doba archivace účetnictví
dobrý den, jako vlastník bytové jednotky, vzhledem k tomu, že mám
nesrovnalosti ve vyúčtování služeb za byt dlouhodobě, požádal jsem
správce v prosinci 2016, ať mi pošle za období 2008 –2011 mé
vyúčtování. sdělil mi, že to již nemá archivované. je to možné?
s pozdravem a děkuji za odpověď. grygar
Doba archivace účetnictví je 10 let, ale Vy chcete rozúčtování služeb zpětně, to Vám už nikdo neudělá, to se nearchivuje. Proč jste si je neschovával Vy? Rozúčtování služeb můžete reklamovat ze zákona do 30 dnů po jeho převzetí, pak už ne. K čemu by ho někdo pak archivoval? Dlouhodobé nesrovnalosti v rozúčtování služeb jste toleroval Vy a nároky máte promlčené. Kdo se o svá práva včas nehlásí, ztrácí je.
nejedná se o lhůtu prekluzivní (propadnou). Pokud budete žalovat vadné vyučtování, soud žalobu zamítne bez ohledu, zda byla podána reklamace – viz konstantní judikatura Nejvyššího soudu http://profipravo.cz/index.php…. Takže archivovat vyúčtování!
Myslím, že na to existují dva názory, jeden říká tak jako vy, že jde jen o pořádkovou lhůtu, druhý říká, že právo podat reklamaci je skutečně prekludováno.
Když se podíváte na přesnou formulaci §8 zákona 67/2013 sb., cituji
Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.
…tak bych se také přikláněl k tomu, že po uplynutí 30 dnů se práva na podání reklamace zbavujete. Ptal jsem se na toto na jednom školení SMBD, konkrétně jsem položil otázku, co má příjemce dělat, když mu SVJ odmítne ukázat podklady k vyúčtování, čímž je mu vlastně znemožněno vypracovat reklamaci (bez podkladů obtížně posoudíte správnost vyúčtování) a lektoři odpověděli, že vlastník může SVJ účtovat pokutu 50 Kč denně, ale po uplynutí 30 dnů prostě už reklamaci podat nemůže. Trochu jsme to ještě rozebírali a došli jsme k závěru, že když SVJ příjemci ukáže podklady třeba až po roce (např. na základě nařízení soudu, pokud příjemce podal žalobu), může příjemce vyzvat SVJ k vydání bezdůvodného obohacení, pokud zjistí, že mu nedoplatek nevznikl, ale nedoplatek do 31.7. zaplatit musím. Probírali jsme i otázku, zda lhůta „30 dnů“ je pořádková a lektoři se shodli, že tato lhůta pořádková není.
Nicméně pravda je, že jsem také četl právní názory, že jde o pořádkovou lhůtu. Asi si tedy musíme počkat na nějaký judikát podle NOZ a podle zák. 67/2013 sb., myslím, že judikát ještě pro tuto otázku není.
To bych ráda věděla, jak lektoři dospěli k závěru, který jste zde uvedl. Já si o správnosti tvrzení lektorů dovolím pochybovat. Jsem sice právní laik, ale v zákoně čtu, že pokud „příjemce služeb“ čeká na „doložení podkladů podle odstavce 1“ tak „Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne … doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb.“ Ta formulace by neměla připustit jiný výklad.
Já na to vyhraněný názor nemám. Upozorňuji na tyto dva výklady a počkal bych si na judikát. Nicméně SMBD zastupuje družstva, je tedy logické, že se budou přiklánět k výkladu, který je výhodný pro družstva.
Ovšem Váš výklad by znamenal, že pokud SVJ neposkytne podklady, nemůže vlastník podat reklamaci nikdy a po 3 letech se právo promlčí.
Problémový se jeví pojem „doložení podkladů“. SVJ např. vlastníkovi umožní nakouknout do faktur od dodavatelů, ale neumožní pořídit jejich kopie. Nebo umožní pořídit kopie, ale jen faktur, odmítne ukázat smlouvy s dodavateli.
Byly dle dikce zákona „podklady doloženy“ nebo nebyly?
Byly doloženy některé. Nebo byly doloženy „všechny“, ale bylo zakázáno pořídit jejich kopie.
Kdo rozhodne, že byly doloženy „všechny“ podklady? Nebo není nutné pro účely reklamace doložit „všechny“ podklady?
Můžeme začít počítat 30-denní lhůtu ode dne poskytnutí „většiny podkladů“, které už umožní spolehlivě posoudit správnost vyúčtování? K posouzení správnosti vyúčtování přece obvykle nepotřebuji smlouvu s dodavatelem.
„..vydání bezdůvodného obohacení, pokud zjistí, že mu nedoplatek nevznikl, ale nedoplatek do 31.7. zaplatit musím…“
Uveďte jednoznačně, jak poznáte, že vyúčtování je vyúčtováním závazků vůči poskytovateli služeb a nikoli jen stránkou vytrženou z humoristického magazínu.(ostatně dvě jste v tomto vlákně již linknul :))Jen podle názvu listiny, podle jejího obsahu budete spekulovat, zda by mohlo jít o vyúčtování, podle toho že když se věřitele zeptáte zda to co držíte v ruce je jeho vyúčtování že Vám potvrdí že ano
nebo podle toho, že listina obsahuje náležitosti požadované zákonem COŽ SAMOZŘEJMĚ, TVRDÍTE NA SVÉ RIZIKO (podpořen, třeba názorem znalce)
to zda náležitosti podmiňující splatnost obsahuje či nikoli není podle mne podstatné → pokud příjemce tvrdí že náležitosti neobsahuje a proto není řádné a tedy splatné, rozhodne o tom soud na návrh věřitele. A ano, pokud soud rozhodne na návrh věřitele, že vyúčtování obsahuje co obsahovat má a příjemce tím nesplnil svoji povinnost dle §7/3 zák.67/2013, může mu být poskytovatelem doúčtována sankce dle §13. Proto nelze souhlasit s tvrzením nějakých školitelů, že nikoliv řádné vyúčtování je splatné, a příjemce by se měl domáhat Vámi tvrzeného bezdůvodného obohacení
„..pokud SVJ neposkytne podklady, nemůže vlastník podat reklamaci nikdy a po 3 letech se právo promlčí..“
To je nesmyslné tvrzení. Řídit se můžete buď literou zákona, nebo svým vlastním (loupežnickým) výkladem (…to není osobní!!). Rozebíráte zde „jak moc“ může poskytovatel PRUDIT s nedoložením dokladů či jaká jejich část je už dostatečná. Zákon uvádí „…doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů…“ – buďto dlužník (dejme tomu primitiv z Horní Dolní) sezná, že z dodaných podkladů plyne ciferná hodnota vyrovnání anebo v případě nedoplatku jej prostě nezaplatí, neboť mu NENÍ ZNÁMA výše finančního vyrovnání. Rozvažte laskavě, z čeho plyne „výše finančního vyrovnání“. A až to budete mít, zase sem napište.
Z věty „Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, …“ mám za to, že plyne jednoznačně, že dostane li příjemce slint, který nepovažuje za vyúčtování nebo vyúčtování, které považuje za vadné, podá reklamaci neprodleně (uvede jako důvod „zřejmé vady: chybí to a to“ a „nesrozumitelnost: chybí …co já vím odečty všech OM (vodoměry) za ZUJ“), uvede dále, že dle §8/1 očekává dodání podkladů že dále AŽ PO DODÁNÍ podkladů plyne 30-dní na dodání DALŠÍ reklamace týkající se přímo merita vadnosti.
Takže „ke způsobu“ podáte reklamaci „YHNED“ a k obsahu do 30-dnů po doložení podkladů.
„..K posouzení správnosti vyúčtování přece obvykle nepotřebuji smlouvu s dodavatelem…“
Obvykle ne. Ale soudní znalec, kterému dlužník předá vyúčtování a sadu toho co prokazatelně obdržel do 30-tého dne po své žádosti je JEDINÉ relevantní pemzum informací, které bude podkladem pro znalecký posudek o tom, zda je vyúčtování správné (a tedy vyrovnání splatné) či nikoliv.
PS: otázka (zde dokola omílaná) spíše zní: zda dluhy nebudou mít nožičky.
Když se zamyslíte, co podle Vás brání tomu, aby SVJ dluh z nezaplaceného vyúčtování s problémovým, ale „na krev připraveným vlastníkem“ vleklo, schovaný uvnitř účetnictví, pokud je záloha na příspěvky na správu domu dostatečně vysoká? Proč by v takovém případě riskovalo nejistý výsledek soudního pinpongu, pokud ví že má máslo na hlavě (což může samozřejmě vědět jen tehdy, pokud má mezi sebou advokátního psa (AP), protože pokud si ho musí platit, pak takový AP vytváří úkony ve prospěch sebe-sama (pro palmáre) a nikoli ve prospěch klienta (SVJ), že :))
Stačí, aby vlastník bytu podal námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování, což už je vlastně reklamace. Nejpozději tak musí učinit do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování. Pak má zase SVJ 30 dnů na to, aby námitky buď akceptovalo nebo vyvrátilo.
Jak chcete reklamovat správnost vyúčtování bez podkladů? Vyúčtování je obvykle nějaký jeden A4 list se spoustou čísel. Ta čísla ověříte jen tak, že nahlédnete do faktur od dodavatelů, do pravidel pro rozúčtování služeb a zápisů ze schůzí, kde jednotlivé služby byly schváleny.
Dostanete třeba toto:
http://files.loreta-liberec.webnode.cz/…protokol.JPG
nebo toto:
http://www.ulimex.cz/…55299939.jpg
(Náhodně jsem vygooglil nějaké vzory.)
Jak budete reklamovat bez podkladů? Podle mého názoru to nejde, a jste tedy práva podat námitky zbaven.
Držte se § 8 zákona o službách-67/2013 Sb.O podklady si můžete žádat ještě před obdržením vyúčtování.Reklamaci podáte neprodleně po obdržení vyúčtování a opět připomenete, co Vám ještě nedodali.Vše písemně prokazatelně. Uplatněním reklamace se zastaví reklamační lhůta.
Za komentář k mému výkladu děkuji. Takto na věc nahlížet mě nenapadlo. To další, co uvádíte, je většinou smutná průvodní skutečnost spojená s jakoukoliv možností kontroly čehokoliv. Dala by se odstranit, spíš jen korigovat, napadá mě, dvěma způsoby – hospodařit transparentně (vše i s metodikami dát k dispozici na síť) nebo ke každému „doložení“ pořizovat doklad – soupis toho, co bylo doloženo plus způsob doložení (nahlédnutí, kopie).
Pokud nedodají podklady,tak vyúčtování není řádné a potom není ani splatné. V dalším postupu se použije § 13/1 zákona 67/2013 Sb., tj. pokuta.
neboť prekluzi musí zákon výslovně stanovit viz § 654 NOZ.
Například pokud nereklamujete vyúčtování telekomunikačních služeb v lhůtě, pak již máte smůlu – v § 64 odst. 8 zák.č. 127/2005 Sb. je výslovně uvedeno „jinak právo zanikne“.
Ostatně z konstantní judikatury ohledně vyúčtování vyplývá, že soud naprosto nezajímá, zda byla či nebyla podána reklamace.
tak jsem to dohledal: Zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991) § 31 a § 32
Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu, kterou stanovuje zákon.
Účetní záznamy se uschovávají:
– účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let (počínajících koncem účetního období, kterého se týkají)
– účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let (počínajících koncem účetního období, kterého se týkají)
– účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, po dobu 5 let (počínajících koncem účetního období, kterého se týkají)
Poslední komentáře