Máte pravdu v tom, že kupující bude muset pokračovat v úhradě nákladů splátek úvěru stejně ať je úvěr využitý pro všechny nebo jen pro někoho. Ale z jiného pohledu v tom rozdíl je. Využití úvěru vytvoří vícenáklad profinancování investiční akce. Tento náklad je nulový pro toho, kdo úvěr nepoužije a je nenulový pro toho kdo úvěr využije. Rozdíl je pak v tom, kdo rozhoduje o vzniku vícenákladu financování. Pokud se rozhodlo o vykrytí celé investice úvěrem pak vícenáklad profinancování vzniklo z kolektivního rozhodnutí a jako kupující musím toto rozhodnutí akceptovat a tyto náklady hradit. Pokud úvěr využije jen někdo a i prodávající, tak zvýšený náklad profinancování vznikl pouze z jeho osobního rozhodnutí tím, že požadovaný investiční příspěvek neuhradí a tím kupujícímu vzniká „morální právo“ aby náklad individuálního rozhodnutí kompenzoval v ceně kupované jednotky. Je samozřejmě záleží na tom zda prodávající takový požadavek bude akceptovat.