Hlasování na shromáždění SVJ
Otázka
Odpověď
Vlastníci jednotek mají různou váhu hlasu v závislosti na podílu na společných prostorách domu (tedy podlahové ploše bytu).
V případě manželů, kteří byt mají ve společném vlastnictví, pak musí hlasovat jednohlasně (nemůže hlasovat každý jinak). Hlasování se může účastnit libolný z manželů a to bez plné moci druhého z nich.
V případě podílového spoluvlastnictví má jednotka jeden nedělitelný hlas o váze spoluvlastnického podílu na společných částech domu.
- Jsou-li na shromáždění přítomni spoluvlastníci jednotky s polovičním nebo nižším spoluvlastnickým podílem, vykážou se v zápisu jako „nepřítomný vlastník“.
- Jsou-li přítomni spoluvlastníci jednotky s nadpolovičním spoluvlastnickým podílem, vykážou se v zápisu jako „přítomný vlastník“ a hlasují jedním nedělitelným hlasem.
- Neshodnou-li se, vykážou se jako „přítomný vlastník“ a „neplatný hlas“.
V případě podílového spoluvlastnictví má jednotka jeden nedělitelný hlas o váze spoluvlastnického podílu na společných částech domu.
Jsou-li na shromáždění přítomni spoluvlastníci jednotky s polovičním nebo nižším spoluvlastnickým podílem, vykážou se v zápisu jako „nepřítomný vlastník“. Jsou-li přítomni spoluvlastníci jednotky s nadpolovičním spoluvlastnickým podílem, vykážou se v zápisu jako „přítomný vlastník“ a hlasují jedním nedělitelným hlasem. Neshodnou-li se, vykážou se jako „přítomný vlastník“ a „neplatný hlas“.
zdravim mam dotaz plati to jeste nebo jiz se na to tak nanahlizi ? ptam se jelikoz dotaz byl zadan par let zpatky dekuji
Jedna věc mi tu chybí. Při shromáždění se nejdřív musí spočítat, jestli je shromáždění usnášeníschopné. Počítají se i plné moci nebo jen přítomní vlastníci? Řekněme, že se sejde 49% vlastníků a ten jeden bude mít balík plných mocí zbývajících 51%. Je takové shromáždění usnášeníschopné nebo není? Bere se, že je přítomno 49 nebo 100%?
(jestli je zastupování na plné moci ve stanovách nebo ne není předmětem dotazu, pochopitelně předpokládáme že je)
Předpokládejme extrém, že všichni vlastníci dají plné moci jedinému člověku, ten si pak může odhlasovat co chce… Jak je to?
Člověk s plnou mocí se počítá tak, jakoby by tam byl ten, kdo ji udělil. Na tom není přece nic složitého. Jinak by plné moci neměly žádný smysl.
Prostě není žádný rozdíl mezi vlastníkem a držitelem vlastníkovy plné moci (pokud není ta plná moc nějak neobykle naformulovaná)
Před hlasováním o usnesení jsem chtěl ověřit usnášeníschopnost tj. přítomné vlastníky. Nebylo vyhověno, členové výboru řekli, že mi potom nic není. Přitom: Někteří vlastníci se podepsali i za manželku (manželka nebyla přítomna )- stanovy vyžadují plnou moc; někteří prostě napsali v.z. jméno – oháněli se ústní plnou mocí; u některých byla napsána plná moc – plné moci mi výbor odmítl předložit ke kontrole některé vlastníky zastupoval přímo člen výboru.
Chtěl jsem si pořídit fotokopii prezenční listiny (často bývá doplňována až po shromáždění) – nebylo mi to umožněno dobrovolně. Po strkanici a fyzickém napadení mojí osoby (hrozba rozbití huby) jsem si to nakonec ofotil a se slovy jestli nevypadnu tak dostanu do držky jsem byl vyhoštěn ze sálu. Napadení teď řeší policie.
I takhle může vypadat hlasování v reálu.
Chtěl bych se zeptat jak hlasovat v případě, že byt mají ve vlastnictví stejným dílem pan Novák a paní Nováková. Četl jsem tu hodně příspěvků, ale stále mi to není asi úplně jasné. Schůze SVJ je zahájena, děláme prezentaci. Za byt Nováků počítáme jeden hlas, přítomen, i když přišli oba. /nebo má-li jeden plnou moc za druhého/. Dále hlasujeme o nějakém usnesení a pak už je to jinak, pak už hlasuje pan Novák i paní Nováková za sebe, svým poměrným dílem,každý zvlášť, nebo zase za bytovou jdenotku jako jeden hlas, tedy musí se mezi sebou domluvit, jestli jsou pro, či proti, při neshodě, se hlas nepočítá. Liší se toto jestliže hlasujeme o společných prostorách domu a pak třeba o zvýšení odměn členům výboru? Děkuji panjo.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23.5.2012 č.j. 29 Cdo 3399/2010 není přípustné zastupení vlastníka jednotky na shromáždění na základě plné moci, jestliže takovou možnost neobsahují stanovy SVJ.
Tento rozsudek způsobil pozdvižení po 18 letech platnosti zákona o vlastnictví bytů, ale není znám žádný opačný rozsudek NS, který by se přímo zabýval možností nechat se zastoupit na shromáždění.
Viz http://www.portalsvj.cz/…do+3399/2010
lake
Zkuste mi, prosím, odpovědět: Na shromáždění vlastníků se má rozhodovat o změně záloh na údržbu a opravy domu. Jak může hlasovat:
- manžel, který spoluvlastní s manželkou byt, ale ne jako SJM, ale ideální polovinou (ve stanovách možnost použití plné moci není zakotveno)
- jak může hlasovat manžel nevlastník bytu za druhého z manželů – vlastníkai bytu (ve stanovách možnost použití plné moc není zakotveno)
- jaká plná moc platí (v případě, že je schválená stanovami), když jeden vlastník zplnomocní více osob (a každá z nich chce o daném problému hlasovat jinak)
Tento dotaz, který mne též velmi zajímá tu již padl, ale nikdo na něj neodpověděl,a též na něj nikde nemohu sehnat odpověď. Já jen dodám, že jde o výklad §11 odst.2 a 3 zákona 72/1994sb.
Chtěl bych se zeptat jakým způsobem se posuzuje usnášeníschopnost Shromáždění. Co když nastane případ, že se shromáždění nesejde v nadpoloviční většině podle počtu členů, ale při přepočtu na velikost spoluvlastnických podílů budou mít nadpoloviční většinu spoluvlastnických podílů? Je Shromáždění usnášeníschopné? Jde o to, zda musí být splněny obě podmínky tj. nadpoloviční většina hlasů zúčastněných i nadpoloviční počet podílů zůčastněných ze všech vlastníků? A jak se stejný problém posuzuje při hlasování? Je velikost spoluvlastnických podílů rozhodující jen při nerozhodném počtu hlasů nebo i při hlasování např. v poměru 75:65 hlasů? Děkuji za objasnění
Hlas = spoluvlastnický podíl na společných částech domu. §11 odst. 3 ZoVB o tom hovoří. Počet přítomných (+ zplnomocněných) členů není důležitý.
Dobrý den, prosím o objasnění následující situace. Na schůzi SVJ budeme schvalovat změnu stanov. S novým zněním stanov jsou vlastníci seznámeni ještě před schůzí. Pokud na schůzi padne návrh na další dodatečnou změnu navrhovaných stanov, jak správně postupovat? Musí shromáždění odhlasovat 75% většinou tuto dodatečnou změnu, následně 75% většinou celé stanovy a na závěr 75% většinou schválit usnesení? Děkuji za odpověď
Jindřichu,
předně bych vypustil hlasování o nějakém celkovém usnesení. To není potřeba.
Hlasování o změně stanov může proběhnout dvojím způsobem:
a)budete hlasovat o stanovách se zapracovanými změnami jako celku. To bude jednodušší, přehlednější. Ale počítejte s tím, že pokud někdo něco navrhne přímo na shromáždění, tak vám to nabourá.
b)budete hlasovat o jednotlivých dodatečných návrzích 75%, pokud se o nich dá hlasovat. Pokud někdo navrhne např. „pravomoce výboru by měly být jiné“ tak to se hlasovat nedá ale těžko to těm „legislativcům“ vysvětlíte. Takže necháte odhlasovat všechny dodatečné návrhy a pak „připravené“ stanovy vcelku, vše 75%.
Samozřejmě je lepší dodatečným návrhům předejít. U nás jsme stanovy ladili po internetu a na několika schůzkách několik týdnů. Kdo měl zájem mohl přispět. Přesto se našli jedinci, kteří zájem neměli a museli se prezentovat věsměs nehlasovatelnými návrhy přímo na shromáždění.
Hezký den!
Pavel
Takže jestli tomu dobře rozumím tak hlasování o celkovém usnesení není vůbec nutné a postačí hlasovat v průběhu schůze o jednotlivých bodech programu, které se následně do usnesení uvedou? Musí o vypuštění hlasování o celkovém usnesení rozhodnout shromáždění, když jsme v minulosti o tomto celkovém usnesení vždy hlasovali nebo ho lze jednoduše vypustit? Dodatečným návrhům jsme se snažili předejít a stanovy rovněž ladili na několika schůzkách výboru, ale bohužel i přesto se zřejmě jeden objeví.
Jindřichu,
jako líná osoba si nejdříve kladu otázku: Musím to vůbec dělat? Neznám předpis, který by požadoval schvalovat nějaké celkové usnesení.
Jako zvídavá osoba si dále kladu otázku: I když to nemusím dělat, nepřinese to nějakou „přidanou hodnotu“? Nedomnívám se, že by celkové usnesení mělo nějaký význam.
U nás návrhy usnesení spolu s materiály posíláme emailem předem. Na shromáždění promítáme na plátno materiály k jednotlivým bodům spolu s návrhem usnesení. Pak se schvalují jednotlivé body programu. V zápise je potom schválené usnesení spolu s % u jednotlivých bodů. Zatím jsem nepřišel na to, proč bych to měl znovu přepisovat do nějakého celkového usnesení a navíc o něm hlasovat. Jakým kvorem?.
Já bych na shromáždění pouze oznámil, že usnesení jsou u jednotlivých bodů programu a že celkové usnesení je nadbytečné. Ale proti gustu.....
Pokud se vyskytně někdo, kdo bude přímo na shromáždění navrhovat nějaké dodatečně úpravy, tak by je měl také nějak odůvodnit. Pokud si je schovává až na shromáždění, tak to o něčem svědčí. Ale nevylučuji, že se může jednat i o něco přínosného. Nechal bych hlasovat o jeho návrhu, který by pak případně nahradil návrh výboru. Ale řešit na místě nepřipravené návrhy stanov přinese spíše problém než užitek.
Hezký den!
Pavel
Pavle, moc děkuju za vyčerpávající odpovědi. K té dodatečné úpravě..bohužel se nejedná o nic přínosného, ale o prosazení osobního zájmu jednoho člena výboru, podpořeného hlasy našeho bývalého bytového družstva (byl v něm zaměstnán), které vlastní v domě víc než třetinu bytů. Čili sice asi nebude mít podporu 75% na schválení té dodatečné změny, ale pokud si ji neprosadí, tak společným hlasováním se zástupcem vlastníka oněch bytů zablokují přijetí nových stanov, protože i kdyby přišli na schůzi všichni vlastníci(což se nestane), tak díky jeho podpoře hlasů od družstva nemůžou ostatní docílit potřebných 75%. Takže začarovaný kruh…buď mu všichni ustoupíme a nové stanovy, které potřebujeme projdou nebo budem hájit svůj názor a neprojdou.
Ještě bych měl jeden dotaz jestli můžu. Lze hlasovat a přijmout usnesení v bodě, který není programem shromáždění a bude případně přednesen pouze v diskuzi? Jak postupovat pokud bude navrhovatel na hlasování trvat?
Díky moc.
Jindřichu,
to jste v patové situaci. S tím jedincem, co má tak velkou podporu, asi nezbývá než vyjednávat, vyjednávat, vyjednávat. Jak by řekl klasik.
S tím hlasováním o bodu, který není na programu je problém. ZoVB to neřeší, stanovy asi také ne. U obchodních společností a družstev dle ObchZ se nesmí hlasovat o bodu, který nebyl na pozvánce, ledaže by pro zařazení bodu hlasovalo 100% všech, nejen přítomných. Pokud by to byla nějaká prkotina, tak možná…
Ale raději bych řekl, že sice v ZoVB není výslovný zákaz hlasovat o bodu neuvedeném na pozvánce, ale že je možné, že by to někdo dal k soudu a že soud by mohl použít analogii podle obchodního zákoníku a zneplatnit usnesení shromáždění v tomto bodě. A pokusit se přesvědčit dotyčného, aby nechtěl hlasování a nebo přítomné, aby byli proti zařazení tohoto bodu na shromáždění. Pokud ten návrh zrovna nehoří, tak se může zařadit na příští shromáždění.
Hezký den!
Pavel
Dotyčný bude určitě trvat na zařazení tohoto bodu. A pokud by se o něm nehlasovalo, tak usnesení by bylo tedy neplatné jen v tom konkrétním bodě nebo ve všech? Pokud by se o daném bodu nehlasovalo, tak by v tomto bodě žádné usnesení nebylo, čili pokud by ostatní body usnesení tímto nebyly dotčeny, tak by to podle toho jak jsem to pochopil v podstatě nevadilo.
Jindřich
Vyjednávání není jedinou možností. Pokud některý z vlastníků jednotek blokuje přijetí úpravy stanov z důvodů, které odporují dobrým mravům, je možno domáhat se nahrazení jeho vůle soudním rozhodnutím.
Taková situace by nastala například pokud by současné znění stanov neúměrně zvýhodňovalo některého vlastníka na úkor vlastníků jiných. Nebo v případě, že stanovy „natvrdo“ určují BD jako smluvního správce domu a toto BD zároveň blokuje jejich změnu.
Cituji čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy.“
lake
Nastala by přesně taková situace jakou popisujete. Jím navrhované znění bodu ve stanovách by ho zvýhodnilo na úkor jiných vlastníků. Jde mu o to aby do výboru protlačil dalšího člena své rodiny a měl to povoleno stanovama.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jakým způsobem se posuzuje usnášeníschopnost Shromáždění. Co když nastane případ, že se shromáždění nesejde v nadpoloviční většině podle počtu členů, ale při přepočtu na velikost spoluvlastnických podílů budou mít nadpoloviční většinu spoluvlastnických podílů? Je Shromáždění usnášeníschopné? A jak se stejný problém posuzuje při hlasování? Je velikost spoluvlastnických podílů rozhodující jen při nerozhodném počtu hlasů nebo i při hlasování např. v poměru 75:65 hlasů? Děkuji za objasnění
Vazeni, nas dum se rozhodl pristoupit k zatepleni domu, ktere bude financovano z uveru, jehoz vyse bude castecne kompenzovana z statni podpory na zatepleni. Protoze nebyla na schuzi SPV potrebna vetsina, ktera by schvalila tento pomerne velky vydaj (cca 23 milionu KC), výbor nasledne obesel nezucastnene cleny schuze a avizoval ziskani potrebne vetsiny pro puvodni zamer investice do zatepleni. Pripada mi tento postup jako ne zcela korektni, navic jeho velmi rychle zprocesovani ( od informace SPV o planovane investici k zahajeni stavby 2 mesice), nekde jsem cetl, ze takovato rozhodnuti, ktera zavazi vlastniky bytu k zaplaceni poskytnuteho uveru (coz muze vest k exekuci a ztrate bytu), vubec mozna. Dekuji predem za pripadne informace Zbynek Vavra
Záleží, co máte uvedeno ve Stanovách. Ale domnívám se, že takovýmto způsobem není možné hlasovat, a že takové hlasování je neplatné. Buď je Shromáždění vlastníků usnášeníschopné, pak se hlasuje na Shromáždění nebo usnášeníschopné není, pak je možné hlasovat korespondenčním způsobem (per rolam), ale to jen v případě, že to máte uvedeno ve stanovách. Co s tím? Asi to může rozhodnout pouze soud. I náš výbor to začal na posledním Shromáždění praktikovat. Šlo o schválení účetní uzávěrky a volbu nového člena výboru. Shromáždění nebylo usnášeníschopné, tak výbor sdělil, že přítomní odhlasují body programu na Shromáždění, nepřítomným rozdali lístečky a hlasovali korespondenčním způsobem doma, dodnes žádné usnesení ze schůze Shromáždění nevzešlo, ale nový člen výboru už pracuje, ostatní body programu navržené na Shromáždění jsou prý také schválené díky tomuto způsobu, ani nevíme jaké body a jak se tedy hlasovalo.
„Neshodnou-li se, vykážou se jako „přítomný vlastník“ a „neplatný hlas“.“
Ne nutně, záleží na jejich spoluvlastnických podílech. Má-li jeden nadpoloviční většinu, není třeba, aby se spoluvlastníci shodli.
Dobrý den.
Na shromáždění se odsouhlasilo, že bude opravena anténa.
Po shromáždění však někteří členové – majitelé bytů své původní hlasování na shromáždění revokovali ⇒ změnili svoje hlasování, které zdůvodnili poskytnutými neobjektivními informacemi před hlasováním. To učinili písemně a předali výboru. Tím změnili stav hlasování.
Je to vůbec možné? Je možné revokovat svoje rozhodnutí po hlasování?
Moc děkuji za odpověď.
Družstvo v našem domě vlastní ještě 9 bytů(jednotek). A chce na shromáždění hlasovat za každou zvlášť. Domnívám se, že má pouze jeden hlas podle velikosti těch devíti bytů. Jak to je?
Jestli jste družstvo, tak tam můžete mít váhu hlasů úplně jinak. Ve společenství vlastníků je váha hlasů dána velikostí podílu.
I já se domnívám , že hlasuje jedním hlasem odpovídajícím součtu spoluvlastnických podílů svých jednotek.
Za druhé mi uniká smysl zmíněného nápadu: při hlasování je přece záměrem vlastníka, aby usnesení schváleno bylo či naopak schváleno nebylo, proč by tedy v rámci jednoho hlasování drolil svůj hlas na část „PRO“ a část PROTI?
G.X.
Dá se vymyslet situace, kdy by vlastník více jednotek mohl mít zájem hlasovat za každou jednotku jinak. Je potřeba si uvědomit, že podle zákona o bytech se nehlasuje pro a proti, ale hlasuje se pouze pro. Záznamový arch pak vypadá:
Hlasoval pro // nehlasoval pro
nikoliv
Hlasoval pro // hlasoval proti // zdržel se
jak se zde snaží někteří diskutéři naznačit.
Zákon o bytech nicméně jasně říká, že vlastník více jednotek má jeden hlas, jehož váha je spoluvlastnický podíl na společných částech domu.
Tondo, kde jste v zákoně našel informaci, že se hlasuje jenom „Hlasoval pro // nehlasoval pro“ ? Je sice pravda, že pro přijetí usnesení je důležité, aby byl dostatek hlasů „pro“ (takže hlasy „proti“ a „zdržel se“ se de facto sčítají), ale podle mě není nikde v zákoně uvedeno, že bych nemohl vyjádřit, že na příslušnou věc nemám názor a zdržet se hlasování.
Jirka B.
Nic méně stanovy říkají: Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu. Dá se z toho tedy vyvodit že pokud vlastník má více bytů(jednotek), není rozhodující kolik jich má, ale jaký má podíl na společných částech domu. S jedním hlasem při shromáždění vlastníků.
Zákona také říká, že spoluvlastníci jednotky mají jeden hlas (za jednotku). Tedy hlas za jednotku je nedělitelný. Nic už zákon neříká o dělitelnosti více hlasů za více jednotek. Tedy se přikláním k tomu, že je to možné, i když značně neobvyklé, aby měl jeden majitel za různé jednotky různé názory.
ZoVB § 11 odstavec 3 věta první: „Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu.“
A je to hned jasné. Mlátíte tu prázdnou slámu.
Tonda
Díky za názor. Bude se jednat o zateplení domu a družstvo si chce dělat alibi. Chtělo by hlasovat podle toho, jak si to přeje každý jejich jednotlivý nájemce (družstevník).
Je od vedení družstva pěkné, že v závažné věci nechá rozhodnout své nájemníky, pravděpodobné budoucí majitele jednotek. Za každou jednotku může pověřit plnou mocí např. uživatele této jednotky hlasováním s váhou hlasu odpovídající podílu dané jednotky. Nepleťte si „počet hlasů“, který odpovídá počtu jednotek s počtem vlastníků, kdy jeden vlastník může vlastnit více jednotek.
Zpravidla je ale postup jiný. Družstvo se rozhodne podle svých interních postupů a pak pro SVJ prezentuje pouze jeden názor s váhou celého svého podílu.
Je-li situace komplikovaná, může jiný postup mít za následek jiný konečný výsledek hlasování.
Dobrý den,
pročetla jsem diskusi a přesto bych se ještě ráda zeptala na konkrétní situaci.
Jedná se o spoluvlastnictví bytové jednotky, kdy dva spoluvlastníci mají každý id. 1/2 podílu.
V odpovědi se píše, že pokud se shromáždění účastní jen jeden (tj. spoluvlastník s polovičním a nižším podílem), vykáže se v zápisu jako nepřítomen, ale nepíše se dál nic o hlasování. Pokud ale přijde jeden s oprávněním hlasovat za bytovou jednotku, hlas by měl být platný. Znamená to tedy, že v zápisu bude figurovat „nepřítomný vlastník“, ale u hlasování pak bude platný hlas? V případě, že se spoluvlastníci dohodnou na tom, že je bude zastupovat na shromáždění jen jeden z nich, ústně, což jim Občanský zákoník umožňuje, jakým způsobem své rozhodnutí prokazují shromáždění?
Děkuji za vysvětlení, Jana
Dobrý den,
následující situace – před konáním shromáždění prohlásí jeden z vlastníků, že se na základě kupní smlouvy stal majitelem bytu jiného vlastníka, a že tedy dochází ke změně hlasovacích podílů. Tuto smlouvu ovšem svolavateli shromáždění (výbor) nepředložil, pouze tvrdí že je vlastníkem na základě notářsky ověřené a platné smlouvy. Domnívám se že pro učení rozhodujícího data nabytí hlasovacího podílu je nutno znát konkrétní znění smlouvy, protože datum podepsání smlouvy neříká nic o datu nabytí vlastnictví k bytu (to může být např. až datum splacení kupní ceny, zápis do katastru). Jakým stavem se tedy řídí hlasování na shromáždění pokud oprávněný vlastník své vlastnictví neprokáže k datu konání shromáždění? Nemůže být později hlasování zpochybněno pokud prokáže tento vlastník zpětně že k datu hlasování byl vlastníkem?
Děkuji za odpověd
Pro svolavatel_shromazdeni:
Datum na smlouvě je pro SVJ právně bezvýznamné. Vlastnictví se nabývá teprve vkladem (intabulací) do katastru. Aktuální stav spoluvlastnických podílů si můžete ověřit na webu těsně před zahájením shromáždění.
lake
Bohužel katastr zapisuje vklad zpětne k datu podání návrhu na vklad. Pokud se shromáždění konalo po podání návrhu na vklad, ale zároven ještě před jeho provedením (vycházeli jsme z aktuálního stavu těsně před zahájením shromáždění), je usnesení platné nebo ne? Novy vlastník nyní platnost hlasováni zpochybnuje.
Situace není tak jednoduchá s ohledem na intabulační princip. Pokud je již smlouva s vyznačením vkladu do KN, je velmi pravděpodobné, že jednáte s vlastníkem (pokud jednotku mezitím neprodal). Ale v rok staré diskusi, do které jste vstoupil, se řešilo období mezi podáním návrhu na vklad a termínem shromáždění, kdy ještě nebyl na smlouvě vyznačen vklad do KN.
Snad pochopitelné řešení jsem popsal zde:
http://www.portalsvj.cz/…e-vlastnikem
Hezký den!
Pavel
My nerozporujeme to, že hlasuje vlastník. My řešíme to, že v den konání shromáždění je na katastru jako vlastník zapsán původní vlastník a za týden zapíšou nového s účinky měsíc dozadu. Takže by nám pomohl názor p(P)rávníka, kdože je tedy ten vlastník v den konání shromáždění a jak případně může svolavatel shromáždění v den jeho konání vyvěštit, kdo bude třeba za měsíc zpětně zapsán jako vlastník jednotky. Kupní smlouva ani návrh na vklad přece pro mě nemohou být dostačujícím dokumentem – důkazem o vlastnictví jednotky, protože smluv si můžu napsat i podepsat deset a na katastru mi orazítkují všechno, co jim přinesu.
Odpověď je možná překvapivá: Vlastníka nelze zjistit nahlédnutím do katastru. Důvod je ten, že katastr zapisuje vlastnické právo se zpětnou účinností (někdy i po 20 i více letech).
Vlastníka nelze zjistit ani z návrhu na vklad vlastnického práva opatřeného razítkem podatelny katastrálního úřadu. Jednak proto, že nový vlastník mohl ihned převést nabytou nemovitost dále, a hlavně proto, že návrh na vklad může katastrální úřad zamítnout. Katastrální úřad zamítá návrhy na vklad vlastnického práva v podstatném procentu případů.
Právník
Správně je to tak, že hlasovat může jen ten, kdo je jako vlastník v katastru nemovitostí skutečně zapsán. P(p)rávníci by rádi mlžili – jsem jeden z nich ;-) … logika je v tom, že dokud není o zápisu rozhodnuto, není kupující vlastníkem. Tím se sice skutečně stane jaksi zpětně, ale to však nemá vliv na hlasování při schůzích shromáždění; ideální by bylo, kdyby na tento fakt pamatovaly smluvní strany při prodeji (ne)bytové jednotky a zakotvily do kupní smlouvy plnou moc pro kupujícího, aby mohl hlasovat … tam se teprv pozná Právník ;-)
„hlasovat může jen ten, kdo je jako vlastník v katastru nemovitostí skutečně zapsán“
Můžete to, prosím, upřesnit?
- V katastru je zapsána zesnulá osoba.
- V katastru je zapsána zaniklá obchodní společnost.
- Nelze získat výpis z katastru platný k okamžiku hlasování, tedy jaksi dopředu. Výpis je vždy k nějakému datu předcházejícímu hlasování.
Spatně jsem se vyjádřil, není to nový vlastník kdo napadá platnost shromáždění, ale jiný vlastník (kvůli nedosažení 50% v případě, že se nový vlastník nezúčastnil, ale zúčastnil se ten původní – třetí den po podání návrhu na vklad do KN). Nový vlastník navíc změnu vlastnictví orgánům společenství neohlásil (pouze mi to sdělil do telefonu), podle stanov (vzorové stanovy) by to měl ohlásit prokazatelným způsobem. Přikláním se tedy k názoru že hlasování je platné a s případnou žalobou na neplatnost shromáždění není možno uspět.
Jsem trochu zmaten.
Souhlasím s panem lake a paní PeDuPles.
Pokud se 3 dni po podání návrhu na vklad zúčastnil původní vlastník, tak se zúčastnil oprávněně, protože pokud to není na KN uplaceno, tak převod za 3 dny neudělají. Kdyby teoreticky již převod proběhl, tak se účastnil neplatně.
Pokud by se účastnil nový vlastník, bez plné moci, tak se domnívám, že jeho účast není platná.
Hezký den!
Pavel
Nevím jak vy, ale my si pro zjištění vlastníků jednotek (členů SVJ) k datu konání shromáždění necháváme vyjíždět LV domu. Tam žádný záznam o převodu jednotky není.
I kdyby si SVJ nechalo udělat finančně náročnější výpisy jednotlivých jednotek, byl by na nich stejně uveden původní vlastník a plomba. Nic víc.
I kdyby SVJ nahlédlo do dokumentů katastru a tam by byli tak ochotní a smlouvu ve stadiu zápisu jim ukázali, nic to nemění na tom, že nový vlastník nebyl zapsán.
Tj. i kdyby nový vlastník ukázal smlouvu s bodem, podle kterého nabývá vlastnictví datem právních účinků vkladu a k tomu ověřený návrh na vklad, není to žádný důkaz o tom, že bude zpětně vlastníkem, protože např. smlouva mohla mít právní vady a být neplatná.
Zde navíc nový vlastník evidentně věděl jak o datu konání shromáždění v pro něj sporném období, tak o tom, že zápis do katastru dosud neproběhl. Měl tedy možnost se na tuto variantu připravit a starý vlastník by mu jistě plnou moc udělil.
Na druhou stranu pokud bych měla nechat hlasovat na shromáždění každého, kdo mi ukáže jakousi kupní smlouvu, mohla bych dopadnout taky dost nehezky.
Jak by to ale rozsekl soud, samozřejmě nemám tušení. Takže důležitá otázka zní – dokázal by nový vlastník změnit (zvrátit) usnesení shromáždění, kdyby se ho zúčastnil? Soudní napadení z titulu přehlasovaného vlastníka by mu asi připustili tak jako tak.
Poslední komentáře