K tomu ještě dodám, že soudy všech stupňů (prvoinstanční, odvolací i Nejvyšší, rovněž Ústavní) jsou srozuměny s tím, že SVJ tvoří fond oprav. Přičemž Nejvyšší soud chápe fond oprav jako finanční zdroj vytvořený příspěvky vlastníků určený na budoucí opravy a stavební úpravy, které následně budou podléhat samostatnémus chválení; jinak řečeno, výdaje z takto vybraných peněz (výdaje z fondu oprav) mohou vlastníci ovlivnit svou účastí na shromáždění. (např. 26 Cdo 4567/2016)

Z tohoto názoru (který je nutno považovat za ustálený, máme zde tedy konstantní judikaturu) by ovšem bylo možné učinit závěr, že SVJ podle soudů tvoří ještě další fondy, ze kterých se hradí jiné výdaje SVJ; tímto fondem je podle soudů administrativní fond, jinak též nazývaný provozní fond. Z něj jsou financovány odměny výboru, poštovné, náklady na právníky, revize společných částí, pojištění domu, vedení účetnictví atd.

Závěry Nejvyššího soudu však neodpovídají praxi, kdy mnoho SVJ v evidenčním listu (předpisu záloh) předepisuje často jen jednu jedinou položku nazvanou „fond oprav“ a z těchto peněz financují veškeré výdaje, tedy nejen opravy a stavební úpravy, ale také splátky úvěru a náklady vlastní správní činnosti; ačkoli úhrada poštovného jistě nemůže být považována za opravu domu, soudy akceptují, že i poštovné lze hradit z fondu oprav.

Žalobu však proti zvýšení příspěvků podat nelze, jelikož nejde o důležitý důvod, Nejvyšší soud tedy vlastníkům upírá právo soudního přezkumu.