Přece nečekáte, že vám někdo nabídne, jak se dá IRTN ošulit. Pídil jsem se jaké jsou vztahy mezi teplotami. Instalátor tomu asi moc sám nerozuměl podle jeho odpovědí. Tvrdil, že je to nastaveno na 40 °C což je nesmysl, to by asi moc IRTN Doprimo III nenaindikoval, to by se dalo uhlídat. Podle dokumentace 40 v létě, 20 v zimě. Na intu princip jsem také nenašel, jen nějaké střípky.
Podle jedné verze, když se I přepne na jednočidlový, tak je to známka ovlivňování, jenže dokumentace uvádí, že na jednočidlový provoz přechází když teplota (v místě doteku) je > 25 °C. Bylo by třeba vědět přesně, jak spolu souvisí dvě čidla, jak často I porovnává a naskakuje dílek, poměr vah.
Jiná zmínka říká, že se při ovlivnění? přepne I do méně výhodného režimu…
Čidlo vzduchu kopíruje teplotu čidla radiátoru s jistým zpožděním. Rozdíl reakce je snad 4,5 °C. U toho zmiňovaného větráku je otázka jak je umístěn a co fučí.

Měřím teplotu místnosti na druhé straně, držím na 21° sporadicky až 22 °C, lépe měřit tam, kde se zdržujeme. I ukazuje aktuální teplotu na čidle, ta je známá. Pak měřit teplotu vzduchu co nejblíže druhému čidlu a zjistit kdy naskočí dílek. A vědět, jakou teplotu na jaký stupeň TRV drží, otevírá se (bere teplotu pod ním, vedle radiátoru) se znalostí vztahu teplota – čas na I.

Myslím, že při znalosti načítání by se dalo docílit legálně nižší indikace dobrou manipulací, včasným nastavováním TRV. K takovému závěru mne opravňují i dosavadní měření. Otázkou je, zda by nebyl možná lepší TRV s dálkovým čidlem. Nebo TRV svázat s čidly? U něj je nižší teplota, než u čidla vzduchu. Ale je to o poměru. Ovlivnění je v tom, přesvědčit I že radiátor netopí i když topí včetně dodržení nastavených parametrů. Nehledě na jiné možnosti.
Co si lidé přistaví k radiátoru … mají záclony, kryty, stoly, gauče, postele…, obecně se říká radiátor mít volný. Jak to pak vyhřívá místnost? Zkuste co udělá otevřené okno u radiátoru…
Měřte a dělejte si poznámky…