jak jsem psala v prvním příspěvku, ohledně roušek to u mě není o přesném výkladu, ale o ohleduplnosti a zdravém rozumu. do baráku, kde bydlím, v roušce nepůjdu, ale když tam kohokoliv potkám, a on roušku mít bude, tak si ji dám prostě taky. stejně tak, když ke mě domů přišla návštěva, která měla roušku, protože má problémy s imunitou, tak jsem si ji beze slova automaticky nasadila taky, i když jsem byla doma, a roušky se tou dobou nemusely nosit vůbec. chce to opravdu nemyslet jen na sebe a svá „práva“, ale i na ostatní. pokud někdo trvá na tom, že v baráku, kde bydlí, si roušku dávat nikdy nebude, gramaticky má pravdu, nařízení splní. ale koukněte na to prakticky: Larsen, který používá schodiště jako tělocvičnu, bude pozitivní na covid. od hygieny dostane příkaz být v domácí izolaci, a hygiena mu uloží, že nesmí opouštět bydliště po dobu, co bude pozitivní (viděla jsem ten liebesbrief na vlastní oko). projevy mít nebude, tak si půjde vyběhnout jedenáctkrát schody. samozřejmě bez roušky, protože je „v bydlišti“. jak se na to budou tvářit ti, co se jim nelíbí, že by měli ve svém paneláku mít roušku?