Judikáty v českém právu nejsou obecně právně závazné (nejsou pramenem práva) a jsou pouze doporučením, jak rozhodovat v podobných případech. Proto nelze vyloučit případ dvou zcela odlišných rozhodnutí v téměř stejných kauzách (s obdobným skutkovým nebo právním základem). Soudce pouze musí zvážit aplikovatelnost judikatury vyššího soudu a dovodí-li její aplikovatelnost, musí se jí řídit; pokud ne, musí své rozhodnutí přesvědčivě odůvodnit.

Jak bylo uvedeno, tak judikáty jsou pro soudy formálně nezávazné, i když za určitých podmínek se jimi řídí (soudní dotváření práva). Nezávazné jsou i pro jiné subjekty – státní kontrolní orgány, zaměstnavatele, SVJ, majitele bytových jednotek atd. V obecné rovině nejsou jejich závěry právně vymahatelné.

Tedy judikát až tak moc nepomůže.