Doporučuji Vám,si nejprve nastudovat vše,co je nezbytné ke „změně prohlášení vlastníka k budově“!

Na tomto webu je toho dost.Např.:

Změna prohlášení vlastníka:

Problematická ustanovení nového občanského zákoníku a jejich výklad prof. Dr. JUDr. KAREL ELIÁŠ

1. Změna prohlášení o rozdělení nemovitosti na jednotky

Předmětem diskusí se již např. stala vazba ustanovení § 1169 a 1208 a otázka, zda si neodporují. Tato ustanovení se týkají vlastnictví bytů, resp. bytových jednotek, a upravují možnost vlastníků jednotek změnit prohlášení, jímž byla nemovitost na jednotky rozdělena. Praktický účel tohoto řešení je zřejmý. Podle obecných pravidel může vlastní právní jednání změnit jen osoba, která v něm svoji soukromou vůli projevila. Avšak v případě, že vlastník pozemku s domem rozdělí svoji nemovitou věc na jednotky a ty prodá zájemcům o koupi bytů, pozbude své vlastnické právo k nemovitosti a zpravidla nemá zájem interesovat se, co se s ní dál děje, ani nemá příliš mnoho chuti rozhodovat o změně prohlášení, jakkoli může být potřeba změny z různých důvodů účelná nebo potřebná. Proto § 1169 přichází s řešením, že prohlášení mohou za existence bytového spoluvlastnictví změnit i vlastníci jednotek. Ke změně zákon nevyžaduje souhlas jich všech, ale dohodu těch vlastníků, kteří budou změnou prohlášení přímo dotčeni. Tak např. za situace, kdy se vlastníci bytů sousedících v tomtéž podlaží dohodnou, že se byt jednoho zvětší o místnost náležející dosud k bytu druhého, týká se změna jen jich – pokud jsou oba byty odděleny příčkou, která není nosnou zdí. V takovém případě se dohodnou o změně prohlášení. Jejich dohoda se ale přece jen nepřímo dotýká celého domu, resp. celé nemovitosti, kde jsou spoluvlastníky všichni vlastníci jednotek. Proto zákon vyžaduje, aby s dohodou měnící prohlášení souhlasila alespoň nadpoloviční většina všech vlastníků jednotek v domě. Pokud by ovšem naznačenými stavebními úpravami mělo být zasaženo do nosné zdi, pak by – přirozeně, pokud by proražení dveří do ní nebylo na újmu stabilitě domu i v tomto případě bylo možné prohlášení změnit, ale protože by se jednalo o zásah do části domu, kterou zákoník prohlašuje za společnou (§ 1160 odst. 2), museli by se na změně prohlášení dohodnout všichni vlastníci jednotek, a pak přirozeně podmínka dalšího (zvláštního) souhlasu alespoň nadpoloviční většiny vlastníků jednotek s uzavřenou dohodou odpadá. To je z dikce § 1169 odst. 2 zcela zřejmé. Co bylo diskutováno, je vazba této úpravy na § 1208 upravujícího pro případ, že v domě vzniklo společenství vlastníků, působnost jejich shromáždění. V jeho působnosti je podle § 1208 písm. b) i rozhodnutí o změně prohlášení, přičemž takové rozhodnutí se přijímá alespoň většinou všech hlasů přítomných na zasedání (způsobilého usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek s většinou hlasů). V této souvislosti se objevily otázky, zda aplikace § 1208 vylučuje aplikaci § 1169, tj. zda v těch případech, kdy se uplatní § 1208, postačí rozhodnout o změně prohlášení i jen 26 hlasy ze sta 14 bez dalšího.

Vedle toho se zvažovalo, zda se obě ustanovení nemají aplikovat souběžně, a zda tedy nemá být vyžadována dohoda dotčených vlastníků jednotek a souhlas většiny všech vlastníků jednotek ve smyslu § 1169, a kromě toho ještě rozhodnutí shromáždění podle § 1208. I z toho vznikla pochybnost, zda nejsou obě ustanovení v rozporu, pokud nelogicky nutí k dvojímu schvalování. Řešení je přitom docela prosté. Vlastník jednotky má k jednotce zákonem chráněné vlastnické právo [§ 3 odst. 2 písm. e)], tudíž je oprávněn vyloučit ostatní ze zásahů do jeho vlastnictví (§ 1012). Tím je dáno, že má-li být do vlastnického práva vlastníka jednotky zasaženo změnou prohlášení, bez jeho souhlasu to nepůjde. Není-li v domě společenství vlastníků, změní se prohlášení dohodou dotčených vlastníků a neuzavřeli-li ji vlastníci s většinou hlasů, musí si obstarat k dohodě souhlas potřebného počtu dalších vlastníků jednotek, protože jinak by se dohoda nestala účinnou. Je-li v domě společenství vlastníků, rozhoduje jejich shromáždění o změně prohlášení v režimu § 1208 a § 1169 se neaplikuje, nicméně ani tento rozhodovací proces nemůže vyloučit dosah § 1012. To znamená, že má-li být v takovém případě prohlášení změněno tak, že se zasáhne do vlastnictví konkrétních vlastníků jednotek, musí se změnou dotčení vlastníci souhlasit.

Jiné řešení by postrádalo ústavní konformitu, protože by se ocitlo v kolizi s druhou větou čl. 11 odst. 1 a s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, což i § 2 odst. 1 nového občanského zákoníku vylučuje. V případě, že vzniklo společenství vlastníků, nepostačí tedy ke změně prohlášení prostá většina hlasů přítomných na shromáždění, ale vyžaduje se i souhlas všech, jejichž vlastnického práva k jednotce se zamýšlená změna prohlášení má přímo dotknout.

konec citace

Přeji hezký zbytek dne.JaVa