Shromáždění nebylo usnášeníschopné, usnesení nebylo přijato. Krajský soud nemůže tuto skutečnost ani ignorovat, ani změnit. Výsledek musí tedy být tentýž jako poprvé.

Soudci Vrchního soudu jsou pravděpodobně hlupáci, kteří nerozumějí právu. Je zcela bezvýznamné, zda šlo či nešlo o důležitou záležitost. Rozhodující je zda skutečně bylo na shromáždění přijato usnesení.

• Pokud soud zjistí, že usnesení bylo přijato na řádně svolaném a usnášeníschopném shromáždění potřebnou většinou, pak teprve lze začít zkoumat zda šlo o důležitou záležitost, zda žalobce byl oprávněn napadnout usnesení žalobou, zda žalobce je přehlasovaným vlastníkem, zda byla dodržena lhůta k napadení usnesení.
• Pokud shromáždění nebylo usnášeníschopné, pak ovšem jsou nulitní (neplatná od samého počátku) všechna zdánlivě přijatá „usnesení“. Jde o typický paakt – zdánlivé jednání, které formálně napodobuje skutečné jednání, avšak jím není.

K přijetí usnesení vůbec nedošlo pro neschopnost shromáždění usnášet se. Není tedy na místě zkoumat zda šlo o důležitou záležitost. K takovému zkoumání není důvod. Není zde platného usnesení, takže vlastníkům jednotek žádná povinnost nevznikla.

lake