- Pan Pavel uvedl: „Tázale, judikát nemám po ruce.“
Konstantní judiktura je jednoznačná: soudy i úřady kladou důraz na materiální stránku doručení. Formální stránka je nevýznamná. To znamená: i když nebylo doručeno perfektně (nebo nebylo doručeno vůbec), postačí prokázat že adresát znal obsah doručované písemnosti, nebo že měl povědomost o tom, že se může seznámit s jejím obsahem.
Pro příklad uvedu nedávný judikát Ústavního soudu IV. ÚS 3026/20 ze dne 11.05.2022.
Zákonná pravidla doručování nejsou samoúčelná, nýbrž slouží ochraně procesních práv účastníka řízení, který musí mít při výkonu svých práv a povinností, a to i procesní povahy, jistotu o obsahu doručovaného rozhodnutí. Při posuzování, zda došlo k řádnému doručení, nutno uplatňovat materiální přístup, pro nějž je podstatné, že se adresát mohl s obsahem doručované písemnosti seznámit, a bylo tak zachováno jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. |
☀ V jednom anekdotickém případě vedl žalobce více sporů s kterýmsi úřadem. Po zmeškání lhůty namítl, že mu nebylo doručeno. Soud jej ovšem vyhmátl: ze spisu k druhé paralelně probíhající kauze zjistil, že žalobce v odvolání rozsáhle polemizoval se stanoviskem obsaženým v oné údajně „nedoručené“ písemnosti. Soud tedy shledal, že materiálně doručeno nepochybně bylo; a žalobce měl smůlu …
☀ Skvělý způsob jak přiznat doručení je:
Slavnej úřade, ta písemnost mi vůbec doručená nebyla. A to co tam píšete, to je teda všecko úplnej nesmysl!!! |
Justitianus
Poslední komentáře