Dluhy předchozího vlastníka na nabyvatele přecházejí, říkají advokát a daňový poradce
Na školení organizované agenturou VOX přednášela advokátka a insolvenční správkyně JUDr. Kabelková a daňový poradce RNDr. Brychta. Agentura Vox školí zejména účetní a myslím, že mezi podnikovými účetními je dobře známa a široce respektována. Tohoto školení se konkrétně účastnili účetní a referenti správcovských firem, které spravují domy v Praze a pro SVJ vykonávají externí správu, vč. vedení účetnictví, vedení členské evidence, vymáhání nedoplatků, komunikace s vlastníky apod. Co se tedy účastníci školení naučili a jaké nové znalosti mohou nyní ve své praxi aplikovat?
Nuže, co se účastníci dozvěděli od advokátky:
Práva a povinnosti předchozího vlastníka přecházejí na nabyvatele, nový vlastník nastupuje do práv a povinností starého.
Dluhy přecházejí na nabyvatele, to je přece smysl paragrafu 1186. I kdyby SVJ nevydalo žádné potvrzení, přecházejí veškeré dluhy prodávajícího na nabyvatele a to i budoucí dluhy z vyúčtování, prodávající však za tyto dluhy ručí. SVJ může žalobu podat na oba, což je velmi výhodné, právě proto ten paragraf 1186 vznikl.
Dotaz z pléna: Opravdu na nabyvatele přecházejí všechny dluhy? I dluhy ze služeb?
No ovšem! Všechny dluhy, bylo by přece v rozporu s dobrými mravy, kdyby se z dluhů něco vyjmulo. Smysl paragrafu 1186 je, aby dluhy za předchozího vlastníka nemuseli platit ostatní vlastníci. Prodávající a kupující se mají mezi sebou vypořádat v kupní smlouvě a měli si dohodnout, jak naloží s přeplatkem/nedoplatkem z ročního vyúčtování.
Dotaz z pléna: No jo, ale my když v dubnu děláme vyúčtování za předchozí rok, a byt byl převeden, posíláme dvě vyúčtování zálohových plateb předchozímu a aktuálnímu vlastníkovi a rozúčtováváme podle měsíců, podle toho jak který vlastník byt užíval.
To nééé! Zbytečně si s tím dáváte práci. Vyúčtování pošlete vlastníkovi, který byl k 31.12. vlastník, tomu vyúčtování pošlete za celý rok. Prodávající a kupující si měli vypořádání dohodnout v kupní smlouvě, vás to nemusí zajímat, to je jejich dvoustranná dohoda, jak si tohle dohodli. Přeplatek za celý rok náleží novému vlastníkovi.
Co se účastníci dozvěděli od daňového poradce:
Je třeba evidovat dlouhodobé zálohy na jednotky. Když se platí zbytečně vysoké zálohy, lze vlastníkům část vrátit a taktéž dluh v případě prodeje jednotky přechází na nového vlastníka. I když dosavadní vlastník skončí v konkurzu, jeho dluh přechází na nového vlastníka, z toho důvodu je třeba evidovat na jednotky.
Děkuji za Vaši reakci. Ale v tomto se zřejmě neshodneme. Ale o tom je život, co člověk, to jiný názor. Výše jsem reagovala na p. Jar. na neplatící vlastníky. Můj názor je neměnný. Proč by slušní, platící, vlastníci měli dotovat ty co neplatí a hradit ze svých příspěvků za ně jejich spotřebu jejich domácnosti. Neřešíme zde jistě ty, kteří se dostali do momentálních problémů, ti většinou přistoupí na splátkový kalendář a snaží se uhradit svůj dluh. Je to o těch tzv. „vyčůráncích“ /to byl i náš případ/. Píšete proč by nový vlastník měl za původního platit jeho dluhy. Ale je přeci v jeho vlastním zájmu si zjistit, jestli na prodávaném bytu nevázně dluh (já bych to vědět chtěla.) Shodou okolností moje kolegyně zrovna prodává byt po rodičích, zájemci o byt chtějí vědět jaká je výše měsíčních plateb a zda na bytu není dluh. Takže tím, že se o to zajímají, elimitují riziko, že po nich v budoucnu někdo bude chtít tento dluh uhradit. Já zde v této diskusi jsem na straně všech těch slušných, platících, vlastníků. Jak oni k tomu přijdou, že dotují neplatiče. A zastávám názor, že na hrubý pytel, hrubá záplata. Proto se vždy budu, když budu ve výboru, hájit zájmy těch slušných vlastníků proti těm, co přestanou platit a budou si myslet, že jim to projde a nic se jim nemůže stát.
Nepochopila jsem, jak Váš příspěvek souvisí s mou odpovědí p. Magdě. Myslím, že jsem napsala dost zřetelně, že když jsem byla v pozici vlastníka bez funkce ve výboru, tak jsem se dokázal ozvat a bránit se. Ovšem pouze, když jsem měla stoprocentní jistotu, že jsem v právu. Nebyla-li jsem si na sto procent jistá, tak jsem do sporu nešla, blbce jsem ze sebe před ostatními nemínila dělat. Nyní jsem se na návrh vlastníků stala členem výboru, a snažím se to s ostatními dělat co nejlépe ve prospěch všech členů společenství, a uvedla jsem, že to není vůbec jednoduché (ale co v životě je, že). Váš příspěvek mě přijde velmi mimo mísu, nevím jakou má vazbu na předchozí. Zřejmě, když nejsou argumenty pro slušnou diskusi, tak nastupuje napadání druhých. Co víte o mých rozumových schopnostech případně o rozumových schopnostech lidí, co jsou ochotni být členy výboru? Nic.
Je zajímavé, jak se prasečí právo šíří.
Přednášející nebyli schopni citovat z § 1186 část, která by uzákoňovala přechod nějakých dluhů ze zákona. Takové ustanovení v NOZ existuje – jde o známý přechod dluhů spojených se zástavním právem v § 1888, a podle toho se postupuje při aplikaci § 1186.
Tvůrci NOZ uvedli v důvodové zprávě výslovně, že přechod dluhů je v NOZ uzákoněn jinde. Mínili tím bez pochyby právě § 1888, protože nic jiného v úvahu nepřipadá.
Samotný § 1186 ukládá povinnosti pouze převodci a osobě pověřené správou domu. Důvodová zpráva popisuje přesně smysl a obsah ustanovení § 1186: má pouze informační účel, „aby nabyvatel měl o těchto dluzích povědomost“. Jestliže JUDr. Kabelková argumentuje „smyslem paragrafu“, snad by si ten paragraf mohla napřed přečíst, a k němu důvodovou zprávu. Nečetla zákon? Nečetla důvodovou zprávu k NOZ?
K „argumentaci“ přednášejících dodávám: Dodávka služeb nemá naprosto žádnou spojitost se spávou domu, jde o služby poskytované jednotlivým osobám podle jiného zákona (67/2013 Sb.). Takže i kdyby nějaký zákonný přechod dluhů existoval (jako že neexistuje), těchto částek by se to nijak netýkalo. Poskytovatel služeb má zákonnou povinnost vyúčtovat a vypořádat náklady na službu s každým příjemcem služeb. Výjimka existuje pouze v ZOK u členů bytových družstev, odebírajících služby od bytového družstva. Jiný názor patří do oblasti prasečího práva.
A do třetice: stejně jako zákon nezná přechod dluhů převodce vůči SVJ (s výjimkou § 1888), nezná ani zákonný přechod pohledávek převodce na nabyvatele. Pohledávky bývalého vlastníka vzniklé úhradou (dosud nespotřebovaných) záloh na správu si mohou prodávající s kupujícím samozřejmě vzájemně převést. Viz NOZ, část o změně v osobě věřitele.
lake
lake, vaše názory jsou zde známy. Já pouze upozornil na skutečnost, jak se budou chovat k nabyvatelům správcovské firmy, u kterých SVJ správu outsourcuje. Přítomní referenti se mezi sebou o přestávce o tom bavili a vyměňovali zkušenosti, že mají neplatiče, kteří prodali byt. Jeden se dokonce chlubil, že už nabyvatelům posílají po koupi spolu s předpisem výzvu k úhradě dluhu, která vázne na jednotce a že se jim daří s „rozumnými lidmi“ uzavírat splátkový kalendář, ale že jeden „zmetek“ na něj poslal právníka. Je myslím jasné, že i konkurenční firmy si takto neformálně vyměňují zkušenosti, klidně někde na golfu, bowlingu nebo v tramvaji. A zkušenosti a „dobře míněné rady“ se budou šířit dál a stanou se široce uznávaným pravidlem. Vloni se tady probíral formulář „o bezdlužnosti“ Českomoravské stavební spořitelny, už jsem zaregistroval, že se přidaly další banky, takové potvrzení chce aktuálně třeba Equa bank. Banky mají také svoje školení a bludy se šíří mílovou rychlostí.
PELE,
1)JUDr. Kabelková to tvrdí již dlouho, např.:
http://www.portalsvj.cz/…e/noz-1186–2
2)osobně bych přechod dluhů ex lege přivítal, jen by bylo potřeba změnit § 1186/2 NOZ podle ZOK u BD
Hezký den!
Pavel
Poslední komentáře