Vážený pane Laku, opravdu si velmi vážím odpovědí, avšak uvědomte si způsob, jakým je můj poslední diskuzní příspěvek napsán. Nepolemizuje, ale uvádí jak tomu bylo v jednom konkrétním případě. Posloupnost byla tato:

1. Vyhlédl jsem si družstevní byt na internetu v prodeji realitní kanceláře. Na internetu bylo napsáno, že anuita činí 500.000Kč.

2)Jednal jsem s paní, která byt prodávala – byla poněkud jednoduššího založení, nedokázala mi vysvětlit, kolik vlastně ve výsledku dluží a zaplatí. Taktéž operovala pojmem anuita.

1. Šel jsem na tyto stránky a otevřel diskuzi, abych se dozvěděl více. Mezi tím jsem i kontaktoval některé své známé, kteří byt „s anuitou“ zakoupili – zjistil jsem, že jsou možné obě varianty (platíte pouze dlužnou částku, platíte dlužnou částku, plus úroky).
2. Zjistil jsem jak se věci skutečně mají. Tato „anuita“ (v mém případě) je ve skutečnosti něco jako hypoteční úvěr. Dlužíte 500.000Kč, ale za řadu let na úrocích zaplatíte tuto částku plus další statisíce korun.
3. V diskuzi jsem informoval pro zajímavost, jak věc dopadla.

Můj názor: máte evidentně velmi dobré logické a právní myšlení, avšak nechcete si pořád přiznat, že část (větší?) společnosti si už některé pojmy přizpůsobuje svým potřebám. Dělají to banky, realitky, družstva i obyčejní lidé. Význam nějakého pojmu prostě prochází vývojem a i když ten původní pojem znamenal něco jiného, lidé už si zvykli tento pojem používat i v jiných případech. Myslím, že stojí za to zvážit, zda nepřipustit, že se tak opravdu děje a alespoň částečně se s tím nesmířit. Já však vaše vysvětlení plně chápu, ale nepůjdu do bank, či na úřady, které jsem navštívil kvůli hypotéce, poučovat úředníky, jak mají správně používat pojmu anuita. Ostatně dlužno dodat, že předseda družstva, s kterým jsem jednal, ihned řekl, že tato zmíněná „anuita“, s kterou operovala realitní kancelář, je v podstatě normální úvěr s úroky. Děkuji.