Článek JUDr. Jiřího Štancla z roku 2011 je právně pochybný a obsahuje protizákonná tvrzení. Je publikován na jeho webu (http://www.akstancl.cz/…ebo-bytu.php, navštíveno dne 7.1.2016).

Pro právní režim nikoliv společných balkonů a lodžií je rozhodující pouze obsah prohlášení vlastníka budovy. Autor se však o tomto nejdůležitějším dokumentu vůbec nezmínil. Asi netušil, že něco takového existuje. Přitom je to pouze prohlášení vlastníka budovy podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým původní vlastní rozdělil budovu na společné části a jednotky. Prohlášení je vloženo v katastru a je tedy závazné pro vlastníky jednotek i pro budoucí nabyvatele jednotek.

Judikát o balkonech (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2005, č. j. 1 As 2/2004–214) obsahuje něco zcela jiného, než napsal JUDr. Štancl. Obsah judikátu se zde citoval mnohokrát: http://www.portalsvj.cz/…/1+As+2/2004. Senát NSS si sice začátečnicky popletl příslušenství věci s příslušenstvím bytu, ale na výsledek sporu neměla tato chyba vliv.

Výklad JUDr. Štancla o lodžii je už naprosto vadný: lodžie není místností, takže nemůže být nikdy součástí jednotky. Může být buď příslušenstvím bytu podle § 121 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (což neříká naprosto nic o vlastnických vztazích), nebo příslušenstvím věci-jednotky podle § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964. Ve druhém případě se lodžie nepochybně stala výlučným vlastnictvím vlastníka věci hlavní, to jest vlastníka jednotky.

Jisto je, že se nepoužije „kolaudační“ rozhodnutí stavebního úřadu, jak nesprávně tvrdil JUDr. Štancl. Rozhodnutí stavebního úřadu se totiž týká pouze obecného způsobu užívání budovy a jejích částí. Netýká se vlastnických vztahů k částem budovy. Tyto speciální vlastnické vztahy podle ZoVB vznikly později, teprve rozdělením budovy a vkladem prohlášení vlastníka do katastru.

O balkonech platí samozřejmě totéž.

lake