hlasování na shromáždění?
Dobrý den, Chtěl jsem se zeptat na následující problém: ma shromáždění vlastníků bytového domu v městě H. minulou neděli mělo proběhnout hlasování o revitalizaci: investici ve výši řádově 16 mil.Kč. Členy výboru bylo připraveno a realizováno tak,že rozdali před hlasováním jakési hlasovací(anketní)lístky,kde si lidé mohli zaškrtnout možnosti dle jednotlivých variant realizace zateplení. Na můj dotaz,zda je v tu dobu vůbec přítomno 75% vlastníků nutných k přijetí usnesení odpověděl člen výboru že to nevědí,že to neumí v tu chvíli spočítat(hlasy dle poměru podílů přítomných vlastníků…) Vyplněné lístky si vybrali a tím to bylo ukončeno.Já jsem postupovat touto formou odmítl.Do dnešního dne mi není znám žádný závěr,jak vše dopadlo. Myslíte si,že jsem o správný postup?Čím lze v tomto případě argumentovat? Usnesení by mělo být přijato na shromáždění a je to podle mne vázáno místně i časově,nelze to dělat dodatečně.Působí to na mne velice nedůvěryhodným dojmem,pravděpodobně šlo o to chybějící hlasy si poté dodatečně sehnat.......
Já se dočetl uplně jiného soudu a to pokud není v dané věci schůze usnášeníschopná není možné o tom hlasovat dodatečně.
Korespondenční hlasování ( zdroj: BytMagazín 2010/06, autor: JUDr.František Lebl, 07.06.2010 ) Vracíme se ještě z podnětů našich čtenářů stručně k problematice tzv. korespondenčního hlasování tj. (“per rollam“), a to v SVJ. Nutno předeslat, že tato otázka není dlouhodobě uspokojivě řešena a proto také v návrzích novely zák. o vlast. bytů je navrhováno z praktických důvodů takové hlasování umožnit. Dosavadní zákon totiž výslovně tuto možnost neuvádí. Proto také i u odborné veřejnosti na to existují různé názory, zejména zda mohou stanovy konkrétního SVJ obsahovat ustanovení o usnášení per rollam.
Tuto praxi podporuje i nař. vl. č. 371/2004 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společenství a kde se v čl. XII uvádí možnost písemného přijetí usnesení mimo shromáždění vlastníků. Tento postup se však omezuje pouze na případy, kdy je podle zákona potřebný souhlas všech členů společenství. Přesto i tato praxe je zpochybňována, neboť vzorové stanovy jsou normou nižší právní síly a nemohou ukládat povinnosti nebo konstruovat nové instituty nad rámec zákona. Protože pak ani žádná navrhovaná novela v tomto směru nebyla přijata, musíme konstatovat následující.
Paragraf 11 odst. 1 a 2 zák. o vlast. bytů jasně stanoví, že společenství se musí sejít na shromáždění a hlasovat za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu hlasů. Z toho se dovozuje, že nemůže přijímat usnesení jinou formou než na své schůzi. Kdyby pak přesto některé SVJ používalo hlasování per rollam a takové hlasování by bylo napadeno, mohl by jedině soud dát v příslušném řízení konečnou odpověď, zda se jedná o rozpor se zákonem či nikoliv. K tomu je ovšem třeba ještě dodat, že je zcela vyloučeno hlasování, podle kterého by neusnášeníschopné shromáždění, na kterém není přítomno potřebné množství hlasů, na své schůzi přijalo usnesení a dodatečně by byly potřebné hlasy získány písemně od těch, kteří se schůze nezúčastnili. K takové možnosti hlasování citujeme z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2009: „Zákonná úprava neumožňuje členům SVJ, kteří nebyli přítomni na schůzi shromáždění SVJ, projevit svou vůli s navrhovaným usnesením dodatečně i mimo shromáždění SVJ. Toto právo není součástí práv vlastníků jednotek a s dodatečným souhlasem vlastníků nepřítomných na schůzi nejsou spojeny zákonem předvídané právní následky.“
Pro úplnost je třeba upozornit, že platná právní úprava u bytových družstev nedovoluje přijmout usnesení členské schůze jinou formou než na jejím zasedání. Jakákoliv forma per rollam není dovolená a stanovy na tom nemohou nic změnit.
Pane Samek,
v našem SVJ jsme si dali do stanov, že hlasování per rollam je možné. Existuje sice jedno vadné stanovisko VS Praha, že to není možné, ale tento názor VS řádně nezdůvodnil. Co zákon výslovně nezakazuje, to je v soukromém právu možné. Na to soudci asi pozapomenuli. Ale není divu, ZoVB je paskvil, který činí výkladové problémy.
Hlasování mimo shromáždění akceptuje praxe – např. banky. A ty mají haldu právníků, kteří by na vadu při schvalování pravděpodobně přišli.
Hlasování mimo shromáždění připouští i literatura.
Hlasování mimo shromáždění připouští i vzorové stanovy. Sice jen pro jeden případ, ale když je to možné pro jeden případ, tak je to možné i pro jiné případy.
Pokud nemáte ve stanovách umožněno hlasování mimo shromáždění, tak by se ale asi soud přiklonil k názoru, že hlasování neproběhlo v souladu s právem.
Hezký den!
Pavel
Kvůli takovým jako vy to bude patrně i v novym zákoně napevno, a ve stanovách půjde dělat jenom parametrický změny.
Již se tu diskutovalo o tom, že je to velmi problematický samo o sobě, i z hlediska možných připomínek. 10% podvodníků se poptá ostatních ve společenství na zmanipulovanou otázku, ti se k tomu prakticky jinak než hlasováním nebudou moct vyjádřit, a po 15 dnech je odsouhlasenej zkorumpovanej podvod. Blahopřeju. Třeba při úvěru upřímnou soustrast. To bude soudů do 3 měsíců, mňam…
Pane Jardopardo,
prosím, dávejte svým příspěvkům rozumné názvy, děkuji.
Pokud jsem přispěl k tomu, aby se možnost korespondenčního hlasování dostala explicitně do nového zákona, jsem na to pyšný. Je pravda, že připomínky v tomto duchu píšu na různé instituce již několik let.
Sice se domnívám, že korespondeční hlasování je možné již dnes, svědčí o tom např. literatura, ale jsou i jedinci, kteří tomu nevěří. A tak je jistě rozumné, aby se to přímo v zákoně deklarovalo.
Jsem praktik. Pokud jsou nesmyslně velká hlasovací kvora a SVJ má několik desítek/stovek jednotek (u nás 141), tak korespondeční hlasování je ve prospěch SVJ. Řada členů SVJ plnou moc neposkytne, na shromáždění nepřijdou, ale chtějí se k hlasovanému bodu sami vyjádřit. A to jim korespondeční hlasování umožní.
Vaší připomínce o „podvodnících“, „zmanipulované otázce“ a „zkorumpovaném podvodu“ nerozumím. Možná jste to psal o sobě?
Hezký den!
Pavel
Jediné, co jsem tím myslel je, že to má být správně „pokud stanovy neřeší jinak“. Vynucovat v zákoně POVINNOST SVJ svolávat hlasování mimo shromáždění 10% pidi poměrem JE DEBILITA. Už sice i pro to mám nápad, jak to alespoň trochu „pořešit“, ale že tím zákonodárce dal návod na podvody je snad zcela jasný i tomu nejhloupějšímu. Můžete mi říct, proč to dal jako povinnost, a ještě k tomu 25% snížil na 10%? Protože někdo je magor, nebo zkorumpovanej magor, jiná možnost není.
Pane Jardopardo,
úroveň Vaší argumentace moje hlava nebere.
Pokud žijete s pocitem, že všichni v okolí jsou podvodníci, zkorumpovaný magoři a debilové, tak Vás osobně lituji.
Nepochybně jste využil možnosti připomínkovat nový zákon do 25.1.2011 a pokud jste použil svých brilantních argumentů, tak jste zpracovatele jistě potěšil.
Hezký den!
Pavel
Ano, využil, ale jako obvykle to byla ztráta času, dávat něco rozumnýho úředníkům nebo dokonce ó nejvyšším na ministerstvu, kterým jsou nějaký občani nebo soukromý vlastníci srdečně u … Dokola si dělaj jenom co oni chtěj, a co by mohli jejich kamarádíčci vytěžit třeba ve svejch barácích a mega bytech, co si koupili třeba z náhrad, tj. z našich daní.
Změna jistě zastaralýho a i chybnýho zákona, ale taky letitýho mnohdy rozumnýho pořešení vztahů v SVJ, mi dává za pravdu. Na jednu stranu se tam sjednotí a vyčistí nesmyslný poměry „přítomné většiny“, a vyšší poměry se (explicitně zmíněno) nechají na stanovách, na druhou stranu se tam 10% manipulátorů se staršími občany a mladými ignoranty dá do ruky zbraň ohledně povinnýho umožnění hlasování mimo shromáždění, bez jakýhokoliv náznaku jak by měla probíhat třeba diskuze o navrženém. Jedinej důvod vidím ten, co jsem napsal, ani ždibec na tom neni rozumnýho.
Vrchní soud v Praze: Neplatnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek z důvodu absence zjišťování usnášeníschopnosti ...... Neplatnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek z důvodu absence zjišťování usnášeníschopnosti před každým hlasováním. Přijetí usnesení shromáždění SVJ v případech hlasování podle § 11 odst. 5 věta druhá BytZ. Hlasování mimo shromáždění SVJ. Právo členů nahlížet do dokumentace SVJ § 11, § 13 odst. 7 BytZ
- Usnesení shromáždění SVJ je neplatné z důvodu, že nebyla zjiš'tována usnášeníschopnost před každým hlasováním o jednotlivých usneseních, ale pouze při zahájení jednání shromáždění; záznam o usnášeníschopnosti při každém jednotlivém usnesení neobsahoval ani zápis ze shromáždění SVJ; došlo k porušení § 11 odst. 2 BytZ.
- K přijetí usnesení shromáždění SVJ o způsobu financování celkového zateplení objektu formou půjčky (úvěru) od stavební spořitelny je nutný souhlas 3/4 většiny hlasů všech členů společenství podle § 11 odst. 5 věta druhá BytZ; důvodem je případný dopad do majetkové sféry všech členů SVJ, zejména ručením členů za závazky SVJ podle § 13 odst. 7 BytZ.
- Zákonná úprava v zákoně o vlastnictví bytů neumožňuje členům SVJ, kteří nebyli z jakéhokoliv důvodu přitomni na schůzi shromáždění SVJ, aby projevili svou vůli dodatečně i mimo shormáždění SVJ s navrhovaným usnesením. Toto právo není součástí práv vlastníků jednotek, a s dodatečným souhlasem vlastníka jednotky nepřítomného na schůzi nejsou proto spojeny zákonem předvídané právní následky.
- Obsahují-li stanovy SVJ ustanovení o možnosti členů nahlížet do určitých dokumentů SVJ, je porušením tohoto práva člena, jestliže mu je, k jeho žádosti, SVJ k nahlédnutí nepředloží.
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2009, sp. zn. 7 Cmo 160/2008 Podrobněji viz časopis Právní rozhledy č. 10/2009 (vychází 26. května 2009
No to je ale nesmyslný výrok, přece nebude všechny doklady SVJ dávat každému vlastníkovi k nahlédnutí? některé jsou přece důvěrné.
Například doklady pro jednání s bankou, kde je důvěrnost přímo vyžadována. Myslím pro získání úvěru.
Dobrý den,to je velmi výstižná odpověď.Chtěl jsem se ještě zeptat,kdyby např.právo projevu dodatečné vůle bylo upraveno ve stanovách,je to potom platné a co má poté vyšší právní sílu?
Pletl jsem se! Tohle je myslím naprosto jednoznačné a už není co řešit. První pořádný argument. Celá diskuse níže je tedy o ničem.
Vámi uváděný postup nemůže být dle mého názoru uznán jako odsouhlasení revitalizace, ale max. pouze jakýsi výběr vhodné varianty, která se odhlasuje příště.
- Aby bylo shromáždění usnášeníschopné, musí tam být fyzicky přítomno (nebo na základě plné moci) více jak 50% vlastníků.
- Pak je třeba rozlišovat dvě věci: a) Přijetí usnesení o úvěru a jeho zajištění – zde musí být pro návrh 75% přítomných b) Souhlas s revitalizací – zde musí být pro návrh 75% všech, přičemž tyto hlasy je možné získat i dodatečně mimo shromáždění. Myslím si, že u bodu b), souhlas s revitalizací je potřeba to mít od vlastníků podepsané.
To co uvádíte, může legálně sloužit pouze jako vyjádření názoru, co v rámci revitalizace dělat a co ne a jako příprava pro další schromáždění (tohle výbor dělat nemusí, ale je lepší, když se vlastníci vyjádří před hlasováním co chtějí a co ne v „nějaké anketě“. Samotné hlasování na shromáždění je pak průchodnější). Jestli je to tak jak říkáte, tak to dle mého názoru nemůže být považováno za odsouhlasení revitalizace, popř. úvěru. Jinak na shromáždění nemusí být přítomno 75% vlastníků, ale stačí 50% (aby bylo usnášeníschopné), a zbylé hlasy je možné získat dodatečně. Každopádně ze shromáždění by měl být zápis. My jej zveřejňujeme na nástěnkách a každý přítomný má právo se k němu vyjádřit. Pokud nejsou během 14 dnů připomínky (ještě nikdy nebyly), tak se tam doplní, že nikdo nevznesl připomínky a zápis je považován za odsouhlasený (a do budoucna máme klid, že někdo něco neřekl, nehlasoval nebo chtěl jinak).
Zajímalo by mě, na základě čeho se domníváte, že pokud není na shromáždění přítomno 75% vlastníků je zbylé hlasy možné získat dodatečně.Myslím si, že tento názor není správný a že takto postupovat nelze.
A co to otočit! Podle čeho se vy domníváte, že souhlas 75% všech vlastníků je možné získat jen na shromáždění? Každopádně si myslím že se jedná o velmi důležitou věc a že by zde možná byla dobrá odpověď někoho, kdo zná jak dopadl nějaký podobný soudní spor. Ze zákona ani stanov nevyplívá jednoznačně ani jedno ani druhé.
Myslím že to zákon nikde neupravuje, že by souhlas musel být dán na shromáždění ani to z kontextu zákona není možné jednoznačně říct. §11 Zákona o vlastnictví bytů, odst. 5 hovoří o „… souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek“. To že by to muselo být odsouhlaseno na shromáždění nikde nenajdete. Ale nejsem právník, takže mě možná někdo opraví. V praxi by se toho moc neodsouhlasilo, kdybyste pro souhlas s revitalizací požadoval 75% „hlasů“ přímo na shromáždění, resp. u některých věcí rovnou 100% „hlasů“. Problém je, že účast málokdy přáshne oněh 75%.
já si myslím že §11,odst.5 hovoří o PŘIJETÍ USNESENí a to by mělo být vázáno místně i časově,tedy přijmout ho na tom shromáždění a v době konání shromáždění,ne už později!!
Z čeho usuzujete že přijetí usnesení by mělo být vázáno místně a časově. Kromě toho místně a časově jsou relativní pojmy. Místně – panelák, město, okres, kraj, ČR …, časově hodina, den, týdeně, měsíc, rok …?
místně: vlastník musí být při hlasování přítomen,nelze hlasovat individuálně mimo místo,kde se koná shromáždění časově: hlasovat pouze v době konání shromáždění: od zahájení do ukončení
A kde se v zákoně o vlastnictví bytů hovoří o tom, že „přijetí usnesení“ by mělo být vázáno místně a časově? Kromě toho tam píšte „by mělo“ což rozhondně není totéž co „musí“! Kromě toho ve stanovách v Čl IV se hovoří o opravách a modernizaci. Tento odstavec je již mimo článek pojednávající o pravomocech schormáždění, nehovoří zde nic o „přijetí usnesení“ ale o tom, že: „… ke stavebním úpravám … postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek“. Pořád zastávám názor, že tuto problematiku zákon ani vzorové stanovy jednoznačně neupravují a že získat dodatečné souhlasy s revitalizací po shromáždní nic nevylučuje.
Jinak my jsme měli štěstí, že na shromáždění bylo 76,.. % lidí a všichni souhlasili s revitalizací. Ale tento stav byl u nás spíše výjimečný a přijít o jednoho člověka méně, tak bychom to shromáždění museli dle Vašeho názoru svolávat znovu a znovu a znovu i přesto, že v domě 39 bytů ze 40 je pro revitalizaci. Nejsme ten případ o kterém píše pán úplně nahoře! U spousty SVJ se 75% nesejde nikdy.
Vy byste mohl být politik. Takhle to budeme obkecávat ještě týden. Prostě v zákoně o vlastnitví bytů se to nevyskytuje a v žádném zákoně na který se tento zákon odvolává, tak patrně taky ne. (Pokud by to tak bylo, tak napíšete např. Občanský zákoník … §xy a není co řešit). Jak říkáte, je to jen mlácení prázdné slámy a nemá smysl s Váma dále na to diskutovat. Kromě toho je to velmi jednoduše legálně obejitelné. Výbor si obejde vlastníky před shromážděním, získá od nich plné moci k hlasování (od těch kteří jsou pro revitalizaci, ti kteří o revitalizaci nemají zájem tak stejně není potřeba řešit) a odhlasuje 75% všech na shromáždění. Ale nevyvrátil jste mi, že i ten první postup je legální, tzn. získat dodatečné podpisy po shromáždění které bylo usnášeníschopné.
dobrý den,politik sice nejsem ale mám základní právní znalosti,studoval jsem to a trochu jsem se teď problamatikou SV začal více zabývat,o nic více nejde a přeji hezký den.....
A kde se v zákoně o vlastnictví bytů hovoří o tom, že „přijetí usnesení“ by mělo být vázáno místně a časově?
Toto je zde již Xkrát opakované podtéma. Jedná se o § 11 odst 1 a 2
(1) Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.
(2) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů.
G.X.
Jak to sovisí s mým dotazem? Dejme tomu, že společenství se sešlo, bylo usnášníschopné, např. 74% všech, všichni s revitalizací souhlasili. K přijetí usnesení o revitalizací by chybělo 1%. Podle čeho by výbor nemohl získat další hlasy dodatečně? Matěj tvrdí, že „přijetí usnesení“ by mělo být vázáno místně a časově, tudíž že není možné získávat další hlasy mimo shromáždění. Dotaz zněl, kde má pro tento argument v zákoně podporu.
Kromě toho si myslím, že to není nic proti ničemu. Pokud člověk souhlasí s tím, že se zateplí panelák, opraví lodžie, střechu, … je celkem jedno jestli svůj souhlas projeví na shromáždění nebo dodatečně. Důležeté je, že s tím souhlasí a spolu s ním min. 3/4 většina.
Poslední komentáře