Developer kdysi v prohlášení přiřadil ke každému bytu (mimo garsonek) jedno GS. Později, z obchodních důvodů, prodal některé byty „se slevou,“ tj. bez GS. Prostor vymezený pro tato osiřelá GS se následkem toho stal společnou částí domu.

Dnes se situace změnila a roste počet zájemců o GS.

Skutečnost, že vlastník před léty koupil byt bez GS mu samo sebou nedává žádné žákonné právo přednosti pro získání GS dnes. Dnes musí o GS soutěžit jako všichni ostatní podle nových pravidel, která shromáždění příjme.

Je tomu tak proto, že developer, který všechny byty prodal, dnes již nemusí mít žádný vlastnický vztah k domu. Téměř s jistotou mohu tvrdit, že dnešním vlastníkem Vaší budovy jsou vlastníci jednotek. Tito vlastníci tvoří shromáždění.

Nic tedy nebrání tomu, aby shromáždění odsouhlasilo nová pravidla, jak naložit s „osiřelými“ GS.

Shromáždění může např. stanovit i to, že přednostní právo na získání GS mají právě ti vlastníci, kteří kdysi koupili byt bez GS.

Je to neuvěřitelně protichůdné? Není. Na tomto příkladě jsem chtěl ukázat, že rozhodování v SVJ se neřídí nějakými totalitními pravidly „staršího bratra,“ ale že záleží na dohodě. Když se ve společenství dohodnete na čemkoliv co není zákonem zakázáno, pak je to dovoleno. Dáte si to do stanov nebo případně upravíte prohlášení vlastníka a jako smluvní pravidlo to budete dále dodržovat. Protože smlouvy se mají dodržovat.

To je moje přesvědčení.

Ivanq.