Pavle bydlíte v družstevním a nebo v SVJ? Stále dokola opakujete „ bydlení“ v družstevním je výhodnější. Ale bydlet můžete jen v jednom bytě a vlastnit jich mohu více. Nepřu se s vámi o výhodnosti bydlet v družstevním. Jen tvrdím, že preferuji a vždycky budu preferovat vlastnictví bytu. Když do něčeho investuji statisíce i milióny, chci mít právo o tom svobodně rozhodnout a ne milostivě žádat o svolení představenstvo­.A věřte že je úplně jedno zda v bytě chci jen bydlet, rekreovat se v něm a nebo ho pronajímat.

Rekreace – jak píšete není možné zahrnout pod bydlení. Během lyžařské sezóny (4–5 měsíců v roce) se v bytě vystřídá celá má rodina. Už jsem byt i půjčila na týdenní rekreaci svým kolegům v práci atp. Prostě si svobodně rozhoduji jak se svým majetkem naložím a nepotřebuji se nikoho na nic ptát.

1. Ano máte pravdu těší mě že již nevlastním byt za 100 ale byt za 110. Byt ve kterém nebydlím, vnímám stejně jako peníze např. na vázaném BÚ. Koho by nepotěšil větší zůstatek na BÚ?
2. „Imaginární“ či „reálná“ hodnota?? Důležité je, že u bytu ve vlastnictví je vždy větší a je jen na mně kdy z imaginární hodnoty přejdu k reálné hodnotě.

Pavel napsal: Většině tento „přínos“ bude lhostejný a jen si budou uvědomovat, jak jim vlastnické bydlení zkomplikovalo ži­vot.

Mám asi štěstí, že většina bývalých družstevníků to vnímala a stále vnímá stejně jako já. Nikdo nemá pocit, že by měl zkomplikovaný život, nikdo neplatí více než před tím. Pražáci byty využívají jen k rekreaci, starousedlíci v bytech nadále bydlí. Všichni mohou s bytem svobodně okamžitě nakládat. Fakt nechápu, proč ta výhoda jak píšete není zohledněna v té reálné tžní ceně družstevních bytů a neprodávají se dráže??? Evík