• Jipa napsal: " Podle Vasi teorie by se tak vlastnici s vyssim prijmem podlehajici dani elegantne vyhnuli danove povinnosti, protoze castka jim nebyla vyplacena.".

Ne. Nikdy jsem nic takového nenapsal. Neexistuje žádná „moje teorie“. Vymýšlíte si vlastní fantazie. Vždyť sám popisujete, že částku obdrželi. Takže jim samozřejmě z toho vznikla daňová povinnost. Zřejmě nerozumíte tomu co sám píšete.

Na to jak se řeší vaše situace jste mohl přijít sám. Napsal jsem to zde. Doložil jsem to citacemi ze zákona o daních příjmů, z judikátů, z názoru Ministerstva financí.

Napsal jsem to i jinde. V diskusi „Danění příjmů z pronájmu společných prostor“ jsem to uvedl třikrát. V samotném občanském zákoníku to je napsáno česky a srozumitelně v § 1982 až § 1991.

Příjem z pronájmu je příjmem pronajímatele.

Z toho je třeba vyjít. Pronajímatelem(1) je vlastník domu, od něj si ty společné části pronajímá pronajímatel(2) = právnická osoba SVJ; ta svým jménem sjednává nájemní smlouvu s nájemcem a přijímá nájemné. SVJ jedná navenek vždy svým vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, a příjmy z nájemného musí vykazovat ve svém účetnictví. SVJ jedná tak jak to popsal přiléhavě a opakovaně Nejvyšší soud: „jako by samo bylo vlastníkem“.

1. SVJ má tedy v účetnictví příjem z pronájmu, řekněme 50000 Kč za rok 2021.
2. SVJ má závazek ve stejné výši vůči pronajímateli(1) = vlastníkovi domu, protože pronajímalo CIZÍ majetek, a to není zadarmo. Pronajímalo jej bez vlastního zisku (to totiž SVJ činit nesmí; šlo by o podnikaní – k tomu viz § 1194 odst. 1). Musí tedy ty peníze „poslat dál“.
3. Hospodářský výsledek SVJ z pronájmu podle § 9 ZoDP je tedy 50000 Kč – 50000 Kč = 0 Kč. Tuto částku SVJ „zdaňuje“, to jest při nule nedaní nikdy nic.
4. Napsal jste, že SVJ těch 50000 Kč nevyplatilo přímo, ale započetlo je na nějakou svou existujicí pohledávku vůči pronajímateli(1). Možná vlastníci dlužili příspěvky na správu domu? To netuším, to musíte vědět Vy. Ohledně zániku dluhu/pohledávky započtením si přečtěte § 1982 až § 1991. Zjevně se v tom nevyznáte.
5. Vlastníci získali z pronájmu 50000 Kč, které nabyli započtením. To je jejich obohacení, a zároveň je to zdanitelný příjem z nájmu podle § 9 ZoDP.
6. Měli také výdaje které se vztahují k pronájmu, a ty uplatní v daňových přiznáních (nebo zvolí výdaje procentem z příjmů). Řekněme, že z zaplacených příspěvků na správu domu v roce 2021 připadá na pronajatou část 10675 Kč. Rozdíl ke zdanění je
   50000 Kč – 10675 Kč = 39325 Kč.
   Výhodnější bude procentní sazba výdajů 30%; vlastníci uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji
   50000 Kč – 15000 Kč = 35000 Kč.
7. Popsal jsem to zjednodušeně. Ve skutečnosti zdaní každý z nich individuálně jeho podíl na příjmech minus jeho podíl na výdajích. Jistě víte, že podíly vlastníků jednotek na příjmech a výdajích z pronájmu odpovídají jejich spoluvlastnickým podílům na společných částech. K tomu si přečtěte § 1122 a § 1403.

Tak už tomu rozumíte? A v čem byl vlastně Váš problém? Proč jste uvažoval, že vlastník by se mohl nějak vyhnout zdanění přijatých příjmů z nájmu podle § 9 ZoDP?

Justitianus