TN napsal jste:

„SVJ by vůbec neměla být právnickou osobou, je to koncepční nesmysl. SVJ není nic jiného než vyšší stadium podílového spoluvlastnictví.“

Nesmyslem je to, co uvádíte. Původní znění zákona o vlastnictví bytů z r. 1994 totiž pojalo společenství vlastníků jednotek nikoliv jako osobu právnickou, tedy tak, jak uvádíte. SVJ memělo tudíž ani právní subjektivitu a vznikalo v domě, který byl rozdělen na jednotky, jež vlastnila více než jedna osoba. Tato původní koncepce společenství vlastníků jednotek bez právní subjektivity je ve světě téměř ojedinělá a nutno říci, že i velice problematická především v otázce způsobilosti k právům a povinnostem, kdy si vlastníci správu domu zajišťují sami nebo prostřednictvím třetí osoby a samotnou právnickou osobu nevytvářejí.

Teprve přijetím novely č. 451/2001 Sb. došlo k odstranění rozporů, zda společenství může jednat vlastním jménem a zda mu na základě tohoto mohou vznikat práva a povinnosti. Oprávnění činit právní úkony pak přinesl § 9a, kde se jedná především o uzavírání smluv ve věcech správy domu, zejména pak smluv k zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, smluv o pojištění domu a nájemních smluv ve vyjmenovaných případech. Právní úkony činil jménem společenství v souladu s § 20 ObčZ jen jeho statutární orgán, tedy výbor nebo pověřený vlastník, a ten pak také jakožto orgán výkonný rozhodoval o uzavírání smluv nikoliv neomezeně, v některých případech podle ustanovení stanov po předchozím schválení shromážděním vlastníků.