Pane Kruppe, přečtěte si pozvánku, stanovy Vašeho SVJ a zákon.

V pozvánce zjistíte, zda je určen kromě času počátku i čas konce zasedání shromáždění. Ve stanovách zjistíte, zda shromáždění vede vždy předseda výboru či jiný pověřený člen výboru. Pokud nic z toho není splněno, pak samozřejmě je možné po odchodu statutárů pokračovat v jednání shromáždění. Při tom se použije § 253 obdobně: přítomní si ze svého středu zvolí předsedajícího druhé části zasedání (a případně i další činovníky, vyžadují-li jejich volbu stanovy). A jede se dál.

Pokud jde o zápis: Je třeba přečíst si zákon! Podle § 254 platí, že statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do třiceti dnů od jejího ukončení; není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřila členská schůze. Je tedy ze zákona zřejmé kdo je oprávněn vyhotovit zápis z druhé části shromáždění po předčasném odchodu statutárů.

Netuším jaký máte problém s pozdějším zahájením shromáždění. Viz § 253 odst. 1, první věta: „Kdo zasedání zahájí, ověří, zda je členská schůze schopna se usnášet.“ Z uvedeného plyne, že shromáždění se nezahajuje „automaticky“, nýbrž teprve v okamžiku kdy předsedající oznámí zahájení.

Dále píšete: „Nebo jste si to vymyslel (…) ?“.

Takže neznáte zákon, jinak byste nepoložil takový dotaz. K počítání času viz § 608: „Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí.“ Z uvedeného plyne, že časy uvedené v pozvánce vymezují dobu/lhůtu od kdy NEJDŘÍVE může shromáždění být zahájeno, případně do kdy NEJPOZDĚJI má skončit (je-li toto v pozvánce stanoveno). Pokud se domníváte že pro SVJ platí nějaká odlišná pravidla počítání času, je na Vás abyste to prokázal.

Stanovení konce shromáždění může někdy mít zcela praktický a pochopitelný důvod – například sál kde se shromáždění koná je pronajat pouze do 20:00, pak se tam koná jiná akce a proto je třeba místnost uvolnit.

Justitianus