Nerozumím, proč nikdo dosud neodpověděl přímo. Dotaz je jednoduchý.

Věc se má takto – existují dva právní názory. Jeden říká, že ANO, i takováto stavba se stala součástí pozemku. Druhý právní názor říká, že NE, nestala, protože jsou zde nějaké odlišnosti (které však nenajdete ve znění zákona jako takovém).

Protože katastrální úřady také nevědí, který názor vlastně platí, tak dokud nějaký případ neskončí u soudu a nebude zde judikát, tak nikdo nebude znát jak se věci mají. A menší zlo prostě je mít stav zápisu odděleně, protože takto ve smlouvě každý stavbu (podíl na stavbě) uvede. Pokud by katastrální úřad provedl sloučení, ve smlouvách by byly citovány jen pozemky (a ideální podíly na něm), nikoliv stavba. Uvedené by pak způsobilo doslova chaos, protože stavba by byla v jiném vlastnictví než pozemky a (spolu)vlastnictví stavby by se rozešlo s vlastnictvím jednotlivých bytů.

Stanovisko KANCLu přímé jsem nenašel, ale i s ohledem na předkupní právo věřím, že výklad pokřiví tím směrem, že stavba bytového domu je i nadále samostatnou nemovitou věcí.

Já se přikláním k názoru, že i tato stavba se stala součástí pozemku, protože nevidím právní důvody proč by se tomu tak stát nemělo. Vidím jen účelové výklady a praktickou stránku. Ale nedostatek právní normy podle mě nelze nahrazovat příznivým výkladem.

Důvody, proč tomu tak nemá být, jsou podle mě stavěny na argumentech, že vlastníci jednotek jsou podílovými spoluvlastníky jen společných částí domu, nikoliv stavby jako celku. Tedy jinými slovy, že zde je pouze soulad mezi vlastnictvím pozemku a vlastnictvím společných částí domu. Pro to, aby se stavba stala součástí pozemku, zde ovšem má být soulad mezi vlastnictvím pozemku a vlastnictvím celé stavby.

Zdůrazňuji rozdíly v používaných termínech stavba x budova x bytový dům.

Tolik závěr, ke kterému jsem dospěl. Zkrátka pokud to někdo chce vědět, tak musí dostat věc před soud, aby zjistil, k čemu se přikloní soudní praxe.