Tak především já jsem ovlivněnej tím, jak to u nás historicky probíhalo – my jsme vždycky měli poplatek správci ve službách a na jednotku, už od prvních stanov SVJ z roku 2002 kdy to tam dal původní vlastník budovy. Po účinnosti NOZu jsme se začali pídit po tom jestli je §1180 odst. 2 kogentní a nikdo nám to nedokázal. Takže jedeme na to přiřazení do služeb dál.

Píšete, že „vystavení předpisu záloh ani nemůže být službou ve smyslu zákona 67/2013 Sb., jelikož tento zákon se týká trvale dodávaných služeb do jednotek, nebo do společných prostor“ . Tohle v tom zákoně není. Je tam „poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty“ . To vystavení předpisu klidně může bejt.

Podle §3 odst. 2 zákona 67/2013 Sb. o rozsahu služeb rozhoduje společenství. Podle kvóra ve stanovách se tak dá seznam služeb z §3 odstavce 1 legálně rozšířit nebo zúžit.

Osobně jsem přesvědčenej, že 366/2013 Sb. je lehce chaotickej. Například v §8 je „stanovení … záloh na příspěvky na správu domu a pozemku (a) stanovení záloh na úhrady cen služeb …“ uvedený jako správní činnost stejně jako „vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek“ . Přitom ale náklady na vymáhání jsou odjakživa příslušenstvím pohledávky (teď §513 NOZ).

Ani jedna z těhle položek pak není uvedená v §17 jako náklad správní činnosti. Z toho mi vyplývá, že není ze zákona povinnost je vyúčtovávat na jednotku, i kdyby §1180 odst. 2 kogentní byl.

My jsme v jedný položce dokonce i ten výslovně praštěnej §17 přebili hlasováním. Už jsem tu někde psal, že odečty IRTN prostě na jednotku rozúčtovávat nebudeme, když je v bytě jeden až pět měřáků, externí dodavatel si je účtuje na měřák a tak by každej byt platil dva a půl odečtu namísto skutečnýho počtu. I tohle máme ve službách a na skutečnej počet.

Čili já jsem v rámci dodržení co největší spravedlnosti při kolektivním bydlení pro to, aby v základním poplatku za externí správu byly základní služby co využívají všichni, a pokud někdo správce nadměrečně vytěžuje (teda nad rámec základu), aby si to zaplatil sám, zvlášť když to ten správce legálně podle smlouvy navíc fakturuje.

Jestli jsem vaší úvodní otázku pochopil správně, platíte za externí správu 300 Kč měsíčně a zároveň skládáte zálohu 300 Kč měsíčně. K tomu správce fakturuje podle smlouvy další poplatky vzniklý tím, že si někdo nechá vystavit víc předpisů (pro zjednodušení pro účely týhle diskuze další pravděpodobný poplatky zanedbáme).

A teď mi zkuste odpovědět, který vyúčtování je podle vás správně. Za A: vlastník cep si nechal vystavit druhý předpis v roce a tak má 150 Kč nedoplatek oproti zálohám na vlastní správní činnosti. Za B: vlastník cep si nechal vystavit druhý předpis v roce a tak má všech 100 vlastníků 1,50 Kč nedoplatek. Protože někdo to zaplatit musí.

Na to navazuje otázka druhá. V příštím roce vlastník cep jede podle stávajícho předpisu a po SVJ nic navíc nechce. Přijde mu vyúčtování a má tam na správních činnostech nedoplatek 600 Kč protože se pět vlastníků z baráku zbláznilo a správce vyfakturoval na vystavování předpisů (a dalších smluvně nadstandardních činnostech) 60.000 Kč. Zaplatíte to tak, jak teď chcete aby to vaše zaplatili ostatní?

Jinak řečeno, budete zastáncem §1180 odst. 2 i ve chvíli kdy se to nebude tejkat vás ale jinýho vlastníka co ho třeba chytne rapl a bude tejden nahlížet do dokladů a správce vám za to vyfakturuje třeba 50.000 Kč podle platný smlouvy a na vás připadne pětistovka? Nebo budete chtít ať si to zaplatí ten komik co „nutně“ musel ty doklady zkoumat s lupou v ruce?