Výborně, děkuji. Takže technicky jednoduše řečeno, hlasují jednotky, nikoliv vlastníci. Každá jednotka, vlastněná více spoluvlastníky, musí mít zvoleného zástupce a ten za ni hlasuje. Vlastník, který výlučně vlastní více jednotek, hlasuje jen jednou a jeho hlas je součtem hlasů jeho jednotek. Potud jasné.

Můj příklad je ale o něco komplikovanější. Každý z vlastníků výlučně vlastní svoji jednotku č.1 až č.4 a pak má ještě spoluvlastnický podíl v jednotce č.5. Všichni jsou přítomni na schůzi. Dejme tomu, že zástupcem byl před hlasováním zvolen Olda. Jak přesně tedy má/může/bude hlasování probíhat?

a. Olda hlasuje 2×. Jednou jako zástupce za spoluvlastněnou jednotku č.5, jednou za svoji jednotku č.2. Přičemž může hlasovat pokaždé jinak. Např. takto:

Olda za č.2 – PROTI (sám za svoji jednotku) Olda za č.5 – PRO (protože Karel + Milan jsou PRO a maji v č.5 většinu. Olda se nechce stavět proti názoru většiny v jednotce č.5)

Při sčítání hlasů se budou počítat hlasy za jednotky takto: 1: PRO, 2:PROTI, 3:PROTI, 4: PRO, 5:PRO.

b. Olda hlasuje jen jednou a jeho hlas vyjadřuje vůli obou jednotek č.2 a č.5. To, že většinoví spoluvlastníci jednotky č.5 Karel a Milan hlasovali jinak nehraje roli v hlasu za jednotku č.5. Mají smůlu, že si vybrali špatného zástupce.

Při sčítání hlasů se budou počítat hlasy za jednotky takto: 1: PRO, 2:PROTI, 3:PROTI, 4: PRO, 5:PROTI.

V případě těsného hlasování to může při počítání hlasů vést ke dvěma různým výsledkům, jak uvádím v hypotetickém příkladě, a já se potřebuji dopídit, který postup je ten správný.

Chápu, že to vypadá jako pouhé teoretizování a hraní si s čísly. Jenže u nás v SVJ přesně tuto situaci máme. Proto děkuji za odpovědi, které mě nasměrují správným směrem.