Rozúčtování poměru dle vyhlášky.
Dobrý den,
podle §3 vyhl. 269/2015 činí základní složka 30 % až 50 % a výši základní složky určí poskytovatel služeb.
Je poměr základní a spotřební složky změnou, která musí být odsouhlasena dle §5/1 zák. 67/2013, ano nebo ne?
Je poskytovatel služeb oprávněn měnit tento poměr rok co rok různě podle své libovůle? (podle účetní to se to prý mění „tak aby to vyšlo kulatý“. Co přesně to znamená, podle účetní ví prý jen vedení správcovské firmy)
Děkuji Kabourek
Bez jakéhokoliv komentáře opisuji, jakou odpověď byste na stejnou
otázku obdržel z MMR
https://www.mmr.cz/…rebni-slozka
Je stanoven nějaký termín, do kdy musí SVJ stanovit poměr základní a spotřební složky pro rozúčtování nákladů na vytápění? Poměr stanovuje shromáždění SVJ nebo výbor?
Termín pro stanovení výše poměru základní a spotřební složky žádný právní předpis neukládá. Obvykle se poměr stanoví před začátkem zúčtovacího období. Výše tohoto poměru by měla být stanovena na základě provedeného energetického auditu zúčtovací jednotky (domu) nebo alespoň na základě odborného posouzení, nicméně výši poměru určí poskytovatel služeb tj. výbor. Případně je možné, aby si vlastníci jednotek o tomto rozhodli na shromáždění.
T.
;-) Možná by stálo za to zeptat se znova, viz http://www.portalsvj.cz/…-269–2015-sb#…
Já to teda okomentuju, když jste se, Tony, ani nepokusil:
Neexistuje lepší důkaz hlouposti lidí odpovědných za bytovou politiku, než tato odpověď MMR. Tragédií je, že my se těmito jejich intelektuálními … (nenapadá mě žádný slušný adekvátní výraz, „výkaly“ mi přijde příliš eufemické) musíme brodit a pokoušet se v nich šťastně žít.
„nicméně výši poměru určí poskytovatel služeb tj. výbor.“
Další „Kalousek“, který zde tvrdí , že je staturární orgán SVJ „Bůh“ a může rozhodovat o poměru ZS a SS pro rozúčtování nákladů na vytápění:-)
Ti „negramoti“ tu musí mít někde hnízdo)
- Ouředník z MMR napsal tento nesmysl: „… výši poměru určí poskytovatel služeb tj. výbor“.
Ouředník MMR se samozřejmě mýlí.
Nezná zákon č. 67/2013 o službách. Jinak by věděl, že poskytovatelem služeb není jakysi „výbor“, nýbrž právnická osoba SVJ. Platí tedy, že poměr základní a spotřební složky určuje právnická osoba SVJ.
Ouředník MMR nezná ani zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jinak by věděl, že nejvyšším orgánem SVJ není výbor, ale shromáždění. Ten neználek netuší ani to, že způsob rozúčtování služeb svěřuje zákon výslovně do působnosti shromáždění (§ 1208 písm. d) zákona). Nemůže o tom tedy rozhodovat výbor!
- Ouředník z MMR napsal tento nesmysl: „Termín pro stanovení výše poměru základní a spotřební složky žádný právní předpis neukládá …“.
Ouředník MMR se samozřejmě opět mýlí.
Nezná §5 odst. 1 zákona č. 67/2013 o službách. Jinak by věděl, že způsob rozúčtování služeb (tedy včetně poměru rozdělení nákladů na ZS a SS) musí být určen před začátkem zúčtovacího období a nesmí být měněn v jeho průběhu. Jakákoliv změna ve způsobu rozúčtování může být uplatněna nejdříve od počátku následujícího zúčtovacího období.
A tato neschopná nemehla platíme z našich daní …
Justitianus
Tragédii je, že jsou všude. Všude kam šlápnete. Pokud se nechce nechat zadupat, zašlapat, tak všude musíte svádět boj s blbostí úředníků.
Pan Kabourek popisuje nějakou džungli bez pravidel. To je typické pro domy, kde členové výboru jsou neschopní, líní a/nebo a lhostejní.
Je zbytečné hledat ve vyhlášce. Toto upravuje zákon. Z ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. vyplývá, že rozdělení na složku základní a spotřební je prvním krokem v postupu rozúčtování nákladů na vytápění. Z uvedeného plyne, že tento poměr je nedílnou součástí „způsobu rozúčtování“ a dopadá na něj § 5 zákona.
|
67/2013 Sb. (1) Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. |
Je tedy vyloučeno nějak měnit poměr ZS a SS dodatečně po skončení zúčtovacího období (a zkoušet „jak by to asi vyšlo“). Nový způsob rozúčtování může být použit nejdříve od počátku následujícího zúčtovacího období.
Nad rámec dotazu připomínám:
Podle § 1208 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že do působnosti shromáždění patří schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky. Nechápu tedy co zde řeší pan Kabourek: každá změna způsobu rozúčtování služeb musí být předem schválena shromážděním. To platí pokud ve stanovách SVJ toto není upraveno nějak jinak.
Svévolná a předem neschválená změna způsobu rozúčtování má za následek, že vyúčtování je vadné (neřádné) a vlastníkovi případně vzniká právo vymáhat pokutu.
Justitianus
Pane Kabourek,
tam je toho víc. Zkrátka, poskytovatel služeb je z vyhlášky oprávněn poměr základní složky měnit, a kromě toho v určitých případech je povinen poměr základní složky měnit viz níže citace zmíněné vyhlášky.
§ 3
Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce (1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb.
(2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto
- hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
- upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
- takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.
Co se týká paní účetní, a co ona má k tomu, tak odpověď je jednoduchá. Asi SVJ samo nemůže konat určitě činy čili SVJ – to je jen právní forma, právnická osoba. Určitý čin, akce, dej, postup, úkon je vždy výsledek práce pracovníka, pověřeného tuto práci plnit. Takže pokud je paní účetní pověřená plnit rozpočty jménem SVJ, tak asi přesně ona má co k tomu říct.
Viktore, vážím si vaší snahy, ale v tomto, jak se domnívám, nemáte pravdu a musím vám oponovat. Zmiňujete-li SVJ, tak obecně ve vztahu ke kompetenci něco „určit“, i s ohledem na jiné texty v ZoSl ohledně „ujednání“, se míní všichni vlastníci a ujednání se podmiňuje u nájemníků 2/3 většinou nebo rozhodnutím družstva/společenství. Kompetentním orgánem by tedy v SVJ mělo optimálně být shromáždění. Účetní fakt ani náhodou ne a obávám se, že nestačí ani výbor nebo předseda. Představte si např., že při vaší konstrukci výše, některý z příjemců služeb napadne vyúčtování jako neplatné, a to právě proto, že výše základní složky nebyla stanovena způsobem, který uvádí zákon. Neřešte proveditelnost stanovení a úprav velikosti ZS, proveditelnost nikoho na MMR netrápí. Myslete na to, že nám při tak nekvalitní práci MMR nezbývá, než si krýt záda, protože zrovna u toho vyúčtování každé zaškobrtnutí může přijít (nejen) SVJ hodně draho.
Pokud všichni vlastníme, máme právo se všichni podílet na rozhodování atp.
Text, který uvádíte pod (2) se netýká změny poměru ZS:SS.
Výši základní složky určí poskytovatel služeb.
Takto zní slovo vyhlášky. Ne doporučí, ne nabídne, ne odsouhlasí, ale určí.
Kývete na zákon č. 67/2013, který očevidně má přednost před vyhláškou, ale k žádné kolizi nedochází, a mám k tomu dva důvody. Cituji zmíněný zákon:
§ 5 Rozúčtování nákladů na služby (1) Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství.
A. Stojím na tom, že změna poměru základní a spotřební složky v rozpočtu nákladů na vytápění není změnou způsobu rozúčtování, ale úpravou rovnice. Proto není potřeba změnu základní složky ujednavat s dvoutřetinovou většinou vlastníků jednotek.
B. Pokud mám chybu v bodu A, tak řekněte mi, jak jste na tom, že třeba během původního ujednání způsobu rozúčtování bylo také ujednána kompetence rozúčtovatele určité úpravy v rozúčtování vnášet, třeba v mezích, stanovených zákonem (například, dle vyhlášky ZŠ může být 30 až 50%, a v tomto rozmezí by rozúčtovatel mohl pohybovat bez dalšího ujednání s vlastníky)?
Nepochopila jsem, nač chcete poukázat citací uvedenou v úvodu a na to navazující svou první větou.
K tomu dalšímu, co jste napsal, mimo to, co vám do tohoto vlákna odpověděli jiní, dovolím si poukázat na „odpovědnost“. To, že SVJ zadá zpracování rozúčtování někomu jinému, vy ho nazýváte „rozúčtovatel“, všimněte si, prosím, že zákon nikoho takového nedefinuje, tak ten prostý akt zadání práce někomu jinému nezbaví SVJ odpovědnosti, protože ze zákona je odpovědný poskytovatel služeb, tj. ve vašem případě SVJ. Proto až nějaký nespokojený příjemce služeb z vašeho SVJ podá žalobu např. na tu vaši „úpravu rovnice“, pro kterou se v terminologii zákona také nenašlo místo, tak soud se s pravděpodobností blížící se jistotě nebude zabývat tím, co a jak udělal rozúčtovatel, protože toho v zákoně nenajde, ale jen tím, zda poskytovatel plní své povinnosti dané zákonem. Pak i následky chyb stanovení způsobů rozúčtování, tj. neplnění zákonné povinnosti spočívající v zajištění korektního rozúčtování, půjdou k tíži SVJ.
Prostě a jednoduše na závěr – dělejte si rozúčtování a vyúčtování jak chcete, ale mějte na paměti, že stačí jediný nespokojený příjemce služeb a konečné zúčtování soudu může být konkrétně pro vás, pokud setrváte na svých názorech, hodně hořkou pilulkou.
§ 1205
Orgány společenství vlastníků
(1) Nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění. Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu."
to byl jeden kopanec:-)
A tady je druhý:
§ 1208
Do působnosti shromáždění patří
písm.d) schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,
- VikttPi napsal tento nesmysl: „Stojím na tom, že změna poměru základní a spotřební složky v rozpočtu nákladů na vytápění není změnou způsobu rozúčtování, ale úpravou rovnice. Proto není potřeba změnu základní složky ujednavat s dvoutřetinovou většinou vlastníků jednotek.“
Milý VikttPi, ukázal jste nám že neznáte ani zákon č. 67/2013 Sb., ani prováděcí vyhlášku č. 269/2015 Sb. Nepište o věcech o kterých nevíte vůbec nic. Děkuji Vám.
Za prvé: Ani zákon, ani vyhláška neobsahuje pojem „úprava rovnice“. Ten jste si vymyslel Vy.
Za druhé: Vyhláška obsahuje ve svém § 3 odst. 2 přesný postup pro úpravu výpočtové metody v případě překročení přípustného rozpětí nákladů na 1 m2. Popis úpravy výpočtové metody však neobsahuje žádnou zmínku o manipulaci se základní a spotřební složkou.
Změna poměru ZS a SS je změnou způsobu rozúčtování. Proto musí být schválena shromážděním (§ 1208 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb.), a to nejpozději před začátkem zúčtovacího období (§ 5 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.).
Justitianus
Změna poměru ZS a SS je změnou způsobu rozúčtování
A to jste vzal kde? To jste si vymyslel zase vy.
Jde o změnu číslic v rovnice, podle které se rozúčtuje, způsob rozúčtování se nemění.
Ke změně číslic v rovnice také dochází v případě změny ceny služeb od dodavatele, kterou zaplatí SVJ teplárně.
Ke změně číslic v rovnice také dochází v případě změny stavu měřidel na odběrových místech.
Ke změně číslic v rovnice také dochází v případě změny počtu obyvatelů bytové jednotky pro hodnotu, rozúčtovánou podle počtu obyvatelů.
Snad tyto případy lze vyřešit bez hlasování na shromáždění vlastníků.
Blbovi se to musí napsat dvakrát, a stále nechápe. Že je to tak, VikttPi?
Už jsem zde napsal, že z ustanovení § 6 zákona č. 67/2013 Sb. vyplývá, že rozdělení na složku základní a spotřební je prvním krokem v postupu (algoritmu) rozúčtování nákladů na vytápění. VikttPi ovšem směšuje dohromady tři odlišné typy číselných údajů, použitých při tomto rozúčtování:
- Konstanty a koeficienty které jsou stálé, nemění se, a jsou jednoznačně určeny právním předpisem, technickou normou nebo údajem výrobce. Jsou nedílnou a nutnou součástí způsobu rozúčtování. O hodnotě těchto údajů shromáždění nerozhoduje; může je pouze uvést pro informaci ve schváleném způsobu rozúčtování.
- Konstanty a koeficienty které jsou stálé, nemění se, avšak nejsou jednoznačně určeny právním předpisem, normou, ani údajem výrobce. Jsou nedílnou a nutnou součástí způsobu rozúčtování. Tyto údaje určí SVJ předem. Každá jejich změna je změnou způsobu rozúčtování a podléhá v SVJ souhlasu shromáždění podle § 1208 písm. d) zákona.
- Proměnné vstupní údaje, které se mohou každoročně měnit zcela nezávisle na vůli SVJ. Dokonce se mohou měnit i v průběhu zúčtovacího období. Shromáždění nemůže jejich výši a případné změny nijak předem ovlivnit, tedy nemůže o nich ani platně hlasovat podle § 1208 písm. d).
| K prvnímu typu údajů patří: započitatelné podlahové plochy místností, výpočtové vnitřní teploty podle projektu, geometrické rozměry místností, koeficienty výkonu radiátorů, koeficienty pro přepočty náměrů indikátorů stanovené výrobcem, atd. |
| Ke druhému typu údajů patří: koeficienty polohy (pro byty pod střechou, rohové, nad nevytápěným sklepem, nad průjezdem atd.), koeficient pro orientaci ke světovým stranám, koeficient pro vliv ochlazování větrem, koeficient pro nadměrné zasklení, poměr rozdělení ZS a SS, atd. |
| Ke třetímu typu údajů patří: celkový náklad na dodávku tepelné energie za zúčtovací období, odečty náměrů indikátorů na otopných tělesech, atd. |
VikttPi je brouk Pytlík, který směšuje dohromady tyto tři různé typy vstupních údajů. Jako pravý matematický analfabet neví co je algoritmus a nerozlišuje konstanty od proměnných hodnot. Pro něj jsou to jen „číslice“. Výsledkem je že nechápe o čem píše, protože nechápe ani co všechno nechápe.
Justitianus
Takže žádnou definici termínu způsob rozúčtování nemáš, stále snažíš svůj názor prosadit zbytečným blabolstvi, a v jakosti nejvyšší argumentaci zase, jako v ostatních tématech, používáš urážky.
Zákon je prd, hlavní v tomto fóru je Justitianusuv názor.
Bohužel nebo naštěstí, Justitianusuv názor žádnou právní sílu nemá.
„Snad tyto případy lze vyřešit bez hlasování na shromáždění vlastníků.“
Statutární orgán může rozhodovat samostatně pouze o tom, co mu povoluje zákon a stanovy právnické osoby SVJ. Určení nebo změna „ZS“ a „SS“ mezi jeho pravomoci určitě nepatří!
Výši základní složky určí poskytovatel služeb.
Tohle nejsou moje slova, tohle je napsáno ve vyhlášce.
„Tohle nejsou moje slova, tohle je napsáno ve vyhlášce.“
To Vám nikdo nebere, ale jak už zde napsal někdo jiný je třeba si nejprve zjistit, co je to SVJ, kdo je její nejvyšší orgán a teprve pak(po probuzení) do zblbnutí, citovat „vyhlášku“
Pokud to rozúčtovatel nemá ničím určeno a stanovuje si to sám, tak to v daném rozsahu může měnit. Pokud se vlastníci dohodli a odhlasovali poměr, tak jej rozúčtovatel musí dodržovat. Takže vy byste měl vědět, jak to je.
Pokud to rozúčtovatel nemá ničím určeno a stanovuje si to sám, tak to v daném rozsahu může měnit.
Prosím vás, na základě čeho si stanovuje cosi rozúčtovatel sám? Odkud plyne tato údajná kompetence rozúčtovatele „stanovit si sám“, když vyhl. č. 269/2015 Sb. ukládá tuto kompetenci výlučně poskytovateli služeb, a to v § 3 odst. 1:
(1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb.
No a když to poskytovatel služeb neurčí? Netuší.., spolehne se na rozúčtovatele…, je mu to jedno…, vůbec tomu nerozumí…
Je časté, že ten poměr je napsán buď ve smlouvě s rozučtovatelem (nebo je tam na to nevyplněná kolonka:-) anebo vůbec nikde.
Taky jsem se s tím setkal, ale nikdo to nemění, Jen prostě když jsem se snažil zjistit, kdy a kdo o tom rozhodl, tak nikdo nevěděl. Tak jsem si spočítal, že je to pro mě vlastně výhodné ten poměr tak nastavený, a dal jsem to neřešil. :-)
Vy misme To máte jak ve vašich SVJ? Tam asi máte lepší pořádky, když jste prohrála všechny soudy…
Jolly asi měl/a/o (abych byl genderově korektní) na mysli Magdu3, která se velmi často soudila a prohrávala, např.:
Na otázku jste neodpověděla.
Jestli máte nějaký 100% vyhraný spor s svj tak sem s ním. Nebo to stále běží? :-))
Na otázku jste neodpověděla.
Neregistrovaný „Jolly“,
patrně jste si spletl dobu a čas. Už se nenacházíte na pozici vyšetřovatele ve své domovské výslechové místnosti StB, ale na svobodném diskusním fóru v prostředí internetu. Je tudíž řada na vás s vysvětlením vašeho osobního útoku vůči mně, tím spíše, když osobní útok v žádné korektní diskusi nemá místo.
Váš příspěvek, z něhož čiší nejen neznalost dané problematiky, což se dá pochopit, ale i neznalost pravidel diskuse, což na závadu je, mi nestál a nestojí ani za komentář, a jediné, proti čemu se ohrazuji a požaduji vysvětlení, je nesmyslná a pro mne nepochopitelná lež o tom, že jsem snad prohrála jakési, vy dokonce uvádíte všechny soudy. Je snad na vás, abyste osobní útok spočívající ve lživém tvrzení dokázal, a proto i odpověděl na mou otázku, pokud si chcete zachovat na tomto fóru kredit. I když anonym vašeho zrna příště bude kopat pod jiným nickem, že? Nad tím, jaká je vaše motivace k takovému chování, škoda přemýšlet.
A dobře vám poradím – na ty StBácké manýry namířené vůči mně zapomeňte. Ty mi jazyk ani prsty na klávesnici rozhodně nerozvážou.
Howgh.
Musíte si ujasnit, kdo je u vás poskytovatelem služeb. Zák. č. 67/2013 Sb, uvádí v § 2 terminologii a podle té:
Pro účely tohoto zákona se rozumí … poskytovatelem služeb
- vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo
- společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví,
Poslední komentáře