Mám z doby svého předsedování též zajímavé zkušenosti. Na jednu z nich nezapomenu:

Společné sklepní místnosti máme dohodou rozdělené k užívání mezi dvojice či trojice vlastníků. Pouze jeden vlastník neustále tvrdil, že sklepní místnost je "jeho soukromá", tedy že předseda ani domovník nemá právo mít klíč, ani dovnitř vstupovat. Jeho výhrůžky jsem ignoroval, jde o společné sklepy.

Před ohlášenou pravidelnou kontrolou hasičů nebo elektrikářů jsem měl ve zvyku obejít sklepy a vyzkoušet svou sadu klíčů. (Stávalo se totiž, že někdo vyměnil zámek a nedonesl klíč).

Během obchůzky (bylo to později večer) mne přivolal jeden ze sousedů do druhé části sklepa: všiml si, že v jedné místnosti bylo rozsvíceno světlo, pak zhaslo, ale nikdo nevycházel. Že by zloděj? Zkusil jsem odemknout - klíč byl v zámku zevnitř. Než jsem stačil vytočit číslo policie, odemkly se dveře a ze tmy vykráčel onen konfliktní vlastník se slovy "Máte štěstí, už jsem byl na Vás připravenej".

Pochopil jsem, že tento pán se zamkl ve "svém" sklepě, zhasl světlo a potmě tam na mne čekal. Zřejmě chtěl splnit svou dřívější výhrůžku, že mi dá do zubů, když zkusím do jeho sklepa vkročit ...

lake