Existuje přísloví "dva advokáti a tři různé právní názory". Já osobně mám na jednu relativně jednoduchou věc naprosto dva rozdílné právní názory od dvou advokátních kanceláří.

Je evidentní, že "do toho" nechcete spadnout po hlavě a zjišťujete "co a jak", ale někdy je nutné moc nepřemýšlet a "skočit do toho rovnýma nohama" (já to udělal).

Vaše vyúčtování služeb, které jste předložila je v těch nejzákladnějších věcech vadné a tedy NENÍ SPLATNÉ, tohle musí být schopen posoudit i soudce s IQ skleničky vody. Já mít Vaše vyúčtování služeb tak navrhnu soudu, ať si nechá vyhotovit alespoň 1000 posudků a čím více to bude stát tím lépe, tohle nelze u soudu prohrát.
Vemte také na vědomí, že vyúčtování služeb musí být dle §1/4 z.č.67/2013 Sb. písemnou formu a také tedy musí být dle §561 NOZ podepsáno jednající osobou. To znamená, že můžete mít naprosto perfektní vyúčtování služeb, ale bude tam chybět "podělaný" podpis a takováto FORMALITA způsobí, že NENÍ SPLATNÉ.

Já se na to vrácení záloh dívám takto. Já poskytuji poskytovateli služeb zálohy na služby pod budoucí podmínkou, že mi je správně a řádně vyúčtuje (pozor, je rozdíl mezi vyúčtováním služeb a vyúčtováním záloh). Dle z.č.67/2013 Sb. je povinen poskytovatel služeb doložit nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období vyúčtování a poté dle § 7/3 z.č.67/2013 Sb. musí být finanční vyrovnání nejpozději v následujících 4 měsících (jednoduchý příklad, zde může také vstupovat nedoložení podkladů dle §8 z.č.67/2013 Sb. pokud o ně příjemce služeb požádal). Pokud tedy ani po 8 měsících po skončení zúčtovacího období neobdržím SPRÁVNÉ A ŘÁDNÉ vyúčtování služeb a záloh na služby není důvod, aby mé zálohy poskytovatel služeb nadále zadržoval a proto příjemce služeb může a je oprávněn požádat o jejich vrácení.