• Ufoun: „Justine tak jsem ten rozsudek jen tak přelítla, ale soudci nepochybili!!“

Ufoun je tedy stejná právní analfabetka jako soudci Brzobohatá, Dýšková a Ferák.

• Ufoun: „Protože se dovolatelce nepodařilo zpochybnit závěr odvolacího soudu, že nebyly splněny podmínky stanovené v § 1209 odst. 1 o. z. pro přezkum (ne)platnosti napadeného usnesení shromáždění …“

Ufoun je stejná právní analfabetka jako soudci. Nešlo přece vůbec o případ podle § 1209. Speciální ustanovení § 1209 by bylo použitelné výhradně jde-li o „důležitý důvod“ [1]. Zde se však nejednalo o nic takového. Šlo o pouhé rozhodování právnické osoby typu spolek o obsazení funkce ve voleném orgánu tohoto spolku. Nebyl to tedy případ „vlastnický“ podle § 1209, nýbrž případ „spolkový“ podle § 258.

• Ufoun: „Není přehlasovaným vlastníkem ani podle § 1209, ani podle § 258. … Podstatný je, že NEHLASOVALA PROTI.“

Ufoun je stejná právní analfabetka jako soudci. Míchá dohromady § 1209 s § 258. Šlo nepochybně o užití § 258, a ten neobsahuje podmínku,že by žalobce měl zároveň být přehlasovaný. Podle § 258 totiž platí, že „KAŽDÝ člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku“.

Z uvedeného plyne, že při postupu podle § 258 soud vůbec nezjišťuje, zda žalobce je či není přehlasovaným vlastníkem [2]. Na soud se tedy může obrátit člen SVJ, který se rozhodování neúčastnil, člen SVJ, který hlasoval s většinou pro napadené usnesení, ba i osoba, která vůbec není členem a hlasovat ani nemohla. Ufoun je vskutku stejná právní analfabetka jako soudci Brzobohatá, Dýšková a Ferák.

Justitianus

Poznámka [1]: Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. (Viz judikáty 26 Cdo 4567/2016, 26 Cdo 2657/2016, 26 Cdo 1298/2022). 

Poznámka [2]: Podle § 258 – § 261 NOZ platí, že soud je povinen zjistit a vzít do úvahy tyto skutečnosti:
▪ zda žalobce je členem SVJ nebo osobou která má zájem hodný právní ochrany,
▪ zda se dovolává neplatnosti rozhodnutí spolku v subjektivní prekluzivní lhůtě tří měsíců, a
▪ zda byl učiněn pokus dovolat se neplatnosti rozhodnutí u orgánů spolku.
Jsou-li splněny tyto předpoklady, pak soud rozhodne o záležitosti samé; při tom zjišťuje: zda došlo k porušení zákona nebo stanov, zda případné porušení zákona nebo stanov mělo závažné právní následky, a pokud nikoliv, soud je povinen uvážit, zda je v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.