S tím konkrétním uvedením listin si dovolím nesouhlasit, viz. rozsudek NS ČR spis.zn. 26 Cdo 1261/2015 ze dne 24. 5. 2016. Týká se sice vyúčtování služeb, ale domnívám se, že lze zobecnit.

V rozsudku se uvádí:

Má-li být nájemci umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování služeb, lze mít za splněnou povinnost pronajímatele seznámit ho s doklady, o které se vyúčtování opírá, pouze tehdy, předložil-li mu komplexní soubor veškerých (kompletních) listin týkajících se všech vyúčtovaných služeb a pokrývajících celé zúčtovací období. Účinnou kontrolu správnosti vyúčtování totiž může zmařit nepřítomnost byť jen jedné z těchto listin (či její části), neboť v takovém případě není zřejmé, jak se údaje v ní obsažené projevily (měly projevit) ve vyúčtování. Objektem práva nájemce na předložení dokladů, o které se opírá příslušné vyúčtování služeb, je tedy soubor daných dokladů jako celek , a nikoli jednotlivé listiny, jimiž je tvořen. Ostatně zmíněná komplexnost není kvalita jednotlivých dokladů, kterou propůjčují souboru, do nějž náleží, nýbrž vlastnost samotného souboru, jež vyplývá (až) ze vzájemných vazeb mezi těmito doklady (vzájemně propojenými částmi celku). Okolnost, že objektem nároku na předložení dokladů, z nichž vychází příslušné vyúčtování služeb, je celý soubor těchto dokladů, a nikoli skladebné části, jimiž je tvořen (jednotlivé listiny), pak nutně musí nalézt odpovídající výraz též při soudním uplatnění dotčeného nároku. Vzhledem k popsanému charakteru uplatněného nároku tudíž nezbývá než připustit, že v žalobě, jíž se nájemce bytu domáhá po pronajímateli předložení dokladů, ze kterých vycházel při vyúčtování záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu, (a také v následném vyhovujícím rozsudku) nemusí být tyto doklady označeny jednotlivě, nýbrž postačí, jsou-li vymezeny úhrnně údaji, jež umožňují identifikovat soubor uvedených dokladů jako celek . Tomuto požadavku žalobce dostál již tím, že nezaměnitelně vymezil příslušná vyúčtování, jichž se požadovaný soubor dokladů týká, a to údaji o typu dotčených právních úkonů (nikoli událostí , jak chybně uvedl odvolací soud), o zúčtovacích obdobích, na něž se vztahují, a o bytu, s jehož užíváním bylo spojeno čerpání vyúčtovaných služeb. Zbývá dodat, že není-li opět s přihlédnutím k charakteru uplatněného nároku možné částečné (s)plnění povinnosti pronajímatele seznámit nájemce s doklady, ze kterých vycházel při vyúčtování služeb (předložením neúplného souboru požadovaných dokladů), nepřichází v úvahu ani částečné zpětvzetí žaloby, jíž se nájemce po pronajímateli domáhá splnění uvedené povinnosti.