Pane Bucek,

opravdu v tom tápete, navíc manipulativně ignorujete argumenty.

Napsal jste, že podle výkladu ARTAV, ten kdo topí neekonomicky, zaplatí jen max. 200% průměrné hodnoty, zbývající část nad uvedenou hodnotou se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb. Z logiky věci při sankci (6 odstavec 3) 300% konkrétní příjemce neuhradí vše, ale jen max. 200% a ostatní se rozdělí mezi zbývající příjemce služeb! A že podle výkladu MMR je jasné že překročený limit nad 200% průměru domu zaplatí pouze ten příjemce, který limit překročil.

Zcela ignorujete a přecházíte ustanovení vyhlášky a metodického pokynu MMR, který jsem tu citoval a opakovaně vás na něj upozorňuji. Tak ho ocituji ještě jednou:

„hodnota nákladu (celkem základní a spotřební složka) na vytápění u příjemců služeb, kteří vykazují hodnoty nad přípustnou limitní hodnotou (tj. vyšší než +100%), bude odpovídat hodnotě 200% průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku vztažená na 1m2 jeho započitatelné podlahové plochy“

Copak pořád nechápete, že z tohoto textu metodického pokynu MMR a stejného textu ve vyhlášce vyplývá přesně to samé, co říká ARTAV tj. že příjemce služby vytápění, který překročí limit 200% zaplatí skutečně jen 200% a nikoliv více? A to samozřejmě znamená, že další překročení se rozdělí mezi ostatní příjemce služby vytápění. Ono to potvrzuje i vyhláška a metodický pokyn MMR v ustanovení:

„a) hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,“

„b) upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a“

„c)takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.“

Právě z odst. 3 jasně vyplývá, že překročení příjemců služby nad 200% se rozdělí mezi ostatní příjemce služby.