Cena tepla 2008-2009 GJ 680,15
Dobrý den, dnes nám dorazilo vyúčtování topné sezony 1.7.2008–30.06.2009 lokalita Olomoucko cena za 1 GJ/680,15 kč/Gj-plošná spotřeba tepla 0,48 GJ/m2 dodané GJ 772 započitatelná plocha 1623,48 m2.Rozúčtování 40 % zakladní složka a 60% spotřební složka.ÚT dálkové centrální. Moje dotazy: 1.V jednom bytě došlo k přehlášení nájemníka účtované období od 1.7.2008 do 31.03.2009 druhý nájemník účtované období od 01.4.2009–30.06.2009.Firma provádějící rozúčtování snížila přepočtenou započitatelnou podlahovou plochu bytu,čímž snížila pěněžní průměr na tento byt a provedla korekci dle §4 odst.4.druhému nájemníkovy připočetla zbytek započ.podlahové plochy bytu. Je tento postup správný? 2.Je správná cena tepla za GJ? 3.V domě je jeden byt s vyšším počtem radiátorů tudíž vyšší spotřebou, pravidelně již 4 roky se srovnává korekcí§4 odst.4 na +40% průměru zúčtovací jednotky jak by jste navrhovali řešení s tímto vlastníkem? Předem děkuji
Mám dotaz : Je možné rozúčtovávat dodávku tepla a teplé vody tak aby každý z majitelů bytové jednotky měl za jeden dílek stejnou cenu? V současné době je to tak,že kdo topí hodně(má hodně dílků) je jeho cena za dílek radikálně nižší než ten kdo šetří.Taktéž to je s teplou vodou. Bylo by možné odbourat základní a spotřební složky nákladů a prodělit celkové náklady na dodávku tepla dílky a vyšla by částka za jeden dílek a to potom pronásobit jednotlivým majitelům podle spotřeby(dílků) totéž udělat s dodávkou teplé vody. Zdálo by se nám to spravedlivější. Pokud bychom se dohodli všichni v celém objektu na takovémto způsobu domníváme se, že by to nebránilo zákonům.Prosím o vaše názory. Děkuji a přeji všem hezký den
Vážená/ý „SVJ 296“,
nastudujte prosím závaznou vyhlášku č.372/2001 Sb.
Zde se dozvíte, stručně řečeno, že rozúčtování nákladů tepla k otopu a ohřevu TUV se skládá ze dvou složek:
- ze základní složky, která je odvozena od velikosti jednotky/bytu, a nezáleží na skutečnosti náměrů měřičů tepla či TUV;
- ze spotřební složky, která je odvozena/vypočtena od velikosti/počtu náměrů měřičů tepla či TUV.
Z uvedeného tedy vyplývá, že nelze stanovit jednotnou cenu pro jeden dílek náměrů tepla či za 1 m3 TUV.
Matějka
Vážený pane Jančík,
při změně vlastníků (i nájemníků) bude vždy jiná spotřeba tepla v GJ/m2 a s tím související náklad v Kč, a to z jednoduchého důvodu:
- zálohy na teplo jsou předepsány jako 1/12 nákladů roku,
- každý vlastník obýval byt v jiném období, vlastník č.1 v topném období, vlastník č.2 v mimotopném období,
- rozhodující je náklad/spotřeba tepla v GJ/m2 za vyúčtovací období = rok pro daný byt (jednotku), a ta je v pořádku, včetně výše náměrů indikátorů;
- rozúčování nákladů/spotřeby tepla v GJ/m2 za byt (jednotku) při změně uživatele se rozúčtovává na jednotlivé uživatele ne v poměru podílů měsíců, ale v souladu s Přílohou č.3 Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti k vyhlášce č.372/2001 Sb.
Dle mého názoru, nemám veškeré údaje, je rozúčtování tepla mezi uživatele bytu č.1 a č.2 při změně nájemců v pořádku.
Matějka
Vážený pane jancik,
malá poznámka k vašemu dotazu.
Na celém území ČR platí v případě dodávky tepla Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č.7/2008 ze dne 2.září 2008, k cenám tepelné energie, se změnami provedenými Cenovým rozhodnutím č.12/2008 a Cenovým rozhodnutím č.3/2009.
Cituji úvodní text: "Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a § 17 odst. 6 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, vydává cenové rozhodnutí k cenám tepelné energie. Pro sjednání cen tepelné energie stanovuje Úřad pro dodavatele tepelné energie (dále jen „dodavatel“) tyto podmínky:
(1) Základní podmínky pro ceny tepelné energie
(1.1) Ceny tepelné energie, kterou se rozumí energie tepla nebo chladu, se regulují způsobem věcného usměrňování cen. Do ceny tepelné energie lze v KALENDÁŘNÍM ROCE promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) podle zvláštního právního předpisu1). Veškeré odavatelem uplatňované ekonomicky oprávněné náklady, které souvisejí s výrobou anebo rozvodem tepelné energie, se zahrnují do ceny tepelné energie. … …"
Předpokládám, že i olomoucká lokalita je na území ČR. Dle závazného cenového rozhodnutí se teplo fakturuje – vyúčtovává za KALENDÁŘNÍ ROK a ne za topnou sezónu.
Matějka
Vychází mi 326 Kč/m2/rok, tj. pro byt o započitatelné podlahové ploše 100 m2 to dělá 32 600 Kč/rok.
Souhlasí?
Takto položená otázka nemá odpověď.Cena za l GJ je výsledkem kalkulace dodavatele.Chtějte proto(lépe výbor SVJ,nebo kdo je podepsaný pod smlouvu o dodávce tepla pro váš dům)tuto kalkulaci.Sporné body, na které příjdete,si nechte od dodavatele vysvětlit.Platby za byt,který byl obýván v zůčtovacím období musí být počítán tak, že celková platba se dělí počtem měsíců za který je platba počítána.Podíl na jeden měsíc se potom násobí počtem měsíců každému z vlastníků(dřívější,současný).Jiný postup není možný. A podlahová plocha je konstantní, ta se nemůže(nesmí)měnit podle vlastníka.Při jakékoli pochybnosti trvejte na vysvětlení,které je odstraní.Nespokojte se sliby,nenechte se „opít rohlíkem“.
Rozúčtování tepla mezi dva uživatele bytu se provádí jiným způsobem, než napsal pan vladislav. Postup je uveden v §6/5 vyhlášky 372/2001 Sb..
(1) Základní složka se rozdělí v poměru počtu dnů vytápění jednotky před a po termínu změny konečného spotřebitele;
(2) Spotřební složka pro každého konečného spotřebitele je známa z odečtených náměrů na indikátorech (předpokládám digitální indikátory, ne odpařovací).
Jediným problémem může být uplatnění korekce podle §4/4; k posouzení správnosti postupu rozúčtovatele chybějí základní údaje.
P.S.
Dělení podlahových ploch - i když vypadá nesmyslně - bylo nejspíše způsobeno tím, že software rozúčtovatele neumožňuje rozdělit topné období. Proto namísto dělení podle počtu dnů rozdělili ve stejném poměru započitatelnou podlahovou plochu. Pro výpočet základní složky nákladů to má stejný účinek. Součet obou částí musí dát započitatelnou podlahovou plochu celého bytu.
Z tohoto rozdělení se ovšem nedají přímo odvozovat korekce podle §4/4, šlo by o chybný postup.
lake
Dobrý den lake, a přesně v tom je jádro pudla.V pěněžním průměru ,který se vypočítáva z celkové částky za zúčtovací jednotku(dům) děleno celkovou započitatelnou podlahovou plochou domu krát započitatelná podlahová plocha bytu výsledek je průměr v kč který vlasník zaplatí za topnou sezonu k tomuto průměru se připočítává 40% pro stanovení horní hranice nákladů za ÚT, tato částka je maximum které vlastník může zaplatit za ÚT v dané topné sezóně(nerozděluje se na spotřební a základní složku).Dle mého názoru snížením podlahové plochy bytu vychází samozřejmě nižší průměr a tedy korekce je prováděna nesprávně(tzn je korektován větší počet dílků než by měl) . Druhý vlastník v termínu 01.4.2009–30.6.2009 neprotopil žádné dílky .Peněžní průměr se u něj počítá stejně s vyjímkou korekce dle §4 odst. 4 je srovnání na spodní hranici a to – peněžní průměr minus 40% tzn. minimální možnou výši nákladů na ÚT v dané topné sezoně.Takto mi to bylo vysvětleno ze strany firmy provádějící rozúčtování.
Pane janciku,
Firma provádějící rozúčtování nejspíše postupuje nesprávně. U obou vlastníků bytu nelze uplatnit totéž pásmo korekce +-40% jako u ostatních bytů. Bez konkrétních údajů nemohu postup posoudit; měli by vám to na dotaz ozřejmit. Vím jen, jak bych to počítal já:
(1) Základní složka nákladů bytu se rozdělí mezi oba vlastníky podle počtu dnů vytápění jednotky před a po termínu převodu BJ;
(2) Spotřební složka nákladů bytu se rozdělí podle náměrů indikátorů topných nákladů;
(3) Zjištění, zda se uplatní korekce podle §4/4 vyhlášky:
- (a) Náklady bytu (v Kč/m2) za období od 1.7.2008 do 31.03.2009 se porovnají s 90% průměrných nákladů na m2 celého domu. Přípustné pásmo bez korekce podle §4/4 je od 54% do 126% průměru domu.
- (b) Náklady bytu (v Kč/m2) za období od 01.4.2009 do 30.06.2009 se porovnají s 10% průměrných nákladů na m2 celého domu. Přípustné pásmo bez korekce podle §4/4 je od 6% do 14% průměru domu.
- (c) Náklady ostatních bytů (v Kč/m2) za období od 1.7.2008 do 30.06.2009 se porovnají s 100% průměrných nákladů na m2 celého domu. Přípustné pásmo bez korekce podle §4/4 je od 60% do 140% průměru domu.
(4) Následuje korekce spotřební složky nákladů standardním postupem rozúčtovatele tak, aby se všichni vešli do stanovených pásem.
Výpočet mezí přípustného pásma pro byt vychází z koeficientů průměrné klimatické náročnosti jednotlivých měsíců v roce, viz příloha k vyhlášce 372/2001 Sb.. Dalo by se vyjít i ze skutečné spotřeby tepla pro topení za jednotlivé měsíce, je-li tento údaj k dispozici.
Výpočet průměrných nákladů v Kč/m2 se pochopitelně vždy provede pro CELOU započitatelnou podlahovou plochu bytu, nikoliv pro nějakou část plochy.
lake
Dobrý den, tak jsem konečně zjistil stanovisko rozúčtovací firmy viz
níže
než začnu psát vyjádření k Vaším dotazům musím podotknout, že
výklady pravidel pro rozúčtování nemusí být vždy jednotné a přesto
mohou být všechny
správné. Rozdělení m2 mezi dva uživatele ( p. xxx –48 94m2 89,66% a p. yyyy 5,63 m2 10,34% ) je v našem případě správné, tak jak ukládá vyhláška.
Vím, že tam jedna setina m2 schází, ale to je dáno zaokrouhlením a pro výpočet se používají údaje nezaokrouhlené, proto je konečný výpočet přesný.
Nevím jestli je těch 10% jak je uvedeno v dopise jen odhad, nebo nějaký výpočet, ale při výpočtu se dostaneme ke stejnému výsledku. Je tam jen úchylka a ta je způsobena malým rozdílným výpočtem procent.( možná je to tím , že náš systém zahrnuje do výpočtu i přechodný rok). Pokud by jsme šli do důsledků tak dalším způsobem, jak počítat změnu nájemníků je provést meziodčty v celém domě Vy byste musel poslat náklady za dům rozdělené na toto časové období ( 1.7. – 31.3. a 1.4.-30.6.) a provedlo by se roúčtování na dvě období v celém domě. Teoretický hezké, ale v praxi téměř nemožné a taky by cena pro konečného spotřebitele byla vyšší.
Vyhláška jasně píše § 6/5 Dojde-li ke změně spotřebitele…………….a nejsou známy odečty k termínu změny ……..a) rozdělí se podle tabulky příloha 3
Vím, že vyhlášku znáte, ale do budoucna bych možná doporučil
neprovádět meziodečty a provést rozdělení podle tabulky. Tím nebude
docházet k těmto anomáliím. Jak praví vyhláška vy jste vlastní a vy
rozhodujete
a toto je moje následná odpověď:
- Nepopírám že rozdělění základní složky pomocí rozdělění podlahové plochy je v pořádku a dle vyhlášky.
Nicméně můj hlavní dotaz se týkal korekcí dle §4 odst 4. kdy
snížením peněžního průměru(v závislosti na započitatelné ploše)je
korekce u paní xxxxx vyšší než by měla být .Dle mého názoru §
6 odst.5 se na daný konkrétní příklad nedá užít neboť
k přehlášení došlo se zaznamenáním skutečných náměrů tzn. náměry
jsou známy a to pro část zúčtovací jednotky(domu) viz vymezení pojmů
372/2001 Sb .Pokud pí xxxxxx korigujete dílky náměrů musíte tak činit dle
§4 odst.4 – Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2
započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných
spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu
40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu
výpočtové metody uvedené v odstavci 3. Vaše chyba leží ve výpočtu
průměru na 1 m2 zap.podlahové plochy kdy snížením zap.podlahové plochy
dochází k nižšímu peněžnímu průměru dle §4 odst.4 a tím
i větší korekci dílků než by tato korekce měla být.
Když to porovnáte konkrétně s mým vyúčtování tak já jsem byl
v peněžním průměru přesně pod hranici +40% nebyla dělána korekce
Kdežto pí xxxxx po korekci má míň dílku než já.V případě správnosti
rozúčtování to pro mne v konečném efektu znamená že pouhým
přehlášením na druhého vlastníka uspořila nezanedbatelné peníze oproti
mé osobě.Pokud i nadále trváte na správnosti vyúčtování z mé strany
vychází jasné resumé v březnu přehlašuji topení na svoji manželku a
již dopředu počítám s touto úsporou.
Pane janciku,
ani tento váš příspěvek neobsahuje informace, podle kterých by bylo možné zkontrolovat rozúčtování.
Vyhláška stanoví, že základní složka se dělí podle počtu dnů vytápění jednotky - tedy neúčtuje se Z.S. za období, kdy se netopilo. Rozdělení základní složky po měsících ale nemůže být rovnoměrné; takový postup by poškozoval vlastníka, který obýval byt jen v okrajových měsících topného období.
Z toho plyne oněch 90.00% za září až březen a 10.00% za duben a květen.
Spotřební složka se dělí mezi vlastníky podle náměrů elektronických indikátorů.
Stanovení rozpětí pro závěrečné korekce jsem už popsal. Základem pro výpočet odchylek +-40% je 90.00% a 10.00% průměrných nákladů domu na topení na 1 m2 podlahové plochy. Kdyby zahrnuli 29. únor přestupného roku, musel by jejich výsledek u prvního vlastníka být samozřejmě VĚTŠÍ než 90%, nikoliv menší.
Rozdělení nákladů mohli určit:
(a) podle skutečné klimatické náročnosti jednotlivých měsíců, nebo
(b) podle dodavatelských faktur za teplo k vytápění po jednotlivých měsících, nebo
(c) podle dlouhodobého průměru klimatické náročnosti (příloha 3 vyhlášky 372/2001 Sb.).
Pokud postupovali dle (a), můžete se zeptat, zda použili oficiální údaje Českého hydrometeorologického ústavu pro danou lokalitu a zda počítali denostupňovou metodou. Pochopí, že jste odborník, a budou se k Vám chovat s náležitou úctou ;-)
lake
Pane janciku, pomohla by tato čísla:
- průměrné náklady na vytápění na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky (domu) [Kč/m2]
- započitatelná podlahová plocha bytu konečného spotřebitele [m2]
Pro každého z obou konečných spotřebitelů:
- součet náměrů indikátorů topení s uplatněním korekcí podle § 4 odst. 3 vyhlášky [dílky]
- základní složka nákladů na topení před úpravou podle § 4 odst. 4 [Kč]
- spotřební složka nákladů na topení před úpravou podle § 4 odst. 4 [Kč]
- základní složka nákladů na topení po úpravě podle § 4 odst. 4 [Kč]
- spotřební složka nákladů na topení po úpravě podle § 4 odst. 4 [Kč]
lake
- průměrné náklady za m2 323,42723 kč/m2
- započitatelná podlahová plocha bytu 54,48m2
- náměry dílků bez korekce
1.vlastník 9000 2.vlastník 0 zakladní složka nákladů (40%)
1. vlastník 48,94 m2= 6331,3678 2.vlastník 5,54 m2=716,7098 spotřební složka nákladů 1.vlastník 9000 dílků korektováno na 6041 cena za dílek 2,62 2.vlastník 0 dílků korektováno na 136 dílků cena za dílek 2,62 Suma náměrů v zúčtovací jednotce po korekci 120080,8589 spotřební složka v zúčtovací jednotce 315046,58 cena dílku 2,62 kč. Dle vysvětlení rozúčtovací firmy základní složka byla rozdělena podlahovou plochou a neprovádí se u ní dále korekce.
Pane janciku,
rozúčtování tepla pro oba vlastníky je podle mne v pořádku.
Co není v pořádku, je náměr indikátorů prvního vlastníka.
Průměrná spotřeba tepla na vytápění domu je 0.48 GJ/m2. Spotřeba prvního vlastníka je 0.90 GJ/m2, tedy 210% průměru domu. K dosažení takové spotřeby by musel v bytě od září do března topit na vnitřní teplotu 33°C až 35°C.
Naopak druhý vlastník netopil vůbec (0.19 GJ/m2 pouze základní složka). Povinnou korekcí pak zmenšil rozúčtovatel tyto rozdíly na 0.67 GJ/m2 a 0.28 GJ/m2.
Zdá se, že odpočet indikátorů (9000 jednotek) byl chybný. Proto došlo následně k tak velké korekci náměrů.
Dobrý den pane lake o víkendu jsem na to sedl a spočítal následující při zachování stejného počtu dílků protopených s dělěním podlahové plochy bez ohledu na korekce: při změně 3 vlastníků za topnou sezonu zaplatí 3 vlastníci maximálně celkem 21753 oproti jednomu vlastníku 24 668 úspora 2914.067 kč při změně 4 vlastníků(což se může klidně stát i v reále) za topnou sezonu zaplatí vlastníci maximálně celkem 17620,21 oproti jednomu vlastníku 24 668 úspora 7047,789 kč. Snížením podlahové plochy je výsledný rozdíl(úspora) který zaplatí ostatní vlastníci v ceně dílku(tzn. ti vlastníci kteří jsou celou topnou sezonu nahlášeni jako jediní uživatelé platí díky dražšímu dílku více.) Pokud by tedy rozúčtování bylo správně je jednoznačně výhodné přehlašovat v topné sezoně 4× a vícekrát.Nebral jsem v úvahu korekce neboť při rozdělení podlahových ploch vychází nižžší peněžní průměry a tím i ke korekci oproti jednomu vlastníkovi(absurdita největší kdy 4 vlasníci zaplatí míň jak 1 vlastník a ještě budou korigování předpoklad byty stejná podlahová plocha a stejný počet dílků náměrů, jelikož se zdraží tímto cena za dílek bude korigován počet dílků i u 1 vlastníka na hranici peněžní průměr + 40% ).V reále však pořád budou úspory tak jak jsem je vypočítal. K náměru 9000 dílků zřejmě je správně,neboť se jedná o byt pod nezateplenou půdou ve 3.patře byt druhé patro 6566 dílků teplota 20°C V našem domě-více jak 50% důchodci -šetří vytápí tak na 16°C nebo nevytápí vůbec. Proto poučení pro všechny je přehlašujte přehlašujte,přehlašujte a kdyby něco tak přehlašujte na známé,rodinu atd.
Poslední komentáře