Vyhledal jsem slovo příspěvek v NOZ a zistil jsem, že v ekonomickém pojetí toto slovo ne vždy má stejný význam. V každém případě jde o to, že přispívatel poskyne finanční obnos příjemci s rozdílnou dispozicí jak může s příjmem naložit. 

1. protiplnění nemá určenou hodnotu, tj. není specifikována velikost protiplnění, vymezuje se pouze účel vynaložení. Pořídí se za to něco, neví se za kolik a co (5 dkg štěstí pro děti z Afriky). 
   
2. protiplnění má určenou předpokládanou hodnotu cenou příspěvku, tj. je specifikována velikost protiplnění, vymezuje se i přesně účel vynaložení. Pořídí se za to deklarované plnění, ale nestanoví se za kolik to bylo pořízeno (slib jedna koza, dodána jedna slepice pro děti z Afriky). 
   
3. protiplnění má určenou předpokládanou hodnotu cenou příspěvku, tj. je specifikována velikost protiplnění, vymezuje se i přesně účel vynaložení. Pořídí se za to deklarované plnění a případ se vyútuje jako DOV obchodní případ a výsledek se vypořádá, tj. řeší se stav přeplatku nebo nedoplatku. (případ slib jedna koza, dodána jedna slepice pro děti z Afriky se řeší vratkou přeplatku nebo dohodou o jiném použití). 
   

Jsem toho názoru, že v případech a) b) kdy cena příspěvku je i zroveň měřítkem výkonu plnění je na místě účtovat příspěvek jako výnos, neboť příjemce jiné měřítko ani doklad o vlastním prospěchu pro poskytovatele nemá.
V třetím případě pro podobnost s DOV stavem by se mělo účtovat i podobně o případu, tj. o výnosu účtovat při vyměření výkonu dodávky a o příspěvku jako o finančním ekvivalentu této dodávky.
A co z toho pro SVJ. Vzhledem k tomu, že dle NOZ:
㤠1180
(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.“
Problém je v tom, zda je definováno někde co naplňuje „správu domu“. Zda může být za příspěvek 5dkg štěstí pro blaho domu, nebo slepice místo kozy nebo je třeba spočítat vše přesně. Ale to je už otázka pro právníka.