry v koupelnách a proti nim malé byty bez registrů v koupelnách, tak už chápu Váš odpor k započítání registrů do základní složky. Je to obdobný problém jako se stoupačkami: V nejnižších bytech jsou trubky nejtlustší a jde přes ně veškeré teplo pro byty nad nimi, pak se trubky stoupaček postupně ztenčují až nakonec byty pod střechou žádné stoupačky nemají, protože teplo, které= jde v trubce, je celé změřeno na radiátorech, kdežto teplo ze stoupaček v bytech pod nimi se nijak nezohledňuje! Nu – právě proto máme všechny poměrová měřidla s koeficientem polohy místnosti nastaveným na 1, ale nejnižší byty jsou v samostatné skupině znevýhodnění, stejně tak byty pod střechou a dále byty v mezipatrech by měly mít skupiny buď dle podlaží, případně dle síly stoupaček. I v rámci podlaží se dají do samostatných skupin dát byty s přibližně shodným znevýhodněním – např. byty bez registrů. Nedovedu si představit, jak jinak musí být u Vás nastaveny koeficienty znevýhodnění a jak jsou nahřívány i vedlejší místnosti jedním radiátorem – vlastně na úkor méně vychytralých sousedů. U nás – z hlediska odborníka na teplo – nejhorší polohu měly byty nad společnými prostorami, ale odborník pominul, že mají nejtlustší stoupačky! Podle spotřeby tepla oproštěného od koeficientů polohy nám naopak vyšlo, že díky stoupačkám k dosažení pohody potřebují nejméně topit na radiátorech! Naopak nejhorší polohu opravdu mají byty i pod zateplenou střechou – jelikož nemají stoupačky! Příkon tepla do domu musí být nastaven tak, aby bylo možné řádně vyhřívat byty pod střechou, což umožňuje plýtvat teplem v nižších podlažích. Nejsou-li řádně nastaveny ekvitermní křivky pro regulaci příkonu tepla, pak byty plejtváků obrovských jsou schopny překročit hranici + 100% nad průměr domu, přestože průměr domu samy zvyšují! Proto vůbec nechápu logiku MMR, když teplo nad 100% průměru hradí byty, které teplem šetří. Plýtvající byty ovlivňují, jak vysoko je hranice 80% průměru. Spravedlivější než průměr by byl medián, ale to neprošlo, protože většina lidí o mediánu snad ani neslyšela. Metodika výpočtu proto nezná žádné vyplýtvané teplo a jsem zase na začátku.

Čeho se reklamující domáhá? Rozúčtování dle platné legislativy. Základní složka (ZS) u tepla dle definice obsahuje veškeré náklady, které vlastník bytu nemůže ovlivnit. Podle metodiky MMR mimo jiné obsahuje ZS i náklady na vytápění společných prostor. Abychom je mohli zjistit, nechali jsme namontovat na radiátory ve společných prostorách poměrová měřidla. Neměřené teplo spotřebovávají u nás koupelnové registry, které na druhé straně zajišťují teoreticky i tepelnou stabilitu domu pro případ, kdyby všichni pozavírali termostatické hlavice na radiátorech, tak by čerpadlo topnou vodu hnalo alespoň přes registry v koupelnách. Dodavatel tepla má dvousložkovou cenu tepla a pevná složka ceny za tzv. rezervovaný výkon u nás činila 33,4% nákladů na teplo. Teplo v koupelnách propočtem vyšlo na 18,75%, teplo ve společných prostorách na 17,55%, takže základní složka – která by se neschvalovala – vyšla na 69,66%. Podle platné legislativy může být základní složka 30 až 50 %, tak jsem se na vše vyrezignoval a máme základní složku stejnou jako předloni. Obdobné je to ze základní složkou na ohřev a doohřev cirkulující teplé vody (nahřívá se u nás studená pitná voda) – tam základní složka je dle legislativy 30%, ale těch 30% nepokrývá ani základní složku ceny tepla od dodavatele tepla! Kde jsou náklady na ohřev a doohřev vody?! Závěr: Podle platné legislativy u nás nejde udělat řádné rozúčtování nákladů na teplo. Howgh, vše zůstává u nás jako předpředloni a teď nezbývá než čekat, zda někdo podá reklamaci, tak bych mu odpověděl, jak jsem napsal v dřívější radě…