Vzhledem k řadě podivností ve fungování našeho společenství (77bytových jednotek, několik jednotlivých bytů, ale méně než 25% je ještě družstevních) se začínám podrobněji zajímat o problematiku SVJ. K tomu využívám i těchto webových stránek a žasnu, jak „pružné“ jsou výklady např. Vzorových stanov. Předpokládal jsem, že Vzorové stanovy, vydané nařízením vlády a přijaté jako zákon vytváří právní rámec, který může být pouze doplněn pro konkrétní situace, ale nesmí být měněna jejich podstata.

Proto mne udivuje, že po pročtení příspěvků k tomuto tématu se připouští, že členem výboru může být i nevlastník – a to jen proto, že se to Vzorovými stanovami přímo nevylučuje, anebo lze dokonce vytvořit takové vlastní stanovy, které to výslovně připustí. Pak by fakticky šlo o podíl na řízení SVJ nevlastníky, což se vymyká logice.

Zmiňuji se o tom proto, že stejná situace je i v našem SVJ, kde je 6-ti členný výbor, z toho 3 družstevníci (nevlastníci) a jedním z nich je přímo předseda. Prostě si prosadil zachování stavu, který měl jakési oprávnění v době, kdy se postupně k vlastnictví bytů ještě přecházelo a počet vlastníků byl pod 75%.

Já se domnívám, že SVJ má být tvořeno jednak faktickými vlastníky bytů + zástupcem bytového družstva, které je vlastníkem zůstávajících družstevních bytů ( v situaci, že jich je méně, než 25%). Jinak to pak vypadá, že:

• nejde o SVJ ale společenství vlastníků a družstevníků a hranice 75% je nevýznamná,
• Vzorové stanovy, jakkoliv dobře sestavené, jsou nezávazné a mohou vzít kdykoliv za své.

Pokud bych dostal vyjádření, že vše záleží na přijímání konkrétních stanov SVJ členskou schůzí a bez jakékoliv opory v zákoně, předem namítám, že pak lze bez problémů dojít k takovému kočkopsu, o jakém hovoří pisatelka původního dotazu (nevlastník ve výboru SVJ), nebo jaký je u nás.