Aria servis s.r.o. - nepravdivá tvrzení III
V této diskusi rozeberu protizákonnné tvrzení na webu společnosti Aria
servis, s.r.o. (autor David Dalibába, Reklamace
vyúčtování – lhůty, zveřejněno 24.03.2024, citováno 10.10.2024).
Protože tvrzení rozporné se zákonem šíří právnická osoba, která se
zabývá správou nemovitostí, je třeba na tyto nepravdy upozornit
veřejnost.
| David Dalibába na webu Aria servis: „Vlastník jednotky má právo předložit námitky k vyúčtování. Zákon uvádí, že tak má učinit neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladu. To znamená, že toto právo má příjemce po celou dobu 30 dnů. Vzniká zde problém v tom případě, když vlastně dětský jen jsem služeb a současně, protože jednotku využívá, ale pronajímají, je i poskytovatelem služeb. Nějak se prostě musíš najít jsem dohodnout. O formě námitek nestanoví zákon nic, čili mohou být podány i ústně. Poskytovatel služeb musí námitky vyřídit do 30 dnů. Z uvedeného vyplývá, že ani nedodržení lhůty k podání námitek ani k jejich vyřízení nemá žádný právní dopad, jedná se jen o lhůtu pořádkovou, nikoliv propadnou. Nelze zabránit vlastníkovi, aby se nemohl bránit proti vyúčtování nákladů, u nich se domnívá, že hrad nemá.“ |
Toto tvrzení je sice na samé hranici srozumitelnosti, avšak zcela jistě je nepravdivé v jedné důležité okolnosti.
- Podle ustanovení 2013/67/§8/2 platí, že případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí.
Z uvedeného plyne, že informace na webu Aria servis, s.r.o. je ke dni 10.10.2024 rozporná se zákonem. Není pravdou, že by lhůta 30 dnů byla pouze lhůtou pořádkovou. Nepředložení námitek včas má právní následky: V první řadě příjemce služeb porušil zákon [1]. Kromě toho se uplatní nevyvratitelná právní domněnka, že příjemce služeb s vyúčtováním souhlasí. To má tyto dopady:
- Jestliže příjemce služeb nesplnil svou zákonnou povinnost podat námitku včas (2013/67/§8/2), pak je povinen zaplatit poskytovateli služeb pokutu (2013/67/§13/1).
- Bude-li on sám vymáhat pokutu za neřádné vyúčtování, pak SVJ nejspíše uplatní protižalobou pokutu i vůči němu, protože k prodlení převyšujícímu 30 dnů došlo zaviněním příjemce služeb (2013/67/§13/1). Obě pokuty se vzájemně započtou.
V praxi se tedy možnost vymoci pokutu na poskytovateli omezí na
maximální částku
30 dnů × 50 Kč = 1500 Kč.
Také je významné jak bude posuzováno jednání příjemce služeb, který nechá marně uplynout třicetidenní lhůtu a později se obrátí na soud s námitkou ohledně neřádného vyúčtování. Soud mu může dát za pravdu, avšak nepřizná mu ani nárok na pokutu, ani náhradu nákladů řízení, neboť porušil svou zákonem uloženou povinnost podat námitku včas.
SVJ může podat protižalobu na náhradu škody, která vznikla v přímé souvislosti s porušením zákonné povinnosti příjemce služeb. Je to stejné jako při koupi zboží v obchodě: kdo nepodal reklamaci v záruční době, nemůže se úspěšně domáhat práva na odstranění vad či výměnu zakoupené věci.
Justitianus
Poznámka 1: V praxi bude třeba rozlišovat dva druhy vad vyúčtování: vady zjevné a vady skryté. Vadou zjevnou jsou chyby v částkách, v psaní a v počtech a také chybějící údaje, které mají být ve vyúčtování uvedeny. Jde o vady, které příjemce služeb mohl a měl rozpoznat, a proto bylo jeho zákonnou povinností podat námitku ve lhůtě 30 dnů. Vady skryté jsou takové, které příjemce rozpoznat nemohl – např. dodatečně se zjistí porucha měřidla, nebo je zjištěn podvod s naměřenými hodnotami.
Poslední komentáře