Nevlastník ve výboru?
Otázka
Odpověď
Vzorové stanovy toto zakazují v Čl. VI odst. (2). Zákon 72/1994 Sb. v platném znění toto ovšem nijak zakakazuje a je tedy možné přijmout vlastní stanovy, které povolují, aby členem volených orgánů (a tedy i výboru) mohl být nevlastník.
(2) Orgány uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou volené orgány společenství. Členem voleného orgánu společenství nebo jeho voleným orgánem může být pouze fyzická osoba, která je členem nebo společným členem tohoto společenství nebo je zmocněným zástupcem právnické osoby – člena společenství, je ke dni volby starší 18 let a má způsobilost k právním úkonům.
Dobrý den, nemohu dohledat právní úpravu po NOZu, zda nevlastník může být členem/předsedou výboru. Dle stanov konkrétního SVJ není toto povoleno. Pokud by došlo k volbě člena/předsedy, který je sice vlastníkem BJ, ale fakticky je jeho fukce člena/předsedy formální, může tento člen/předseda zmocnit jinou fyzickou osobu (blízkou nebo cizí) k zastupování, resp. k výkonu té funkce? Děkuji eSimona
Tato odpověd nereflektuje nové ustanovení v zákoně, od 1.1.2014 může být členem výboru právnická osoba ( nebo přímo zastávat funkci výboru – pověřeného vlastníka ) tak i fyzická osoba, která není vlastníkem.
Doporučuje se psát vhodný Předmět, pokud je toho pisatel schopen.
Když si projdete celé vlákno, tak zjistíte, že je z roku 2007, takže je jasné, že nereflektuje NOZ, který byl v té době na houbách.
teď jsem domluvila s paní na rejstříku, která to dělá v Ústí nad Labem a ta mi řekla, že pokud to bude uvedeno v založených stanovách, že nečlen může být členem voleného orgánu a ty stanovy už budou založené na rejstříku, tak potom to lze a bude zapsán klidně jako předseda, ale pozor nemůže hlasovat na shromáždění
U nás v domě zrovna řešíme volbu nového výboru a jsme v situaci, že bychom na místě předsedy rádi měli človeka, který není vlastníkem, ale manželem vlastnice.
Lake píše:
„Nečlen může být ve výboru, protože to nevylučuje zákon. Ne snad proto, že to možná povolují stanovy.“
Pokud to tedy nezakazují stanovy (a mohly by to vlastně stanovy zakázat, když to zákon nevylučuje?) je přítomnost nečlena ve výboru korektní a může být prípadně zvolen i předsedou výboru?
Díky za upřesnění!
Podle mého názoru stanovy mohou zakázat účast nečlena ve výboru. U nás jsme naopak do stanov dali, že členem výboru může být i nečlen. Možná je to nadbytečné, ale až si to paní na soudu přečte, tak se bude mít o co opřít. :-))
I když exitují názory, že nečlen nemůže být ve výboru, já tyto názory nesdílím.
Tento názor však může sdílet úřednice, která zápis provádí. V tom se krajské soudy liší. Nedávno tu někdo psal, že v HK nečlena nechtěli zapsat.
Koho je možné podle NOZ volit do orgánů se uvádí v § 1 205/2.
Hezký den!
Pavel
To, že zákon něco nezakazuje, neznamená, že stanovy mohou jít proti smyslu zákona. SVJ stejně jako BD funguje na členském principu. Členství v SVJ je spojené s vlastnictvím jednotky. Nechápu, že v případě jiných subjektů fungujících na členském principu (občanská sdružení, politické strany, odbory …)lidi ani nenapadne, že by v orgánech mohli být nečleni, přesto v případě SVJ spekulují z důvodů pohodlnosti, že by do orgánů SVJ pustili nečleny. Nečlen neručí za závazky SVJ. Kdo chce kam, pomožme mu tam.
ovšem že zákon umožňuje zvolit do výboru i nečlena, ale!!!pozor musí to být ošetřeno ve stanovách SVJ, Členem výboru může být nově i nečlen společenství. Zde je znovu dobré se poradit s tím, kdo Vám stanovy tvoří, zda je tato možnost pro Vaše SVJ výhodná, zda ji ve stanovách připustit s tím, jaká pozitiva a negativa s sebou přináší, o čem bude rozhodovat a jaké pravomoci bude mít, musí vlastnit všeobecné pojištění o hmotné odpovědnosti, a uzavřenou smlouvu o výkonu této funkce. NOZ současně reaguje i na častou situaci, kdy nějaká osoba přijme funkci nebo v ní setrvává i přes vědomí toho, že na ni dle důvodové zprávy svými znalostmi nebo z jiných důvodů nestačí ze strany hospodáře této osoby se všemi z toho vyplývajícími důsledky, zejména povinnosti k náhradě škody. atd.
Ve stanovách musíte mít naopak ošetřeno , pokud budete chtít , aby člen výboru byl současně i člen SVJ…
Mohl by jste zde, prosím, napsat,jak konkrétně má být ve stanovách SVJ ošetřeno,že členem statutárního orgánu nemůže být nečlen SVJ.Děkuji.
V § 1205 odst.2)z.č. 89/2012 Sb.,není o tom ,že členem voleného orgánu SVJ, nemůže být nečlen této právnické osoby ani zmínky:
(2) Způsobilý být členem voleného orgánu nebo zástupcem právnické osoby jako člena takového orgánu je ten, kdo je plně svéprávný a je bezúhonný ve smyslu jiného právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání.
Ani v § 151–167 z.č. 89/2012 Sb.,není žádný zákaz výkonu funkce ve statutárním orgánu SVJ pro nečlena SVJ!
JaVa
Dobrý den, můžou být ve výboru společenství manželé, pokud jsou oba zapsáni v LV jako spoluvlastníci jedné bytové jednotky? Naše stanovy toto neošetřují, v posledních vzorových stanovách vydaných vládou je to zakázáno a v zákoně 72/1994 jsem nenašel nic, co by tento problém řešilo. V případě, že tento bod naše současné stanovy neobsahují, platí v tomto bodě znění vzorových stanov nebo ne? Nebo ošetřuje členství manželů ve voleném orgánu nějaký jiný zákon než ZoVB? Oba manželé vehementně trvají a tom aby jsme jim doložili, že toto nějaký zákon zakazuje.
Platí Vaše stanovy a zákon (který o takovém zákazu mlčí).
Vzorové stanovy jsou sice legislativním dokumentem, avšak nejsou způsobilé měnit ustanovení schválených stanov konkrétního společenství. Vláda sice do vzorových stanov vložila klausuli o tom, že není-li některá záležitost v konkrétních stanovách výslovně upravena, použije se příslušné ustanovení ze stanov vzorových.
Jedná se ovšem o text ultra vires, kterým vláda překročila svou legislativní pravomoc v zoufalé snaze doplnit děravý zákon.
Zákonné zmocnění obsažené v ustanovení § 9 odst. zní: "(10) Pokud shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní poměry společenství vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády."
To neponechává prostor k tomu, aby schválené stanovy mohly být upravovány a doplňovány "shora".
lake
čili pokud to dobře chápu, tak argumentace z naší strany, že v tomto případě, dle nařízení vlády platí v daném bodě ustanovení ze vzorových stanov, s odvoláním na tuto klausuli je nepravdivá a případný soud by jednoznačně rozhodl v jejich prospěch?
Z dotazu JD není jasné, zda ve výboru jsou a zda je tam chtějí. Má někdo další o funkci zájem ? Pokud nemá, tak co se řeší ? Jde asi jen o to, že přehlasují dalšího člena výboru. Otázka je, o čem výbor rozhoduje (např. výše zakázek bez odsouhlasení společenstvím či výběr firem vůbec). To by mně vadilo více, než zda jsou příbuzní. To by musel být také taxativně zákaz pro členství nesezdaného páru apod. Pokud vadí dalšímu členu výboru že je přehlasován, nechť podá demisi, budou nové volby a manžele již nevolte.
Pokud nejsou citovány zákony, vyhlášky, stanovy, judikáty, závazné pokyny a směrnice např. pro účtování apod., tak jde vždy jen o názor. Důvěryhodné odpovědi tu jsou podávány jen v oblasti účetnictví, příp. judikáty pana Lake či rady pana Pavla.
Tazatel má skoro vždy možnost najít odpověď v předešlé diskuse. Je pro něj ale jednodušší položit dotaz znovu.
Členství manželů se řešilo již
v březnu 2007 http://www.portalsvj.cz/diskuse/dotaz-5
v dubnu 2010 http://www.portalsvj.cz/…/clenove-svj
Tvrdit, že soud by „jednoznačně rozhodl v jejich prospěch“ samozřejmě nikdo, kdo zná české soudnictví, nemůže.
Ale domnívám se, že pokud by soud postupoval podle práva (i to je možné), tak by musel konstatovat, že zákaz v ZoVB ani v konkrétních stanovách pro společnou účast manželů není a tak v rámci soukromého práva je možný.
Doporučuji upravit stanovy, že takový souběh není možný a máte po starostech.
Prosím, pište do kolonky Předmět nějaký smysluplný název.
Hezký den!
Pavel
Chci se zeptat, co je zapotřebí k zapsání do obchodního rejstříku právnickou osobou, jako člena výboru. Děkuji
Z SBD nám napsali toto: Ano, mohou být, ale dle současné platné právní úpravy může být „nevlastníkem“ ve výboru jen osoba, která je zmocněna (zastupuje na základě udělené plné moci) vlastníka-právnickou osobu (např. SBD). Toto je i ve vzorových stanovách, v části „orgány společenství“. Ale nám jde hlavně o nájemce, protože vlastníci po odstoupení současného výboru nemají zájem.
lacob
Nevím, myslím ale, že si vyrábíte problém. I když vlastnící nechtějí být ve výboru, jednoho dne se může stát, že některý vlastík nebude s něčim spokojený a obrátí se na soud. A problém je na světě, protože defacto v takovém mišungu lze důvod obrátit se na soud najít vždycky.
Z uvedených komentářů mi vyplývá, že vše je odvislé na typu stanov, přijatých pro vlastní SVJ:
- je zřejmé, že po dobu platnosti Vzorových stanov (nejsou ještě přijaty jiné, viz §1., odst.1), anebo jsou Vzorové stanovy přijaty jako platné pro SVJ bez úprav – nemůže být nevlastník členem výboru, tedy ani předsedou,
- je zřejmé, že nevlastník může být členem výboru, je-li tato možnost výslovně uvedena ve vlastních stanovách.
Z komentářů ale také nepřímo vyplývá, že každé SVJ musí(?) mít pro svoji činnost:
- platné stanovy, schválené členskou schůzí,
- v ostatních případech se činnost řídí Vzorovými stanovami(§1.,odst.1).
Může mi někdo potvrdit, že pro SVJ platí POVINNOST existence stanov (ať už vlastních, nebo automaticky vzorových) ? Pokud ano, o jakou zákonnou povinnost se toto opírá?
Já bych řekla, že docela postačí § 9 ods. 14 ZoVB, který mi padl do oka na první pohled, a který stanoví, co musí obsahovat stanovy společenství.
N. Klainová
ještě lépe to plyne z
§ 9 (10) Pokud shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní poměry společenství vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády.
a dále samozřejmě také § 9 (8)
G.X.
Pane G.X.,
rovněž děkuji za informaci a reaguji stejnou odpovědí, jako paní Klainové, kterou si chci věc potvrdit.
Pokud i Vaší informaci správně rozumím, potvrzujete, že SVJ MUSÍ MÍT A ŘÍDIT SE STANOVAMI, a to:
- buď musí hned při svém založení přijmout vlastní stanovy,
- anebo pro něj od počátku ze zákona automaticky platí Vzorové stanovy (do doby, než členská schůze přijme stanovy vlastní).
Omlouvám se za "překládání " Vaší odpovědi do pro mne jednoznačně srozumitelné formy i za laický dotaz co je to ZoVB, ze kterého Vaše odpověď vychází. Dovoluji si ještě doplnit svůj dotaz o získání/potvrzení informace:
- zda platí povinnost transformace družstva ve SVJ při dosažení 75% podílu vlastníků jednotek v původním družstevním společenství (z čeho to vyplývá),
- zda je stanovena nějaká doba, do kdy (po dosažení zmíněných 75%) se musí SVJ (jako právnická osoba) založit a kdo má za povinnost toto iniciovat (rovněž z čeho to vyplývá).
P.Cenek
Pane Cenku,
NAPŘED si laskavě prostudujte Zákon o vlastnictví bytů, kde jsou odpovědi na všechny Vaše dotazy. Doporučují použít funkci 'Hledat' (nahoře na stránce vpravo).
PAK TEPRVE pokládejte doplňující otázky, nebude-li Vám něco jasné.
lake
Vzhledem k řadě podivností ve fungování našeho společenství (77bytových jednotek, několik jednotlivých bytů, ale méně než 25% je ještě družstevních) se začínám podrobněji zajímat o problematiku SVJ. K tomu využívám i těchto webových stránek a žasnu, jak „pružné“ jsou výklady např. Vzorových stanov. Předpokládal jsem, že Vzorové stanovy, vydané nařízením vlády a přijaté jako zákon vytváří právní rámec, který může být pouze doplněn pro konkrétní situace, ale nesmí být měněna jejich podstata.
Proto mne udivuje, že po pročtení příspěvků k tomuto tématu se připouští, že členem výboru může být i nevlastník – a to jen proto, že se to Vzorovými stanovami přímo nevylučuje, anebo lze dokonce vytvořit takové vlastní stanovy, které to výslovně připustí. Pak by fakticky šlo o podíl na řízení SVJ nevlastníky, což se vymyká logice.
Zmiňuji se o tom proto, že stejná situace je i v našem SVJ, kde je 6-ti členný výbor, z toho 3 družstevníci (nevlastníci) a jedním z nich je přímo předseda. Prostě si prosadil zachování stavu, který měl jakési oprávnění v době, kdy se postupně k vlastnictví bytů ještě přecházelo a počet vlastníků byl pod 75%.
Já se domnívám, že SVJ má být tvořeno jednak faktickými vlastníky bytů + zástupcem bytového družstva, které je vlastníkem zůstávajících družstevních bytů ( v situaci, že jich je méně, než 25%). Jinak to pak vypadá, že:
- nejde o SVJ ale společenství vlastníků a družstevníků a hranice 75% je nevýznamná,
- Vzorové stanovy, jakkoliv dobře sestavené, jsou nezávazné a mohou vzít kdykoliv za své.
Pokud bych dostal vyjádření, že vše záleží na přijímání konkrétních stanov SVJ členskou schůzí a bez jakékoliv opory v zákoně, předem namítám, že pak lze bez problémů dojít k takovému kočkopsu, o jakém hovoří pisatelka původního dotazu (nevlastník ve výboru SVJ), nebo jaký je u nás.
Právní rámec tvoří pouze ZoVB.
Vzorové stanovy jsou nezávazné.
Nevlastník může být ve výboru, protože zákon to nezakazuje.
Vaše stanovy můžete změnit jakkoliv, budou-li v souladu se zákonem.
lake
To co zde uvádíte není samozřejmě pravda. Pokud by to byla pravda, tak se nenacházíme v právním státě.
Vlastní stanovy SVJ NESMÍ být v rozporu se vzorovými stanovami.
Nevlastník nemůže být členem výboru, protože podle vzorových stanov může být členem výboru pouze člen SVJ. Nevím, kde jste vzal informaci, že to zákon nezakazuje.
Jedině poslední Vaše věta dává smysl a potvrzuje, co jsem napsal výše.
koutak
Pane koutak, to co zde uvádíte není samozřejmě pravda. Váš problém je ve Vaší větě: „Vlastní stanovy SVJ NESMÍ být v rozporu se vzorovými stanovami“.
Tu větu jste si celou vycucal z prstu, ona není součástí českého práva. Proto Váš závěr je nesprávný.
lake
Dobrý den, měla bych dotaz. Ve voleném orgánu našeho společenství – konkrétně ve výboře je osoba, která není vlastníkem ani spoluvlastníkem žádné jednotky v domě. Úprava stanov ve smyslu, že by takováto osoba mohla být členem voleného orgánu pochopitelně chybí. Zároveň je členem výboru osoba sdílející bytovou jednotku s výše uvedenou osobou. Členové společenství, nejsem si jistá nakolik vědomě, však tento stav patrně odhlasovali. Je tento stav nějak napadnutelný? Je možné, aby případní spoluvlastníci jedné jednotky byli oba členové výboru?
Stávající ZoVB tuto situaci neřeší.
Nový ZoVB má výslovně připouštět nevlastníka ve volených orgánech. Podle mne poněkud nad rámec, protože to vyplývá z podstaty soukromého práva, ale je to pozůstatek pozitivního práva, kde chtějí mít lidičky vše hezky na papíře napsáno.
Pokud Vaše stanovy nemají zákaz, že nevlastník nesmí být ve výboru, ve výboru být může. Stanovy nemusí účast ve výboru nevlastníkovi povolovat, stačí, že mu ji nezakazují.
V poslední větě se ptáte na spoluvlastníky jedné jednotky. Zde platí obdobně, co je výše napsáno.
Protože si nejste jistá, zda to vůbec bylo odhlasováno, usuzuji, že nejste členkou výboru. Proč Vám vadí, že se najdou dva lidi, kteří jsou ochotni ve výboru pracovat? Mohla jste kandidovat proti nim.
Hezký den!
Pavel
Děkuji za odpověď.
Nezpochybňuji, že bylo o výboru hlasováno, pouze jsem chtěla vyjádřit pochybnost nad tím, že ostatní členové shromáždění o tomto stavu věděli. (Bohužel jsme na tuto schůzi nebyli vůbec pozváni).
Zmínění spoluvlastníci spolu žijí v jedné domácnosti, nicméně nejsou manželi. Ve stanovách je výslovně dáno, že přímí příbuzní nesmí být společně členy volených orgánů SVJ. Zajímalo mne tedy, zda se toto ustanovení nedá chápat i v tomto smyslu.
Daný výbor totiž při první možné příležitosti přerozdělil platby záloh tak, že v některých položkách výrazně znevýhodnil členy s velmi malým podílem na společných částech domu (v tomto případě majitele pouze garážových stání) ve prospěch členů s podíly výrazně vyššími (majitele bytů, kteří jsou zároveň majiteli samostatných garáží či několika garážových stání). To však do tohoto tématu nepatří. Při pročítání zákona a stanov, pro nalezení argumentů proti výše zmíněnému přerozdělení, jsem na zmíněná ustanovení narazila. Zajímalo mne zda je tento stav možný. Nehodlám však svoji argumentaci proti předepsaným zálohám založit na tom, že jsou členy výboru neoprávněně.
Martina
Pokud členové společenství nebyli na shromáždění pozváni, jak píšete, potom je rozhodnutí přijaté na takovémto shromáždění absolutně neplatné, podle ObčZ, leda že by se účastnili všichni členové.
V návrhu nového ZoVB už je jasně uvedeno, že pro platnost rozhodování shromáždění toto musí být řádně svoláno, přičemž řádné svolání nepochybně zahrnuje i pozvání členů.
Vím o tom. Nicméně my jsme pouze společní členové (spoluvlastníci jedné jednotky – společné garáže), takže většina hlasů oné jednotky přítomna byla. Nevím, zda je to tedy napadnutelné. Rozhodně to nehodlám napadat.
Do stanov jsme zapracovali ustanovení, že členem výboru může být i nevlastník bytové jednotky – Krajský soud v Plzni usnesením povolil zápis nevlastníka bytové jednotky jako předsedu výboru.
Upravili jsme si Stanovy o možnost, aby se členem výboru mohl stát i rodinný příslušník žijící ve společné domácnosti s majitelem byt. jednotky. I přesto nám však Krajský soud v Hradci Králové odmítl zapsat do rejstříku nový výbor se zdůvodněním, že členem může být pouze vlastník.
Vzorové stanovy byly doplněny o možnost, že členem výboru ev. kontrolní komise můře být i nevlastník bytu. Změna vzorových stanov nebyla zástupcem města vůbec připuštěna k odsouhlasení neboť je to v rozporu se Zákonem. Účast nevlastníka bytu ve volených oregánech SVJ byla i odmítnuta přítomným notářem. Takže nevím kdo má pravdu – zdaliVy nebo notář. děkuji
Vážení Anonymousi, v souladu se zákonem č.72/1994 Sb. v platném znění (ZoVB) a schválenými „vzorovými stanovami“ doporučuji vypracovat změny stanov – vypuštění těch částí ustanovení, které se domu-SVJ netýkají a zapracování těch ustanovení, které se domu-SVJ týkají, případně rozpracování-upřesnění důležitých ustanovení stanov, v souladu se ZoVB. V dané záležitosti svolat shromáždění a zde projednat a schválit změnu stanov. Zástupce města, má-li město ve vlastnictví jednotky, může být přehlasován a bude se muset podřídit.
Doporučuji změnu stanov v písemné podobě, včetně zdůvodnění, postoupit každému vlastníkovi souběžně s pozvánkou a požádat o připomínky v písemné podobě před jednáním shromáždění (alespoň 5 dní), aby mohli být zapracovány či poskytnuto vyjádření.
Matějka
Bylo by vhodné se daného notáře zeptat, se kterým ustanovením zákona je to podle něj v rozporu. Buď Vám ukáže nějaké ustanovení nebo ne… a budete vědět, na čem jste.
Současný zákon se o tom nezmiňuje a tedy to nezakazuje. Nový návrh zákona to již výslovně povoluje:
§ 45 (1) Stanovy společenství mohou určit, že členem výboru, jeho předsedou či místopředsedou, nebo pověřeným vlastníkem může být zvolena jiná fyzická osoba než je člen společenství; v takovém případě se pro pověřeného vlastníka použije označení „jednatel“.
Poslední komentáře