Děkuji za odpověď, Vámi odkazovaný příspěvek jsem četla a dle mého názoru neřeší zde uvedené. Protože člena výboru nelze za daných okolností považovat za zaměstnance, nelze se odkazovat na §6 odst.7 ZoDP, který jasně hovoří o proplácení těchto výdajů zaměstnanci zaměstnavatelem.

Zde prý právník družstva argumentoval tím, že není nejmenší problém, aby z „Fondu oprav“ byl zakoupen počítač, tiskárna a telefonní přístroj a aby z prostředků SVJ bylo hrazeno hovorné, připojení k internetu zřízené na SVJ, spotřební materiál a případně půjčovné na automobil z půjčovny.

Je ale logický nesmysl, aby předsedovi stály na stole dva počítače, dvě tiskárny a dva telefony a před domem dvě auta. Na druhou stranu má výbor definované povinnosti, při jejichž plnění prostě uvedené přístroje a služby potřebuje.

Navíc, náklady s provozem daných přístrojů a spotřebovaných služeb nejsou nikdy daňovými náklady SVJ, ale čerpáním dlouhodobé zálohy mimo jiné na správu určené.

Proto prý tento systém vychází z toho, že za souhlasu shromáždění výbor používá přístroje svoje a paušální částka je určena jako podíl na jejich opotřebení a podíl na nákladech, které má výbor na telefonní hovory ze svého přístroje, na benzín a na připojení k internetu. Tedy jako by výbor uvedené přístroje SVJ v určeném rozsahu pronajímal, ovšem bez zisku na straně výboru, čili není co danit (nedošlo k příjmu ani zisku).

On kolega použil takové přirovnání: 10 lidí se dohodne, že jeden z nich dojede autem pro 10 krabic mléka po 10 Kč. Ten jeden utratí 100 Kč za mléko, spotřebuje na 10 km benzín za 20 Kč a opotřebí své vozidlo o 50 Kč. Mléko pak vyúčtuje těm zbylým za 17 Kč. Všichni jsou spokojeni, protože těch devět si nemuselo pořizovat nebo opotřebovávat své vozidlo a ten nákupčí má pokrytou většinu nákladů; zkasírované peníze ale nelze považovat za zisk.

Osobně například vím o dvou případech, kdy v prvním je předsedovi výboru každý měsíc proplacen daňový doklad na nákup dobíjecího kuponu a ve druhém případě si předseda jednou měsíčně natankuje na účet SVJ benzín. Tyto výdaje jsou vždy také za souhlasu shromáždění účtovány z dlouhodobých záloh na správu, opravy a údržbu („Fond oprav“). Což považuji za obdobu systému mého původního dotazu.