Pane lake,

v druhém případě (rozhudnutí mimo zasedání) vůbec nemusí jít opakovaného hlasování po tom, co svolané shromáždění bylo neschopné usnášení. V případě, že má SVJ upravenu možnost rozhodování mimo zasedání podle odstavce 2 § 1210 „(2) V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.“, pak může jít o první hlasování (rozhodnutím mimo zasedání).

Nevidím smysl snížení kvora pro hlasování při rozhodnutí mimo zasedání oproti hlasování na shromáždění ani v případě, že by šlo o opakované hlasování rozhodnutím mimo zasedání po tom, co svolané shromáždění bylo neschopné usnášení. Nevidím rozumný důvod, aby se mohlo uplatnit kvorum nižší než na prvním hlasování na shromáždění. Naopak se domnívám, že by kvorum mělo být stejné, nebo ještě vyšší. Na shromáždění mohou zaznít nejrůznější argumenty pro i proti, kdežto při rozhodování mimo zasedání může být vlastník ovlivněn názorem třeba člena výboru, který sbírá podpisy.Jsem přesvědčen, že tak to zákonodárce ani nezamýšlel, a že ze znění zákona vyplývá, že se obecná ustanovení pro spoluvlastnictví v případě bytového spoluvlastnictví neuplatní.

Já uvedeným ustanovením NOZ rozumím tak, že při rozhodnutí na shromáždění se hlasuje nadpoloviční většinou přítomných podle § 1206 (nevyžadují-li vyšší počet hlasů stanovy nebo odkaz v zákoně tj. výjimka uvedená v zákoně v ustanovení § 1214 – mění-li se velikost podílů nebo výše příspěvků), a při rozhodnutí mimo zasedádání (upraveném zákonem dle odst.1 § 1210, tak i upravené stanovami dle odst.2 § 1210) se hlasuje nadpoloviční většinou všech podle § 1214 (nevyžadují-li vyšší počet hlasů stanovy nebo výjimka uvedená v samotném ustanovení § 1214 – mění-li se velikost podílů nebo výše příspěvků).