Jak se k tomu stavím já je nepodstatné, podstatné je, jak se k tomu staví metrologický institut – pokud shrnu níže uvedené stanovisko – pokud se nastěhuje šťoura, a práskne vás – dostanete milion pokutu (kterou SVJ vysoudí s velkou pravděpodobností na výboru – vědomě způsobil škodu) – to riskovat v žádném případě nehodlám. Stanovisko z jejich webu :

vodoměry Bytové vodoměry j s o u stanovená měřidla ve smyslu § 3 zákona o metrologii č.505/1990 Sb. a vyhlášky č.345/2002 Sb. v jejich platném znění, a proto p o d l é h a j í povinnému (následnému) úřednímu ověření.

S₀₀₈
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, je jedním z legislativních nástrojů, které řeší ochranu spotřebitele, a to v tomto případě správností měřidel a měření. V souvislosti s tím specifikuje zvláštní kategorii měřidel, stanovená měřidla, tedy měřidla, která MPO stanoví vyhláškou k povinnému ověřování a ke schvalování typu s ohledem na jejich význam pro účely uvedené v § 3 odst. 3 tohoto zákona, mezi něž patří i závazkové vztahy (prodej, poskytování služeb …). Jestliže je tedy měřidlo používáno k účelům podle § 3 odst. 3 zákona a zároveň je uvedeno ve vyhlášce MPO č. 345/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jedná se o stanovené měřidlo. Z toho vyplývá, že při účtování dodávané studené i teplé vody je třeba používat platně ověřené vodoměry. Tato povinnost se týká právnických osob, fyzických osob podnikajících a orgánů státní správy. Stavební bytové družstvo či Sdružení vlastníků bytů je takovým subjektem, pro který je zákon o metrologii závazný. Obvyklé uspořádání měření v bytovém domě spočívá v tom, že: 1) dodavatel vody (vodárna) účtuje vlastníkovi bytového domu (SBD) dodanou vodu podle údajů tzv. patního vodoměru a následně 2) vlastník bytového domu rozpočítává takto vzniklé náklady v poměrech množství protečené vody naměřených bytovými vodoměry a ty účtuje vlastníkům bytových jednotek. Při tomto uspořádání jsou stanovenými měřidly jak patní vodoměr, tak bytové vodoměry a musí mít platné ověření podle zákona o metrologii. Uživatelům stanovených měřidel však zákon v § 18 stanovuje i další povinnosti, a to vést seznam stanovených měřidel v používání, která podléhají následnému ověřování, a předkládat je k ověřování. Uživatel měřidla, který použil bez platného ověření měřidlo k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, porušil zákon o metrologii a podle jeho § 23 odst. 1 písm. b) mu může ÚNMZ uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč. Zda je ověření platné se pozná především podle toho, že na měřidle je umístěna úřední značka v podobě plomby nebo samolepicího štítku, jejíž podoba odpovídá vyhlášce č. 262/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb. (a též ji najdete na webových stránkách ČMI). Součástí této úřední značky je dvojčíslí ? poslední dvojčíslí roku, v němž bylo provedeno ověření vodoměru. Lhůta platnosti ověření vodoměru, která v případě vodoměrů na studenou vodu činí 6 roků, v případě vodoměrů na teplou vodu 4 roky, se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce ověření. Tedy když je dvojčíslí např. 00 a jde o vodoměr na studenou vodu, počítá se lhůta od 1.1.2001 a platí do 31.12.2006, pokud neskončí předčasně z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 vyhlášky MPO č. 262/2000 Sb. v platném znění. Aby však byly vytvořeny předpoklady pro správné měření, nestačí u řady měřidel, včetně vodoměru, platné ověření měřidla, ale je důležitá i jeho správná montáž v souladu s platnými předpisy a pokyny výrobců. Proto zákon o metrologii v § 19 stanovuje, že výrobci, opravci a subjekty provádějící montáž stanovených měřidel (míněno ve smyslu instalace do místa používání) podléhají povinné registraci u ČMI. Zda je subjekt k příslušné činnosti, např. montáže vodoměrů, platně registrován, se můžete ve dozvědět na ČMI. Jestliže však montáž stanoveného měřidla byla provedena subjektem bez platné registrace ve smyslu § 19 zákona o metrologii, vystavuje se takový subjekt nebezpečí uložení pokuty dle § 23 odst. 1 písm. d) zákona o metrologii ve výši do 1 mil. Kč.

Pokud je srovnávána indikace patního vodoměru se součtem vodoměrů bytových prakticky vždy je zjištěn větší či menší rozdíl. tento rozdíl je způsoben mnoha vlivy, mezi něž patří zejména vliv:

– rozdílných skutečných individuálních chyb jednotlivých vodoměrů,

• skutečnosti, že bytový vodoměr nemusí indikovat minimální odběry způsobené například protékáním rezervoárů klozetů,
• rozdílných okamžiků odečtů indikací patního i jednotlivých bytových vodoměrů,
• případné nesprávné montáže (některých) bytových vodoměrů,
• případných úniků a nelegálních odběrů v domovním rozvodu.

  Pokud však rozdíl mezi indikací patního vodoměru a součtem indikací bytových vodoměrů je větší než 25 % hodnoty indikované patním vodoměrem, přičemž byly vyloučeny neměřené odběry a nesprávné montáže (posouzeno kvalifikovaným registrovaným subjektem, nejlépe jiným, než který vodoměry instaloval) a odečty byly provedeny v úzkém časovém období, může být tento rozdíl způsoben nesprávnými metrologickými vlastnostmi používaných vodoměrů a doporučujeme si vyžádat jejich ověření podle § 11 odst. 4 zákona o metrologii.

  Právní úprava metrologie neřeší, jakým náhradním způsobem se stanoví úhrada za dodanou vodu v případě, že bylo používané stanovené měřidlo nesprávné. To řeší např. legislativa v gesci Ministerstva zemědělství. Jednoznačně však použití měřidla bez platného ověření k příslušnému účelu a montáž stanoveného měřidla bez platné registrace jsou významným porušením zákona. zpět na začátek