„..vydání bezdůvodného obohacení, pokud zjistí, že mu nedoplatek nevznikl, ale nedoplatek do 31.7. zaplatit musím…“

Uveďte jednoznačně, jak poznáte, že vyúčtování je vyúčtováním závazků vůči poskytovateli služeb a nikoli jen stránkou vytrženou z humoristického magazínu.(ostatně dvě jste v tomto vlákně již linknul :))
Jen podle názvu listiny, podle jejího obsahu budete spekulovat, zda by mohlo jít o vyúčtování, podle toho že když se věřitele zeptáte zda to co držíte v ruce je jeho vyúčtování že Vám potvrdí že ano
nebo podle toho, že listina obsahuje náležitosti požadované zákonem COŽ SAMOZŘEJMĚ, TVRDÍTE NA SVÉ RIZIKO (podpořen, třeba názorem znalce)

to zda náležitosti podmiňující splatnost obsahuje či nikoli není podle mne podstatné → pokud příjemce tvrdí že náležitosti neobsahuje a proto není řádné a tedy splatné, rozhodne o tom soud na návrh věřitele. A ano, pokud soud rozhodne na návrh věřitele, že vyúčtování obsahuje co obsahovat má a příjemce tím nesplnil svoji povinnost dle §7/3 zák.67/2013, může mu být poskytovatelem doúčtována sankce dle §13. Proto nelze souhlasit s tvrzením nějakých školitelů, že nikoliv řádné vyúčtování je splatné, a příjemce by se měl domáhat Vámi tvrzeného bezdůvodného obohacení

„..pokud SVJ neposkytne podklady, nemůže vlastník podat reklamaci nikdy a po 3 letech se právo promlčí..“

To je nesmyslné tvrzení. Řídit se můžete buď literou zákona, nebo svým vlastním (loupežnickým) výkladem (…to není osobní!!). Rozebíráte zde „jak moc“ může poskytovatel PRUDIT s nedoložením dokladů či jaká jejich část je už dostatečná. Zákon uvádí „…doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů…“ – buďto dlužník (dejme tomu primitiv z Horní Dolní) sezná, že z dodaných podkladů plyne ciferná hodnota vyrovnání anebo v případě nedoplatku jej prostě nezaplatí, neboť mu NENÍ ZNÁMA výše finančního vyrovnání. Rozvažte laskavě, z čeho plyne „výše finančního vyrovnání“. A až to budete mít, zase sem napište.

Z věty „Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, …“ mám za to, že plyne jednoznačně, že dostane li příjemce slint, který nepovažuje za vyúčtování nebo vyúčtování, které považuje za vadné, podá reklamaci neprodleně (uvede jako důvod „zřejmé vady: chybí to a to“ a „nesrozumitelnost: chybí …co já vím odečty všech OM (vodoměry) za ZUJ“), uvede dále, že dle §8/1 očekává dodání podkladů že dále AŽ PO DODÁNÍ podkladů plyne 30-dní na dodání DALŠÍ reklamace týkající se přímo merita vadnosti.

Takže „ke způsobu“ podáte reklamaci „YHNED“ a k obsahu do 30-dnů po doložení podkladů.

„..K posouzení správnosti vyúčtování přece obvykle nepotřebuji smlouvu s dodavatelem…“

Obvykle ne. Ale soudní znalec, kterému dlužník předá vyúčtování a sadu toho co prokazatelně obdržel do 30-tého dne po své žádosti je JEDINÉ relevantní pemzum informací, které bude podkladem pro znalecký posudek o tom, zda je vyúčtování správné (a tedy vyrovnání splatné) či nikoliv.

---

PS: otázka (zde dokola omílaná) spíše zní: zda dluhy nebudou mít nožičky.

Když se zamyslíte, co podle Vás brání tomu, aby SVJ dluh z nezaplaceného vyúčtování s problémovým, ale „na krev připraveným vlastníkem“ vleklo, schovaný uvnitř účetnictví, pokud je záloha na příspěvky na správu domu dostatečně vysoká? Proč by v takovém případě riskovalo nejistý výsledek soudního pinpongu, pokud ví že má máslo na hlavě (což může samozřejmě vědět jen tehdy, pokud má mezi sebou advokátního psa (AP), protože pokud si ho musí platit, pak takový AP vytváří úkony ve prospěch sebe-sama (pro palmáre) a nikoli ve prospěch klienta (SVJ), že :))