Jardo, pletete páté přes deváté, jak se říká.
Za prvé: Nejedná se o „vlastníka“, nýbrž o pouhého spoluvlastníka společné věci. Spoluvlastníci rozhodují o společné věci většinou, počítanou podle podílů. Tento princip platí i u bytového vlastnictví.
Za druhé: Při tomto rozhodování (hlasování) spoluvlastníků je samozřejmě možné, aby spoluvlastník udělil plnou moc jiné osobě (nájemci, příbuznému, …). Zmocněnec vybavený plnou mocí ovšem jedná za nepřítomného spoluvlastníka pouze v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu; menšinový hlas uplatněný na základě plné moci nájemcem či příbuznou osobou tedy nemůže zvrátit většinové rozhodnutí spoluvlastníků společných částí domu.
Za třetí: Uvědomte si, že Občanský zákoník určuje jednoznačně jak spoluvlastníci mohou udělit cizí osobě právo užívat jejich společnou věc:
§ 1116 Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. |
Z uvedeného plyne, že menšinový spoluvlastník není oprávněn udělit nájemci právo užívat společnou věc. Zdánlivé „oprávnění“ udělené nájemci „načerno“ bez většinového souhlasu spoluvlastníků je neplatné.
Jinak by tomu bylo v případě, kdy v Prohlášení vlastníka budovy je každému spoluvlastníkovi přiznáno výlučné právo užívat určité parkovací místo či stání v kryté garáži. V takovém případě má spoluvlastník předem daný souhlas všech spoluvlastníků a může tedy přenechat své užívací právo jiné osobě (nejen nájemci bytu, ale komukoliv). Takový případ však zde nenastal: Pan Fišer podle jeho popisu nemá právo užívat výlučně konkrétní parkovací místo. Může mu tedy být přístup na parkoviště odepřen. Totéž samozřejmě platí pro jeho příbuzné, i pro nájemce bytu pana Fišera.
Justitianus
Poslední komentáře