Ve Vaší ukázce mě zaujala pasáž,ve které soudce tvrdí,že je možné na shromáždění měnit a případně dokonce i doplnit program schůze aniž by to odsouhlasilo 100% kvorum vlastníků jednotek v domě.

Aktivní legitimace žalobců je dána citovaným ustanovením § 258, žaloba je ve smyslu § 259 podána včas (26.7.2016). Důvody, které namítali žalobci proti usnesení žalovaného, mají různou váhu. Prvý důvod, že bod schválení stanov byl avizován v pozvánce matoucím způsobem, soud pokládá za zhojitelný v průběhu schůze za stavu, kdy přítomná většina členů společenství pokračuje v „zahájení úkonů ke schválení stanov“ a stanovy prostě schválí.

„Taková schůze je totiž oprávněna program měnit a případně doplnit.“

Nějak mi to nesedí s tímto výkladem zákona:

Mgr. Jan Bauer, právní analytik Klusák Advokátní Kancelář – Law Firm

Problematiku rozhodování shromáždění o otázce, která nebyla uvedena na programu zasedání shromáždění, upravuje § 253 odst. 3 ve spojení s § 1221 občanského zákoníku, a to tak, že záležitost, která nebyla zařazena na program zasedání, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů společenství.

Pouze tedy za situace, kdy na zasedání shromáždění jsou přítomni (osobně nebo v zastoupení) všichni vlastníci jednotek v domě, lze o zařazení této záležitosti na program jednání hlasovat.

V případě, že byť jen jeden z vlastníků by na shromáždění nebyl přítomen, případně by byť jen jeden ze všech vlastníků přítomných na shromáždění nesouhlasil se zařazením nové záležitosti na program jednání, je projednávání veškerých záležitostí mimo předem stanovený pořad zasedání vyloučeno.

Pokud by přesto došlo k jejich projednání a rozhodnutí o nich, bylo by takové rozhodování neplatné pro rozpor se zákonem. Otázkou je, nakolik mohou stanovy společenství upravit tuto problematiku jinak – odchylně od zákona, tedy např. tak, že pro možnost projednat dodatečně stanovený bodu programu zasedání shromáždění bude požadována pouze účast a souhlas tříčtvrtinové většiny hlasů všech vlastníků jednotek v domě. Tedy, zda citované ustanovení je ustanovením kogentním či nikoli.

Osobně bych se přikláněl k těm názorům, dle kterých se stanovy nemohou od tohoto ustanovení zákona odchýlit, a to vzhledem k tomu, že účelem ustanovení je ochrana těch členů společenství, kteří se po seznámení s programem zasedání shromáždění uvedeným na pozvánce rozhodli, že se zasedání nezúčastní, neboť se na něm nebude projednávat nic podstatného, k čemu by měli potřebu se vyjadřovat a hlasovat. Pokud tedy stanovy společenství v daném domě danou záležitost neupravují odchylně od zákona, je přijaté rozhodnutí o navýšení příspěvku neplatné. I v případě, že stanovy výslovně připouštějí projednat záležitost nezařazenou na program jednání v případě, že s tímto postupem bude vysloven souhlas určitou (ve stanovách stanovenou) většinou hlasů přítomných členů jednotek a této většiny bylo dosaženo, existuje významné riziko, že některý z vlastníků, který na zasedání shromáždění nebyl přítomen nebo který hlasoval proti dodatečnému zařazení citované záležitosti na pořad zasedání shromáždění, napadne rozhodnutí shromáždění žalobou k soudu.

Do doby než odpověď na povahu citovaného paragrafu nepřinese judikatura soudů, nelze o výsledku takového sporu bohužel vynést jednoznačný závěr.