Zapomeňme na SVJ pana Werewolfa, pro obecnou diskuzi o povinnosti SVJ poskytovat služby to prostě není dobrý příklad. Navíc si již přesně nepamatuji historii vzniku (pokud vzniklo) SVJ pana Werewolfa, nicméně vím, že o tom někde psal, jak to u nich je.

Jak to dělají SVJ, která nejsou v rejstříku a nikdo je nezastupuje, se ptáte. Já Vám na to nejsem schopný odpovědět, protože takové SVJ jsem ve svém okolí ještě nepotkal. Jediný případ z nám z těchto stránek a to je SVJ pana Werewolfa.

Spíše si myslím, že to není problém SVJ, ale vlastníků, kteří se o svůj majetek neumí postarat, nezajímají se o svá práva, povinnosti. Je to pro ně pohodlné, nemusí se starat.

Dispozice neznamená pouze volnost, dispozice zákona má i jiný rozměr:

1. možnost volného použití – na to se zřejmě odkazujete
2. předpoklady,
3. uspořádání, rozvrh, plán
4. směrnice, pokyn

Já osobě se domnívám, že je Vám dána volnost k použití a definování služeb, které je nutné provozovat v domě, kde vzniklo SVJ.

Je však uvedeno jako směrnice, předpoklad, či uspořádání dáno, kdo může být poskytovatelem služby, jestliže existuje společenství a nelze použít předpoklad o vlastníkovi (nikoliv o vlastnících).

Povinnost nemusí být v zákoně uvedena přece tím, že bude někdo napsáno SVJ je povinno. Stačí právě použít dispozici, nebo-li definovat nějaký rámec, předpoklady či uspořádání. Zákon č. 67/2013 Sb. navíc neuvádí, že se můžou uvedené osoby v postavení příjemce služeb od daného vymezení pojmů odchýlit, či že mohou mít za poskytovatele služby někoho jiného, než je uvedeno.

Rozeberme si odst. 3, § 1: „Tento zákon se nevztahuje na služby, které si příjemce služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele služeb.“

Zákon se nevztahuje na služby, které si příjemce služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele. Služby, na které se zákon vztahuje jsou uvedeny v § 3, odst. 1:

„Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.“

Je nutné se individuálně zaměřit u každého domu na jeho potřeby a na to, jak definují možnost poskytování služeb speciální právní předpisy.

Uvedu příklad našeho bytového domu, kde existuje SVJ:

1. dodávka vody a odvádění odpadních vod – využívá se centrální dodávka vody a společné rozvody, poskytovatelem služby pro bytový dům bude SVJ, SVJ bude odběratelem
2. CZT – bytový dům má zaveden přívod CZT, na patě domů je regulační zařízení ve spoluvlastnictví a dále je topná soustava, která slouží všem vlastníkům, SVJ je poskytovatelem služby a odběratelem tepla
3. Provoz výtahu – bytový dům uvedeným zařízením nedisponuje, neřeší se
4. osvětlení společných prostor – je nutné zajistit, společné prostory slouží všem vlastníkům, poskytovatelem služby je SVJ
5. úklid společných prostor – pokud nebudou uklízet sami vlastníci služba se nesjednává. Službu poskytuje SVJ a stane se odběratelem či zaměstnavatelem.

atd. atd.

Nyní přejděme k odst. 4, § 1

(4) Veškerá ujednání podle tohoto zákona musí mít písemnou formu.

Zde Vám zákonodárce dává volnost v tom, kde mohou být jednotlivé služby uvedeny. Může to být v Prohlášení, ve smlouvě, ve Stanovách, či v zápise ze shromáždění.

V § 2, zákona č. 67/2013 jasně zákonodárce definuje osoby, které budou poskytovatelem, jestliže v domě existuje SVJ.

Dokonce myslí i na dům pana Werewolfa v § 10:

„Ustanovení tohoto zákona upravující postup pro společenství se použijí přiměřeně i tam, kde společenství nevzniklo a dům je rozdělen na jednotky.“

Nikde v zákoně č. 67 nenacházím dispozitivní ustanovení o tom, že se smluvní strany mohou měnit, či nějakou citaci typu „pokud vlastník, či vlastníci se nedohodnou jinak“.

Je zde pouze uvedeno: „Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.“

To není smluvní volnost ve smyslu stran, ale předpoklad k tomu, že se ujednají, či společenství rozhodne tak, že se rozsah těchto služeb nadefinuje tak, aby neobsahoval služby, které se v domě neposkytují, nikoliv tedy volnost v tom smyslu, kdo je bude poskytovat.