Aktivní vyšší soudní úředník a trestný čin

Děkuji panu Pavlovi za zajímavý článek. Nás by v souvislosti s hlasováním per rollam mohlo zajímat toto:

• Jak se vyhnout obvinění z trestného činu?
• Jak správně provést a zdokladovat hlasování per rollam?
• Jakou listinu (a s jakým datem) je třeba dodat rejstříkovému sou­du?

V první řadě si všimněte, že se nehlasovalo na shromáždění, nýbrž „[v]lastníci se tehdy kvůli covidu obcházeli zvlášť“. Tedy šlo o hlasování mimo zasedání, podepisováním listiny (hlasování per rollam).

Při tomto způsobu rozhodování může být jediná hlasovací (podpisová) listina, a ta je samozřejmě datovaná před začátkem hlasování. Datum na listině odpovídá dni kdy statutár SVJ tuto listinu vyhotovil, což muselo být dřív než začal obcházet dům a sbírat podpisy.

Podle § 1212 platí, že k platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Z uvedeného plyne, že u každého jména a podpisu vlastníka jednotky musí být uvedeno i datum jeho podpisu. Po hlasování je vhodné na hlasovací listinu napsat že hlasování bylo ukončeno, a k tomu se uvede datum, hodina a minuta a podpis osoby která předkládala listinu vlastníkům. Všechny podpisy a všechny údaje o datu mohou samozřejmě být na jediné listině.

Rejstříkový soud se ovšem nezajímá o hlasovací listinu, nýbrž potřebuje doložit výsledek a jaké usnesení bylo přijato. Musí tedy soudu být dodán zápis o hlasování per rollam podle § 1213 občanského zákoníku.

Teprve tímto písemným oznámením výsledku hlasování se přijaté usnesení stává platným. Tato listina má totiž prakticky stejný význam jako zápis ze shromáždění: obsahuje jak výsledek hlasování, tak i obsah přijatého usnesení. A právě tato listina se dodává rejstříkovému soudu spolu s žádostí o zápis nového předsedy SVJ.

A samozřejmě platí, že tato listina nesmí mít datum vyhotovení dřívější než je den, hodina a minuta kdy bylo ukončeno hlasování per rollam.

Justitianus

Poznámka:
V § 1213 občanského zákoníku je hrubá legislativní chyba, jak jste si jistě všichni povšimli.
Oznámit celý obsah usnesení je povinnost statutárního orgánu nejen v případě kdy usnesení bylo přijato! Stejnou povinnost má totiž statutární orgán i v případě kdy usnesení nebylo přijato, a samozřejmě i v případě, kdy hlasování per rollam bylo neplatné pro nízkou účast (neschopnost usnášet se podle § 1209 odst. 3).
V opačném případě by nebylo z oznámení/zápisu zřejmé o čem se to vlastně rozhodovalo.