- Robin Kovář: „… nebo tento bod do programu navrhněte hned na začátku schůze těsně před schválením programu (pokud se to na pozvánku nedostane).“
Tato věta je totálním nesmyslem. Takový protizákonný postup by znamenal, že kdokoliv může takové překvapivé hlasování úspěšně zpochybnit. Soudní spor o složení statutárního orgánu se pak může táhnout celé roky.
| Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 3706/2010: „[U]snesení shromáždění vlastníků jednotek o volbě člena (členů) výboru společenství je důležitou záležitostí ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů …“ |
| Krajský soud v Ostravě rozhodl v 28 Cm 364/2017 takto: „[P]okud bude shromáždění společenství vlastníků rozhodovat o volbě člena výboru společenství, jedná se o důležitou záležitost ve smyslu výše citovaného ustanovení, je nutné učinit stejný závěr také pro případ, že shromáždění společenství rozhoduje o odvolání členů výboru a následném jmenování nového statutárního orgánu. V daném případě tedy bylo shromážděním společenství rozhodováno o důležité záležitosti, neboť shromáždění na zasedání konaném dne 21. 9. 2017 rozhodovalo o odvolání členů výboru a následně pak na jednání konaném dne 17. 12. 2017 rozhodovalo opětovně o odvolání členů výboru a zároveň o zvolení nového statutárního orgánu společenství, tzv. pověřeného vlastníka. V obou těchto případech se tedy jedná o důležitou záležitost ve smyslu výše citovaných rozhodnutí. (…) Je zřejmé, že v případě, kdy bylo rozhodováno o odvolání členů výboru, jakož i následné volbě nového statutárního orgánu společenství, jedná se o natolik závažnou záležitost, která zasahuje jak do právních poměrů navrhovatele a ostatních členů společenství, tak také do právních poměrů společenství samotného, a proto soud dospěl k závěru, že i podmínka existence důležitého důvodu pro možnost přezkumu platnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek je v daném případě naplněna. K těmto skutečnostem navíc přistupuje nutnost dbát ochrany práv třetích osob, které vstupují do právních vztahů se společenstvím, zejména pak nutnost, aby bylo najisto postaveno, které osoba je za společenství v těchto právních jednáních oprávněna jednat.“ |
Krajský soud se sice mýlil ve svém předpokladu, že „důležitá záležitost“ a „důležitý důvod“ jsou dva odlišné pojmy, ale jinak je jeho závěr správný. (Že tyto pojmy mají shodný obsah bylo již opakovaně potvrzeno judikaturou Nejvyššího soudu.)
Justitianus
Poslední komentáře